Finsko jako odrazový můstek pro NHL. Odejít byla správná volba, věří Galvas

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
11. 10. 2019 12:51
V Olomouci si ještě jako junior vydobyl pevnou pozici v sestavě. Přesto se Jakub Galvas vydal z české hokejové extraligy do klubu Jukurit, který patřil mezi nejslabší ve finské lize. Jenže s bývalým kapitánem českých juniorů se mu daří, 20letý bek vede týmovou produktivitu, dostává nejvíce času na ledě a říká si o pozornost Chicaga, jež ho v roce 2017 draftovalo.
Bývalý kapitán české juniorské reprezentace Jakub Galvas bojuje ve Finsku o šanci dostat se do NHL.
Bývalý kapitán české juniorské reprezentace Jakub Galvas bojuje ve Finsku o šanci dostat se do NHL. | Foto: jukurit.fi

Hráli jste v úterý a další utkání vás čeká dnes večer. Jak trávíte ve Finsku volné chvíle mezi zápasy a tréninky?

Toho volného času v sezoně tady ani moc není. Spíš odpočívám, protože tréninků a zápasů je hodně a často hrajeme dva zápasy ve dvou dnech po sobě. Možná si zajdu na lehčí procházku, ale žiju ve městě Mikkeli, kde toho ani není moc co dělat. Je to dobře, můžu se soustředit jen na hokej.

Scházíte se se spoluhráči, případně s ostatními hráči ze zahraničí?

V týmu je nás dost cizinců, občas spolu zajdeme na oběd nebo na večeři. To není problém. Ve středu šli další kluci do kina, ale protože tam nejsou anglické titulky, nebyl jsem s nimi. Ve finštině bych z toho nic moc neměl. Zajdeme si někam, ale ne každý den.

Už jste ve Finsku několik měsíců, ale pomohlo vám v adaptaci, že se týmu na začátku soutěže daří možná více, než se očekávalo?

Na začátku jsme moc nevěděli, co od sebe čekat. Máme nový tým, hodně mladých kluků a hodně cizinců. Takže v přípravném období si to sedalo a na začátku ligy se nám daří pravidelně bodovat. V základní hrací době jsme prohráli pouze dva zápasy z deseti. Psychika týmu je podle mě na dobré vlně a doufám, že to tak půjde i dál. Že se nedostaneme do nějaké šňůry porážek.

Zatím se držíte na hraně přímého postupu do play off. Cítíte od vedení nebo fanoušků spokojenost s dosavadním průběhem?

Třeba trenéři zatím tolik spokojení nejsou. Ti vždycky vidí, že máme na víc. I já si myslím, že hrajeme opravdu kvalitní hokej a soupeři nás nepřehrávají, takže ze zápasů, které jsme hráli, jsme mohli udělat ještě více bodů. Trenér má v tomhle pravdu, že si musíme více věřit i proti silným organizacím. Máme na to, abychom je porazili.

Neodrazovalo vás při přestupu do Jukuritu, že je to tým, který se od postupu do finské ligy v roce 2016 ani jednou nedostal do play off?

Věděl jsem o tom, ale šel jsem do Finska, abych se hlavně zlepšil já jako hráč. Věřil jsem, že mi přestup pomůže do osobní kariéry a musím říct, že jsem se nemýlil. Pracuje se tady s hráči opravdu suprově. A zatím jsem spokojený i po té výsledkové stránce.

Věřil jste, že vás Jukurit, byť ve Finsku nepatří k nejlepším, posune dál než pokračování v české extralize?

Měl jsem informace o Jukuritu už předem. Viděl jsem zázemí klubu, věděl jsem, jací tam jsou trenéři. Měl jsem dost informací a také čas na rozhodnutí. Nakonec jsem se rozhodl takhle a zatím jsem velmi spokojený. Snad to byla správná volba.

Je Jukurit svou velikostí a ambicemi podobný Olomouci, kde jste vyrostl a naskočil do dospělého hokeje?

Ano, je tam podobnost. Nemáme v týmu žádné velké individuality nebo přeplacené hráče. Snažíme se hrát jako tým. Trenér většinou točí sestavu, protože pořád nemůže najít tu ideální, ale platí, že každý se snaží odvést maximum práce pro tým, a to nás může posunout na vyšší příčky. V tom mi Jukurit připadá podobný jako Olomouc.

Je finská liga znatelně rychlejší než extraliga?

Záleží na tom, jestli zrovna hrajeme dva zápasy ve dvou dnech, ale myslím si, že trošku rychlejší bude. Kluci jsou tady na bruslích opravdu dobří. Ty dvě soutěže se nedají moc srovnávat, možná toho budu schopný spíš na konci sezony. Ale připadá mi, že i v trénincích se tady maká naplno, jako by to byl další zápas. Platí to i v tréninku po zápase. Je super, že každý den jedeme nadoraz.

Hraje se ve Finsku živelněji, s menším důrazem na taktiku než v Česku?

