Pchjongčchang - Dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká se těší domů na české jídlo. Po pondělním návratu z korejského Pchjongčchangu se chystá uvítání olympioniků na pražském Staroměstském náměstí, kde pozdraví fanoušky dvacet let po slavném triumfu hokejistů v Naganu.
"To je fajn. Doufám, že tam bude se mnou spousta fanoušků a že si užijeme," řekla Ledecká. Napodobí hromadné oslavy fotbalistů či hokejistů po úspěšných akcích. "To není jenom kvůli mně, medailistů je víc," uvedla dvaadvacetiletá lyžařka a snowboardistka.
Na pódiu by se měla objevit minimálně i rychlobruslařka Martina Sáblíková, která v Koreji získala stříbro. Trojnásobná olympijská vítězka tak rozšířila svoji sbírku cenných kovů z her už na šest.
Z Ledecké se díky hrám v Pchjongčchangu stala hvězda přesahující české hranice, a to především díky triumfu v lyžařském super-G, na který navázala výhrou v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Jako hvězda se však necítí. "Jak říkám, pro mě ta největší párty skončila v době, kdy jsem projela cílovou páskou," řekla.
Podobně jako po super-G dnes děkovala realizačnímu týmu a zvlášť vyzdvihla matku Zuzanu, která má strach z létání, ale do Koreji přiletěla. "Přijela sem trochu zfetovaná a já ji teď celou cestu zpátky budu držet za ruku. Doufám, že jsem jí ten strach aspoň trochu vrátila," řekla Ledecká a s úsměvem směrem k mamince doplnila: "Snad ji to lítání naučíme."
Děkovala i prvním snowboardingovým trenérům. "Pavlovi Céprovi, co mě v podstatě postavil na snowboard. Vencovi Chlíbkovi, Zuze Vojtěchový až teď po Justina a Ericha, co se mnou udělali spoustu práci. Tohle patří jim," zmínila i současného kouče Justina Reitera z USA a Itala Ericha Pramsohlera, který ji vedl ještě v minulé sezoně, ale nyní je nemocný. "Doufám, že mu tímhle pošlu dobré vibrace."
V Česku se před pokračováním Světového poháru, ve kterém může potřetí v řadě vyhrát celkové hodnocení paralelních disciplín, těšila na jídlo. "A dám si jiné než to korejské. Je to dost podobné. Ale teď se těším, že si dám milku."
Na Koreu a olympiádu bude vzpomínat ráda. "Do konce svého života. Jsou tady skvělí lidé. Tratě byly perfektně připravené. Byla jsem ve všech třech lyžařských areálech, takže jsem měla šanci jezdit na všech sjezdovkách. A bylo to úžasné. Jsou tu skvělé sjezdovky a moc ráda jsem si na nich zajezdila."
Fanoušci i členové českého týmu po její vítězné jízdě znovu obraceli bundy z bílé strany na zlatou na oslavu triumfu, Ledecká ale dál chodila v bílé. "Protože to je znamení Evy Samkové a já jí ho chci nechat, takže si bundu nechám bílou," zmínila snowboardcrossařku, která si jako první otočila bundu po vítězství v Soči.
Na tiskové konferenci seděla Ledecká znovu v lyžařských brýlích. "Prostě si budou muset zvyknout," řekla směrem k novinářům. "To není tak, že bych se nějak styděla, ale po celém dnu jsem přece jenom dost strhaná. A každý nemusí vědět, kam se koukám. Většinou dost zírám na všechny možný věci, to je o mě dost známý. Já jsem takovej trošku mimoň, tak aby to nepřišlo někomu neslušný," vysvětlovala.
Sama si na novinářku i zahrála. Když přišla do tiskového střediska, už na otázky odpovídaly obě německé medailistky. "Sedla jsem si na bobek a čekala jsem, až budu moct jít. Nějaký novinář mi nabídl, ať si sednu vedle něj. Tak jsem si sedla do řady vedle novinářů, a když už jsem tam byla, tak už jsem se zeptala," uvedla Ledecká.
