Vítkovice v extralize po 14 zápasech naplno bodovaly, v Hradci vyhrály 2:0. Každá výhra je teď pro ně hrozně důležitá, málokdo čekal, že Pardubice porazí Spartu i Kometu. Spodek tabulky se strašlivě vyrovnal, o to cennější je teď před reprezentační přestávkou vítkovické vítězství.
Samozřejmě, ani ztráta na desítku pořád není kritická, ale podle mě se ve Vítkovicích dívají hlavně pod sebe. Potřebují se zvednout, aby se zklidnili, hráči si na ledě v koncovce více dovolili, ale zároveň nekupili příšerné chyby vzadu, kvůli kterým v poslední době rozdávali body.
Viděl jsem zápasy Vítkovic proti Mladé Boleslavi (3:7), v Litvínově (2:6) a v Karlových Varech (1:9) a v nich fatální hrubky. Takové nedělají opravdu ani žáci v osmé nebo sedmé třídě. A pod psychickou dekou se to u týmu s mnoha mladými nezkušenými hráči kupilo.
Brankář Mirek Svoboda je dobrá náhrada za Patrika Bartošáka, ale byl zraněný a Daniel Dolejš to v brance neměl vůbec lehké, byť i on je kvalitní gólman. Za šílenou obranou to pro něj bylo hodně složité. Mužstvo sice nepodržel stoprocentně, ale neinkasoval kvůli svým chybám.
Před sezonou jsem si říkal, že na tom Vítkovice nebudou dobře. Odešlo jim hodně zkušených hráčů, nicméně zkraje sezony jsem byl příjemně překvapený. Vítkovice se dostaly do laufu, sbíraly body i proti silným týmům. Jenže najednou přišel zlom a padly do krize.
Rozkol s Oleszem a Szturcem týmu nepřidal
Zápasy jdou rychle po sobě a mladé mužstvo se nedokázalo včas odkopat. Vítkovice ztratily i těsné zápasy a sebevědomí letělo dolů.
Po debaklu ve Varech skončili trenéři Jakub Petr a Pavel Trnka. Oba je dobře znám a těžko jim něco vyčítat. Dělali, co mohli. Individuální chyby, které jsem v zápasech viděl, šly jednoznačně za hráči. Trenéři je na to určitě upozorňovali, neučili je napadat jednoho hráče s pukem ve třech.
Ale jasně, určitě byla v týmu dusná atmosféra ve vztazích s některými hráči. Roman Szturc odešel až v červnu, přestože měl platnou smlouvu. Rosťa Olesz vysvětlil svůj odchod tím, že se nepohodl s trenéry. To jsou věci, které klubu navenek nepřidají.
V Hradci vedli tým Mojmír Trličík a Rostislav Klesla. Pana Trličíka si pamatuju ještě ze svého působení ve Vítkovicích. Je to výborný trenér, který je do hokeje zapálený, žije jím. Vybavuju si, že vždycky seděl nad zápasy dlouho do noci, když jsme odněkud přijeli.
Trličík by záchrannou misi zvládl
Pro mě je to velký profesionál a odborník. Záleží, jestli dostane šanci do konce sezony a jestli by to vůbec přijal. Není jednoduché dát hlavu do oprátky a jít do toho. Výhra v Hradci je pro tým super, ale nedá se hrát celou sezonu na to, že bude gólman inkasovat nula až jeden gól.
Každopádně na trhu moc trenérů není. Pan Trličík by podle mě tu misi zvládl. Je z Ostravy, šéfuje ve Vítkovicích akademii, trénuje juniorku. Dění v klubu i hráče dobře zná. Bylo by to snazší pro něj i Vítkovice. Nicméně nebude to žádná legrace, navíc když je ve hře přímý sestup.
Jsme teprve v půlce základní části, ale zatím jsou nejníže právě Vítkovice a Pardubice. Případný sestup by byl větším šokem pro Vítkovice, aspoň podle mého názoru. Pardubice se do první ligy řítí už pár let, jsou tam samé přehmaty a divná rozhodnutí. Také Litvínov si dlouho zahrává.
Vítkovice bych takhle dole opravdu nečekal. Myslím, že tam se hokej ještě dělá dobře. Věci, které se kolem A-týmu a vedení dějí třeba v Pardubicích, se Vítkovicím vyhýbají.
Jako hráč bych se přímého sestupu strašně bál, jako fanoušek si sezonu užívám. Podle mě je přímý pád dobré rozhodnutí. Jste poslední, hrajete nejhůře, a tak spadnete. V další sezoně si můžete extraligu zase vydobýt.
Je to extrémně zajímavé a bude to napínavé až do konce. V základní části je pro mě zajímavější sledovat spodek tabulky než dění na špici extraligy.