Na začátku sezony jsem si myslel, že tady taktiku tolik neřeší, protože jsme moc nerozebírali jednotlivé způsoby, jak na ledě předcházet některým situacím. Ale teď se připravujeme podobně jako v extralize na každý tým ráno před zápasem. Postupem času si to sedlo, všichni jsme zjistili, co máme dělat, a teď mi taktická část přijde stejná jako v Česku.

Útočník Radek Koblížek kdysi vyprávěl, jaké měl po přestupu do Finska obrovské problémy s náročností tréninků. Vy jste mluvil o tom, že vás překvapilo, jak často se ve Finsku běhá, ale jinak to zvládáte v pohodě?

Musel jsem si zvykat, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem čekal. Myslel jsem, že to bude ještě horší, nicméně vlétl jsem do toho s takovým nadšením a zvládl jsem to podle mě dobře. Bylo trochu těžší se tady adaptovat, i v zápasech, ale postupem času jsem si to začal užívat a teď už je to úplně v pohodě.

Trénuje se tedy více než v Česku?

Máme oproti Česku delší tréninky a všechny jsou hodně v tempu. Jak už jsem říkal, lehké tréninky tady nejsou. Většinou se hodně bruslí, na tom je to tady všechno založené. Nikdy se nestane, že se někomu nechce. Prostě se jede nadoraz.

První gól Jakuba Galvase ve Finsku v zápase proti Tappaře Tampere:

Má podle vás finská liga u klubů NHL silnější zvuk než extraliga? Máte v Jukuritu větší šanci odrazit se ke smlouvě s Chicagem?

Kluby NHL si určitě všímají více finských hráčů, v poslední době se prosazují více než čeští kluci. Výchova finské mládeže je na tom o trochu lépe a je to teď hodně vidět. Myslím, že sedm nebo deset Finů z této ligy v minulé sezoně přímo podepsalo s týmy NHL. Je to důkaz toho, že to Finové dělají dobře. Vyhráli mistrovství světa, několik světových šampionů v domácí soutěži pořád hraje. Finská liga je kvalitní.

Dominik Kubalík byl dvakrát nejlepším střelcem extraligy, ale smlouvu od Chicaga si vysloužil až poté, co ovládl produktivitu švýcarské ligy. Cesta do NHL je zkrátka reálnější ze zahraničních soutěží, ne?

Je to tak. Nemusí to sednout každému, ale je fajn si zkusit zase něco jiného a každá liga může dát hráči něco nového. Mně to zatím ukázalo plno věcí, které bych měl zlepšit. Je to dobrý krok.

Ve 20 letech a při prvních angažmá v zahraničí jste se hned stal jednou z opor týmu a průměrně odehrajete 23 minut a 14 sekund na zápas (nejvíce z týmu, třetí místo v lize). Potěšující fakt na rozjezd sezony?

Bezpochyby. Jsem s tím naprosto spokojený. Trenéři mi důvěřují, doufám, že jim to splácím, a musím dál tvrdě pracovat, abych si zasloužil hrát tolik minut každý zápas.

Jak se vám komunikuje s ostatními spoluhráči?

Zpočátku jsem měl trošičku problémy. Anglická slovíčka jsem věděl, ale věty mi naskakovaly později. Nicméně teď už je to lepší, hokejové výrazy ovládám a naučil jsem se i pár finských slovíček. Po dvou měsících už je posun znát, každý den s kluky komunikuju.

Jako nejproduktivnější hráč týmu nosíte při zápase zlatou helmu?

Přesně tak. Nejproduktivnější hráč v každém týmu nosí zlatou helmu, je to zajímavé zpestření (úsměv). Po třech zápasech mi ji navlíkli, když jsem měl několik asistencí. Mám radost z toho, že se mi daří nebo že kluci z mých přihrávek skórují. Jsem rád, ale hlavně se musí dařit týmu. Pak jsou i jednotliví hráči více vidět a všechno je pozitivní.

Máte mladé mužstvo s věkovým průměrem lehce přes 24 let. Takže si se spoluhráči vrstevníky i více rozumíte?

Jasně, je to výhoda. Myslím, že obecně ve Finsku jsou docela mladé týmy. U nás speciálně, obzvlášť mezi obránci, máme snad čtyři kluky ročníku 1999 a mladší. Je to pro mě určitě lepší, než kdyby tam seděli 33letí borci. Máme si o čem povídat a je to uvolněnější.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Jednání mezi EU a Británií stále váznou, budou pokračovat v neděli

Přes pokrok v řadě oblastí přetrvávají v jednáních mezi Evropskou unií a Británií neshody, které brání uzavření dohody o pobrexitových vztazích. Ve společném prohlášení po dnešním podvečerním telefonátu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson. Šéfové vyjednávacích týmů po jednodenní přestávce opět zasednou k intenzivním rozhovorům v neděli v Bruselu.

Británie z Evropské unie odešla letos 31. ledna a na Silvestra skončí přechodné období určené k vyjednání dohody. Obě strany mají již větší část textu hotovou, uzavření smlouvy však stále brání spor o pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a rybolovná práva v britských vodách.

před 1 hodinou

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy