Pardubice atakují bodový rekord, devět kol před koncem základní části mají na kontě 98 bodů. Jak si užíváte zápasy?
S radostí chodím na každý hokej. Myslím si, že rekord by mohl padnout. Hlavně mě těší, že jsou to pěkné zápasy, padají hezké góly. Pardubice nejenže vyhrávají, ale hrají i stylově. Líbí se to i lidem, proto je jich tady pořád skoro deset tisíc.
Rekord Liberce z roku 2016 má hodnotu 118 bodů. To pro Pardubice není v devíti zápasech neřešitelný úkol.
Pokud to půjde takovým tempem… Řekněme, že sedm zápasů se vyhraje a dva se prohrají. To by bylo 21 bodů, stačilo by to. Rekord by byl krásný, ale přeci jen to není zase až tak podstatné.
Rekord základní části
Liberec získal v 52 kolech sezony 2015/16 celkem 118 bodů. To odpovídá průměru 2,27 bodu na zápas. Pardubice drží v aktuálním ročníku po 43 odehraných zápasech o jednu setinu lepší průměr 2,28.
Základní část vyhrály v letech 2003, kdy nasbíraly 114 bodů, ale vedení extraligy jim tři odečetlo kvůli dopingovému nálezu obránce Michaela Vyhlídala, a 2004, tehdy se ziskem 108 bodů.
Podstatné bude play off, nicméně Pardubice už 19 let nevyhrály základní část extraligy.
Po těch hubených letech je to pro fanoušky nesmírný balzám. Poslední dvě sezony už byly lepší, ale těch osm let předtím? Hrálo se dokonce o přežití. Tahle sezona je opravdová náplast.
Tým s Tomášem Zohornou, Lukášem Radilem, Tomášem Hykou nebo Davidem Musilem vypadal na papíře od začátku dost silně. Ale čekal jste, že bude fungovat až tak dobře?
To asi ne, ale jen podle jmen jsem si říkal, že první dva útoky máme v Pardubicích hodně silné. Trochu se to rozbilo, když byl mimo Hyka, ale přidaly se i další dvě dobré lajny. Teď jsou dvě formace vynikající a další dvě dobré. Útočnou silou převyšujeme ostatní týmy.
Ozývaly se hlasy, zda kohoutů na smetišti nebude až moc. Zatím to vypadá, že se ega hráčů podařilo zkrotit.
Věřím, že vedení skládalo mužstvo i podle toho, aby si to takhle sedlo. Aby měli hráče, kteří se podřídí týmu a smíří se s rolí. Vypadá to, že kluci jsou povahově dobří a unesou to. Radim Rulík jako trenér to ukočíroval, zdá se, že všichni v týmu se respektují. Všechno běží jako po másle, samozřejmě může přijít slabší chvilka a pak se to ještě ukáže.
Jaké bylo pro vás vést v roli trenéra hvězdný pardubický tým v sezoně 2004/05, kdy byli v extralize díky výluce i hráči z NHL?
Přišel jsem zkraje sezony, nahradil jsem Frantu Výborného. V mužstvu vyčnívali zejména tři kluci Pardubáci z NHL, to byli Milan Hejduk, Aleš Hemský a Honza Bulis. Ostatní si jich vážili, uznávali je za to, že se v NHL prosadili a něco umí. Proto vidím určitou podobnost se současným kádrem. Obranu tehdy posílil ještě Michal Rozsíval, Jánko Lašák chytal jako z praku. A znovu zopakuju vzájemný respekt, to byl základ úspěchu.
V play off jste přečkali nejtěžší chvíli hned ve čtvrtfinále, Kladno vás v sérii dohnalo až do sedmého utkání.
Ano, začátek play off byl těžký. V základní části jsme byli třetí, přelezli jsme Kladno a dostali jsme se do pohody. Mančaft byl pracovitý a poctivý, zároveň mu přálo štěstí. V semifinále jsme Liberec porazili jednou v prodloužení, jednou na nájezdy.
Jak jsou lidé v Pardubicích nastaveni? Budou brát v této sezoně cokoliv jiného než titul jako zklamání?
Řekl bych, že mnoho lidí očekává titul. Nebo takhle, když ne titul, tak určitě finále. To by mělo být minimum. Myslím, že tak to vidí i vedení. Stát se může cokoliv, snad nepřijdou žádná zranění. Ale pokud se nic nepřihodí, finále by mělo být.
Zmiňoval jste Lašáka, podobně teď Pardubice v bráně drží Roman Will.
Jasně, musíte mít vynikajícího brankáře, když máte ambice. Roman je spolehlivý a výborný, všichni mu věří. Kluci před ním zase nejsou žádní bažanti, většina je ve věku 26 až 34 let. Když přijde slabší chvilka, neměli by se z toho podělat.
Kdo budou v play off největší soupeři Pardubic?
Třinec, Vítkovice a Sparta. Myslím, že to bude mezi těmito čtyřmi týmy, které teď vlastně jsou v první čtyřce tabulky. Sparta se od příchodu Hořáka (trenéra Miloslava Hořavy, pozn. red.) rozjela, Třinec je kvalitní dlouhodobě a letos se podle mě zapojí i Vítkovice.
