Jaký máte pocit z dění okolo pardubického klubu v poslední době?
Konečně se něco stalo, rozhoupalo se to. Majoritu už nevlastní město, ale pan Dědek, který do toho dává vlastní prostředky. Pokud klub patří městu, nikdo neví, jestli ho vlastním já, požárníci, zdravotní ústav nebo občané. Rozhodovací právo je potom tak roztříštěné, že to nemůže fungovat. Teď to dostane řád, konkrétní lidé budou zodpovědní za své činy a Pardubice se mohou odrazit k výsledkům, jaké měly v minulosti.
S novým majitelem se teď slovům o lepší budoucnosti snáze věří? Protože kolikrát už se v Pardubicích mluvilo o tom, že bude lépe.
Ano, teď přišel nový majitel, a navíc se podařilo udržet kádr z konce minulé sezony, kdy přišli borci jako Michal Vondrka, Vláďa Svačina nebo Stěpan Zacharčuk a najednou zápasy nezačínaly za stavu 0:2. Zůstali Robert Kousal s Radoslavem Tyborem. A když tihle hráči na konci sezony nastavili řád, chytili se i mladí a hra už vypadala lépe. Nový majitel přivedl Jakuba Nakládala nebo Valentina Claireauxe, tým se jeví jako silnější. Na rovinu řeknu, že v extralize nevidím moc mužstev, která by posílila. Jejich kvalita spíš zůstala stejná nebo oslabila.
Bude zároveň důležité, aby Pardubice konečně prožily sezonu bez malérů jako loňský vyhazov Tomáše Rolinka, dřívější kokainová aféra Petra Čáslavy a podobně? Aby konečně měly trochu klidu?
To určitě, ale souvisí to s tím, co už jsem říkal. Moc lidí, moc kompetencí. Mysleli jsme si, že rozhoduje generální manažer, ale za ním byli třeba další lidé, kteří mu něco našeptávali. Tak jsem to vnímal. Zato teď přišly do vedení silné osobnosti, je to jasné a transparentní, nikdo by do toho neměl kecat. Samozřejmě nepůjde všechno mávnutím kouzelného proutku, ani náhodou se nebude hrát v příští sezoně o titul. Ale je to na dobré startovní čáře. Jako velkou výhodu vidím smlouvu s prvoligovým Vrchlabím, kde si mohou Pardubice obehrát mladé hráče, taková návaznost jim chyběla.
Přitom Vrchlabí v posledních letech spolupracovalo s Hradcem Králové, který usiloval o jeho postup do první ligy. Vrchlabí postoupilo, jenže teď jako partnerský klub připadlo hlavnímu hradeckému rivalovi.
Je to tak, sport je zároveň byznys. Lepší nabídka a vzájemné vztahy vždycky rozhodují. Bude to přínos pro Pardubice i Vrchlabí. Neznám podmínky té domluvy, ale evidentně je to tak, že budou oba spokojení.
Co jste říkal na smlouvu, kterou majitel Dědek uzavřel s městem? To napumpuje do hokeje 500 milionů korun za 15 let, zavázalo se také k rekonstrukci arény a stavbě třetí ledové plochy. Dědek má exkluzivní právo na zajištění cateringu i mimo hokejové akce.
Je pro město tvrdá, to souhlasím. Ale město zkrátka dovedlo klub do takového stadia, že by těžko hledalo jiného kupce. Neznám mnoho lidí, kteří by u nás chtěli investovat do sportu. Hokej navíc vůbec není výdělečná činnost. Město nemělo moc na výběr, pan Dědek si vyjednal takové podmínky a na radnici platí za svůj díl viny. Za chyby, které se staly. Prodávat někomu zadlužený podnik a chtít po něm, aby z něj udělal výkladní skříň pardubického sportu, to není jen tak.
Majitel mluvil o tom, že v minulé sezoně osobně viděl, jak na tehdy poslední Pardubice chodí skoro vyprodaný stadion, a přišlo mu to líto. Také proto začal už v minulém ročníku Dynamo podporovat a díky jeho penězům přišel třeba Vondrka. Tím si fanoušky získal, viďte?
Bezesporu. A to je právě ono, Pardubice jsou hokej. Hockeytown. Stadion za poslední sezony snad nešel pod šest tisíc diváků, což je neuvěřitelné. Jinde tolik lidí nepřijde na zápas o první místo, kdežto tady chodili lidé na hokej, na který se skoro nedalo dívat. Odcházeli se smutkem domů, ale přišli, jsou na klub vázaní. Pan Dědek viděl, že je to klub se silným zázemím a potenciálem.
Není trochu troufalé vyhlásit, že do tří let, v sezoně 2022/23 spjaté se stým výročím klubu, chtějí hrát Pardubice o titul?
Není. Pokud se podaří stabilizovat klub, vhodně ho doplní, dodají mladé hráče a budou ekonomicky silní, rozhodně to nebude sci-fi. Už jen z toho důvodu, že extraliga je hrozně vyrovnaná. Jeden rozdílový bod vás může katapultovat z druhé poloviny do první sedmičky.
Co říkáte na to, že nový majitel ponechal ve vedení klubu Dušana Salfického, jenž je pro mnohé symbolem úpadku Pardubic?
Třeba je to překvapení pro někoho, kdo má ke klubu dál, ale co já vím, Dušan dělá svou práci dobře. Zase se vracím k tomu, že nikdo neví, o čem rozhodoval nebo nerozhodoval. Všechno se hodilo na Salfického, on byl ta tvář, která všechno slízla a na niž si ostatní ukazovali prstem. To se ho nezastávám, na úpadku má nějaký svůj podíl viny, ale pro Pardubice dýchá. Mohl desetkrát odejít a být v klidu, přesto zůstal i ve zlém.
Ani se nedivím, že tam chce pan Dědek takové dříče mít. Myslím, že o sportovních věcech teď bude rozhodovat tým fundovaných lidí. Měla by se vybudovat nová kultura celého klubu a majitel potřebuje lidi, kteří budou pro klub makat, ať je ráno, večer nebo noc.
Je momentální stav hokeje v Pardubicích také dílem určité nedbalosti v úspěšných letech s tituly, kdy se na budoucnost tolik nehledělo?
Ono to sahá ještě hlouběji do minulosti. Po hráčích jako Lukáš Radil, Jan Buchtele nebo Tomáš Nosek, kteří odešli, už nepřišla žádná další taková generace, která by hrála za Pardubice extraligu. Je potřeba zatlačit na to, aby si klub vychoval vlastní hráče, tak se dá spousta peněz ušetřit. Tak začíná pracovat třeba Třinec, který upustil od velkých nákupů. To je cesta pro český hokej.
