Vladimír Růžička má za sebou tři zápasy na hradecké střídačce, jeho příchod je velkou událostí. Za sebe ale říkám, že nerozumím tomu, proč ho Hradec angažoval. Vyhlásili dlouhodobou koncepci, dali Tomáši Martincovi smlouvu na pět let, aby zabudoval mladé hráče.
Jeho první sezona byla z pohledu Hradce výborná. Měli dobrou základní část, i když potom v play off prohráli s Brnem 0:4, byť právě v základní části ho čtyřikrát porazili. Jenže vypadli s jedním z hlavních aspirantů na titul, celkově bych to bral jako úspěšnou sezonu.
Navíc hráli opravdu dobrý hokej, což se dá říct také o začátku aktuálního ročníku extraligy. Hradec z 90 procent všechny soupeře přestřílel, hrál aktivně, jen někdy doplácel na neproměňování vyložených šancí a naopak dostával zbytečné góly.
Nicméně vedení vyhlásilo ultimátum v době, kdy Hradec ztrácel na čelo tabulky jen tři body. Vedení nemělo trpělivost, chtělo udělat změnu, ale pro mě je to nepochopitelné. Byla jen otázka času, kdy se Hradci začne více dařit v produktivitě, nechal bych to dál bez Růžičky.
Když vedení vyhlásí ultimátum, je pro realizační tým a hráče strašně těžké s tím fungovat. Myslím, že málokterý hráč chce během sezony změnu na postu trenéra, ještě nepříjemnější je to pro realizační tým. Když si to ráno přečetli v novinách, dovedu si představit, jak to pak v jejich trenérském kamrlíku vypadalo.
Růžička si nenechá diktovat
Sledovali jsme fanoušky na tribuně, ještě před Růžičkovým příchodem dali někteří z nich najevo, že se jim změna a konec Martince nelíbí. Nakonec se to udělalo šalamounsky, na lavičce jsou oba a vedení tím trochu zavřelo pusu divákům. Martinec pokračuje, jen s Růžičkou.
Oficiálně mají kompetence padesát na padesát, ale nedokážu si vůbec představit dva hlavní kouče u jednoho mužstva. Musí být jeden hlavní trenér, který má hlavní slovo a který bude rozhodovat. Známe Růžičku, rozhodně si nenechá diktovat, jak to bude.
Jakou mají mezi sebou interní dohodu, to nevím, ale Růžička by nikdy nemohl dělat asistenta, musí mít rozhodující slovo. Čas ukáže, jestli to byl pro Hradec dobrý krok, nebo ne. Růžička je samozřejmě výborný trenér s mnoha zkušenostmi a úspěchy, to je potřeba dodat.
Znám ho dobře ze Slavie, kde si mě jako 18letého vytáhl z juniorky a de facto mě uvedl do velkého hokeje. Za to jsem mu vděčný. A podržel mě i ve chvílích, kdy to úplně nešlo. Jsem zvědavý, jak se mu teď povede.
Hokej se dá dělat dobře i bez hvězd
Příjemným překvapením extraligy jsou Karlovy Vary, které se vyšvihly na druhé místo. Není to bohatý mančaft, který by hráče přeplácel a měl v týmu super hvězdy, ale ukazují, že i takhle se dá hokej dělat velice dobře.
Stoprocentně nikdo nečekal, že budou až takhle nahoře, ale funguje jim výborně mix mladých a zkušených hráčů. Delší dobu jsou pohromadě a hrají rychlý bruslivý hokej, přesně podle trendů. Správně mužstvo doplňují, hrají účinně. U nich ta koncepce opravdu funguje.
Ještě než spadly z extraligy a zase se do ní vrátily, nechaly si Vary mladé hráče rozehrát v první lize. Připravila je na dospělý hokej. Teď hrají tak, že když se stane chyba, jsou schopní ji skvělým bruslením napravit.
Vezou se na vítězné vlně a mezi ostatními vyniká Tomáš Rachůnek, daří se mu výrazně bodovat. Důležitou roli má podle mě Venca Skuhravý, to je takový jejich táta, rovná to tam do latě. A poslouchají trenéra Martina Pešouta, na ledě vystupují jako jeden tým. Nikdo nedělá zbytečné chyby ve vlastním pásmu, že by třeba předržoval puk.
Ve městě sice není takový hlad po hokeji jako třeba v nedaleké Plzni, ale přesto jsou Vary v popředí tabulky příjemným oživením. Hrají tak, jak mají. Vyplácí se jim to a je pouze na nich, jak dlouho jim to vydrží.
Kvalita Sparty už se projevuje
Kdo se naopak nahoru vyškrábal podle předpokladů, to je Sparta. Má na papíře opravdu extrémně silný tým. Začátek měli sparťané nahoru dolů, po přestřelkách nemohli mít klidně spaní. Ale teď už si to sedlo a začíná se projevovat kvalita. V úterý sice Liberci nevstřelili ani gól a prohráli 0:2, ale byla to první porážka po devíti zápasech.
A tom jim citelně chybí Marek Kvapil, který se zranil v prvním kole. Je to gólový hráč, hlavně v přesilovce by ohromně pomohl. Hodně se zvedl brankář Matěj Machovský, který měl po prvních třech zápasech úspěšnost někde u 84 procent a nyní vyjel nad 92.
Když jde do branky Jakub Sedláček, také on zachytá dobře. Sparta má kvalitu opravdu na všech postech. Už tak nabitý kádr posílili ještě David Tomášek a Milan Jurčina. Chtěli asi vyztužit obranu, manažer Petr Ton nespal. A pokud mají finanční možnosti, proč toho nevyužít.
Tomáše Pavelku poslali do Litvínova, vzali si Jurčinu. Český rybníček je v tomhle trochu omezený a sehnat kvalitního hráče, i když máte peníze, není vždycky sranda.
Na Slavii jsme se s trenéry zasmáli tiskovce po zápase Olomouce proti Vítkovicím, kde se pohádali Zdeněk Moták a Jakub Petr. Zhodnotil bych to jednou větou. Bylo to zbytečné divadlo, které na tiskovku nepatří.
Trenéři by měli zhodnotit zápas a zkrotit emoce okolo. Oba kouče znám velice dobře a těžko se mi posuzuje, jestli je v právu ten, nebo ten.
Při zápase se řekne spoustu věcí. Trenéři nadávají na své hráče, nadávají na protihráče, nikdo nechce prohrát. Emoce jsou velké, jde o body a o postavení v tabulce, o budoucnost. Myslím si, že když se na to podívají trochu s odstupem, bude jim to připadat úsměvné.
