V extralize jste odehrál po návratu z Ameriky již šesté utkání. Cítíte se na ledě s každým dalším zápasem lépe?
Je to tak. Cítím se na ledě lépe v načasování různých situací a také po fyzické stránce. Už jsem si docela zvykl, pomohla mi reprezentační pauza, ve které jsem si potrénoval. Cítím se lépe i mezi klukama v kabině, více chápu systém.
Byl největší problém přivyknout zase zápasovému tempu? Od konce loňské sezony ve Spartě jste nehrál ostré utkání deset měsíců.
Určitě. Když jsem přijel do Brna, říkal jsem, že to nebude jednoduché. V těchhle letech (Michálkovi je 36 let, pozn. red.) to po takové pauze není žádná sranda. Tělo už má něco za sebou a dnešní hokej je hodně o bruslení. Mladí hráči hodně bruslí, pořád si na ten skok zvykám.
Ale třeba podle trestných minut to nevypadá, že byste nestíhal. V šesti zápasech jste nebyl ani jednou vyloučený.
Nevím, možná na mě mají rozhodčí trochu mírnější metr (úsměv). Ale ne, dávám si na to pozor, nikdy v kariéře jsem nebyl příliš vylučovaný, a hlavně už mám nějaké zkušenosti, což mi pomůže. Každopádně některé zápasy jsou dost rychlé, Třinec, Mladá Boleslav nebo Plzeň, proti kterým jsme hráli, to hrají v obrovské rychlosti. Tady na velkém kluzišti musí člověk hodně bruslit a hrát dobře pozičně.
Ve Spartě jste byl nejproduktivnějším obráncem, kdežto v Brně zatím na první zářez čekáte. Je to určitou proměnou vaší role?
Ano, na Spartě jsem měl jinou roli. Hrál jsem třeba přesilovky, ale tady v Brně jsou na to jiní hráči, útočněji ladění než já. Nemám s tím žádný problém, moje role je jiná, hraju oslabení a abych řekl pravdu, tohle je pro mě více dělané. V posledních letech jsem hrál spíš dozadu. Když se prosadím vpředu, bude to jedině dobře, ale na body nekoukám, musím hrát hlavně dobře v obraně a pomoct svými zkušenostmi.
Je pro obránce vašeho typu těžké uplatnit se v moderním hokeji, když se po becích vyžaduje větší podpora útoku než dříve?
Trend je jasně daný. Hlavně v NHL je vidět, že obránci musí být komplexní hráči. Musí dobře bruslit a hrát dobře do útoku i obrany. Už to není jako dřív, kdy tam byli hráči, kteří to jen odpalovali od plexiskla a všechny kolem krosčekovali nebo sekali. Každý obránce musí v každém střídání něco vymyslet, ale pak být zase první vzadu. Hráčů jako já je méně a méně, nedá se nic dělat.
Je podobným typem hráče i David Musil, proti kterému jste včera v Třinci nastoupil? Znáte se i z farmy Arizony v Tucsonu.
Určitě. S Davidem jsme spolu hráli a to je přesně ten typ hráče. Dále bych řekl Romana Poláka, který v NHL hraje každý zápas přes 20 minut a je pořád hrozně platný. Takoví hráči jsou pořád třeba. Tvrdí muziku, blokují střely. Možná už takových hráčů není tolik, ale uplatnění mají.
Jaký pocit máte z brněnského týmu, který před play off posílili Jakub Orsava a Marek Čiliak a oba zapadli velmi rychle?
Tým vypadá dobře. Extraliga je vyrovnaná, bude to boj. Máme silný tým, ale silných týmů je dost. My máme zkušené mužstvo, musíme hrát sebevědomě a uděláme všechno, abychom si to uhráli. V poslední době se trápíme ofenzivně, body nám naskákali, ale musíme se zlepšit. Nemůžeme doufat, že každý zápas vyhrajeme na jeden dva góly.
V Třinci jste ubojovali vítězství 1:0, v oslabení tři proti pěti jste si vy a Martin Zaťovič připsali dva štiplavé bloky rychle za sebou. Jsou to momenty, které celkově tým povzbudí?
Hlavně na konci sezony takové zápasy budou, o jediném gólu. Musíme hrát obětavě a dělat všechno pro to, abychom vyhráli. Když má člověk šanci zablokovat střelu a pomoct týmu, musí to udělat, nekoukat napravo nalevo. Čilo (Marek Čiliak) nám dodává spoustu klidu, je vidět, že si v bráně věří. To se pak přenáší na celý tým.
Kometa hrála vloni ve finále s Třincem, sledoval jste tu sérii?
Neviděl jsem to. Odletěl jsem po vypadnutí se Spartou a věnoval jsem se rodině, vzhledem k času, co jsem byl bez ní. Finále jsem nesledoval.
Dlouhodobý cíl v podobě třetího titulu je jasný, v základní části je to udržení v první šestce?
Teď je to pro nás jediný cíl. Ještě zbývá sedm těžkých zápasů a bude to boj až do konce. Musíme makat a dál sbírat bodíky.
Po příchodu do Brna jste říkal, že se musíte naučit jména hráčů a popěvky fanoušků. Už jste se zlepšil i v tomto ohledu?
Všechny kluky v kabině už znám, ale chorály mi pořád ještě moc nejdou. Musím na tom zapracovat. Ale chtěl bych poděkovat fanouškům, v jakém počtu nás přijeli do Třince podpořit. V neděli odpoledne by mohli trávit čas nějak jinak, ale místo toho jedou fandit. Vážíme si toho a budeme je potřebovat i v play off. Pro mě je nádhera v tomhle hrát, z Ameriky nic takového neznám.
