Praha – Zatímco kouč Vladimír Vůjtek bude v Rusku stát na české střídačce, jeho syna, který pracuje jako agent, zahltí zákulisní jednání o budoucnosti hráčů.
Na mistrovství světa se zaměří kluboví manažeři z celého světa. V naději, že uloví tu správnou posilu. "Co já dostávám požadavky, tak každý chce šikovného centra a šikovného beka na přesilovky, nejlépe praváka, ale trh bohužel není nafukovací," říká Vladimír Vůjtek mladší v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V českém mužstvu by na turnaji mohl mít až osm klientů, tři z nich z extraligy. Pokud přežijí škrty po generálce s Kanadou, můžou si svými výkony na sledované akci zajistit lukrativní kontrakt v cizině. Mají výhodu v tom, že Česku přispěchalo na pomoc jen pár posil ze zámořské NHL. Konkurence je tedy nižší.
"U starších hráčů omluvenku někdy i pochopím, u mladých moc ne, bez ohledu na smlouvu. Když jsme my byli mladí a neměli smlouvu, neřešili jsme to. Dostali jsme pozvánku a jelo se," vzpomíná Vůjtek.
Dá se říct, že i vám nyní vrcholí sezona, jelikož světový šampionát je velkou burzou hráčů. Kdo turnaj sleduje nejvíc?
Já si myslím, že ho sledují všichni manažeři. Jsou to kluby z NHL, KHL i Evropy, takže je to sledované opravdu hodně. Pro kluky, kteří tam jsou, je to příležitost se ukázat a vysloužit si kontrakt, třeba i v Americe. Když někdo vyskočí, dává mu to velkou šanci na lukrativní smlouvu.
O které typy hráčů je největší zájem?
Všeobecně je známo, že nejvíc žádaní jsou dneska centři, kteří tvoří hru, a ofenzivní obránci. Co já dostávám požadavky, tak každý chce šikovného centra a šikovného beka na přesilovky, nejlépe praváka, ale trh bohužel není nafukovací. Někdo ale zase potřebuje křídlo, někdo brankáře.
Kempný je blízko dohody s Chicagem
Nyní se hodně mluví o omluvenkách v českém týmu, který rozhodně nesrší velkými jmény. To ale může ke kariérnímu vzestupu pomoct méně známým tvářím, že?
Hráči, které tam máme, jsou určitě dobří, ale kdyby přijelo deset nebo dvanáct hráčů z NHL, určitě by se na mistrovství světa nedostali. Pro hodně kluků je to tedy příležitost, ale záleží, jak s ní naloží.
Týká se to i vašich klientů z extraligy – Jakuba Jeřábka a Michalů Birnera s Řepíkem. Je u nich aktuální otázka přestupu?
Samozřejmě, to jsou jména, o kterých se bavíme, že je to pro ně příležitost.
Už několik Čechů odešlo po klubové sezoně do Kontinentální ligy, ale třeba Roman Červenka dal přednost Švýcarsku. Roste atraktivita tamní soutěže?
Švýcarsko je lákadlo, dnes už tam hrají dobrý hokej, ale hlavně život v té zemi je nadstandardní. Já sám to můžu potvrdit, protože jsem tam chvíli hrál. A při momentálním kurzu rublu, který není ideální, může být Švýcarsko konkurence pro KHL. Je to vidět na Švédech a Finech, kteří tam hodně podepisují, než aby šli do Ruska.
Největším lákadlem však zůstává NHL. Vidíte v českém týmu někoho, kdo by mohl dosáhnout na smlouvu v zámoří?
Blízko NHL je Kempný (dle informací deníku Sport je dohodnut s Chicagem). Hodně se také mluví o Kundrátkovi (Vůjtkův klient, pozn. red.), který se loni vrátil z Ameriky a podepsal v KHL, kde měl výbornou druhou půlku sezony. Nerad bych na někoho zapomněl, ale když se někomu mistrovství nadstandardně povede, řekne si o šanci.
Omluvenky u mladých moc nechápe
Co říkáte na situaci, do které se dostal váš otec? Češi už dlouho nezískali medaili a do Ruska rozhodně nejedou v nejsilnější sestavě. Zdá se, že to bude těžký šampionát.
Ale který šampionát těžký není? Sami jsme i v přípravě viděli, že kluci jsou schopní odehrát super zápasy, i když ne vždy. Myslím si, že tým se naopak může semknout. Tátovi se to ostatně povedlo se Slováky před čtyřmi lety, kdy šokovali svět a skončili stříbrní. Uvidíme, jak si tým letos sedne. Záleží i na štěstí.
Váš otec se ještě postavil na střídačku české reprezentace, přestože v jeho věku už se to moc nečekalo. Vy jste byl překvapený?
Ani moc ne. Když skončil se Slovenskem, uvažoval, že už to ukončí, ale když nabídka přišla… On několikrát říkal, že trénovat národní tým svojí země je výzva a čest. Někomu se to nepovede nikdy, takže byl rád. Záleželo i na jeho zdravotní stránce, ale cítil se v pohodě, plný síly pracovat.
Rozebíráte spolu blížící se šampionát?
Dopředu ho nerozebíráme, ale o hokeji se samozřejmě bavíme, třeba po zápase si voláme.
Ještě se vrátím k omluvenkám. Strávil jste nějaký čas v NHL a víte, jak je ta soutěž náročná a žádaná. Chápete hokejisty, kteří odmítnou přijet kvůli tomu, že nemají smlouvu nebo jsou zkrátka unavení?
Je to vždycky na hráči. Někteří neodmítnou nikdy, někteří odmítnou. Myslím si, že každý na to má právo. Chápu, že hráči můžou být po celé sezoně unavení, také mají rodiny, které moc nevidí. U starších hráčů omluvenku někdy i pochopím, u mladých moc ne, bez ohledu na smlouvu. Když jsme my byli mladí a neměli smlouvu, neřešili jsme to. Dostali jsme pozvánku a jelo se.
Co se změnilo?
Doba je jiná, dneska jsou hráči tlačeni klubem a ze všech stran. Každý si to musí vyhodnotit sám. Těch omluvenek samozřejmě bylo spoustu, i když já jsem to víceméně čekal, když jsme se o tom bavili. Hodně tomu pomohl Světový pohár, který je v září. S další akcí teď v květnu je toho pro ty kluky už trošku moc.
