Gólman řeční, Gulaš nosí vejce. Po tlaku ve Spartě se Pech uvolnil a útočí na rekord

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
13. 11. 2021 11:20
Po osmi letech v centru dění ve Spartě si Lukáš Pech užívá hokej lehce v ústraní. Zároveň v Českých Budějovicích hraje pro nabitý stadion. A změna prostředí mu jde k duhu, stejně jako spolupráce s Milanem Gulašem. V 38 letech patří hbitému útočníkovi druhá příčka v bodování hokejové extraligy a s bilancí 10+15 má zatím našlápnuto k osobnímu rekordu.
Lukáš Pech vévodí produktivitě Jihočechů, v září zažil i pětibodový zápas.
Lukáš Pech vévodí produktivitě Jihočechů, v září zažil i pětibodový zápas. | Foto: Petr Tibi / Motor České Budějovice

Překvapuje vás, kolik bodů se vám osobně podařilo nasbírat v první třetině extraligy?

O moje body vůbec nejde, to bych nehodnotil. Budějovice mě od toho braly, proto tady jsem. Ale je to výsledek práce celého týmu nebo naší lajny. Nechtěl bych hodnotit sebe, spíš tým.

Přesto zmíním, že zatím máte sezonu rozjetou na bodově nejlepší v kariéře. Váš aktuální průměr 1,19 bodu na utkání převyšuje hodnotu 1,12 z ročníku 2012/13, kdy jste však s Karlovými Vary neprošli do vyřazovacích bojů.

A přesně to je ono. Tehdy jsem měl 57 bodů, byla to výborná sezona z osobního hlediska, v lajně jsme si sedli skvěle s Kumou a Záťou (Petrem Kumstátem a Martinem Zaťovičem, pozn. red.). Radost jsem měl, ale kdo se s vámi raduje? Jen vy sám. Nejlepší je, když se raduje celý tým, což se tehdy nestalo, protože jsme nepostoupili do play off.

Nyní se vám to s týmem zatím vhodně doplňuje, ne? V tabulce jste šestí, před mužstvy jako Sparta, Liberec či Kometa.

Jsme spokojení, nicméně pořád je na čem pracovat. V pauze teď potrénujeme, trochu si odpočineme a do dalších zápasů vlítneme s čistou hlavou. Pokud bychom takhle skončili po základní části, byli bychom rádi. A v play off se potom může stát cokoliv.

Pro Motor to musí být zatím úleva po minulém ročníku, kdy byl od začátku do konce základní části přikován na dně tabulky.

Nebyl jsem tady, ale se Spartou jsem proti Budějovicím samozřejmě hrál. Nehrály špatně, jenže klukům chyběly zkušenosti. Chtěli tady dát extraligu těm, kdo ji vybojovali, věřili jim. Hráli dobrý a fyzicky náročný hokej, jen jim chyběli hráči, kteří by dodali klid. Jako je teď třeba Guli (Milan Gulaš). Kolikrát vedli a pořád se hnali dopředu, místo aby to trochu zatáhli. Ale nechci zabíhat do detailů, nebyl jsem tady.

Vy teď hrajete s Milanem Gulašem v první formaci, v bodování soutěže jste seřazeni na druhém a třetím místě. Takže souhra funguje dobře?

Na začátku spolupráce trochu skřípala, každý jsme zvyklý na něco jiného. Já se snažím přizpůsobit, Milan je hráč s velkými zkušenostmi, s velkým přehledem na ledě. Je to střelec. Snažím se mu vyhovět a myslím, že se nám to daří. On má velký vliv na celý tým.

Vy jste o dva roky starší než Gulaš, takže není to jen o jeho zkušenostech, ne? Také k tomu máte co říct.

(úsměv) Jasně, taky promlouvám do kabiny a řeknu si k tomu svoje. Snažíme se komunikovat všichni stejně. Nikdo by se neměl bát vzít si slovo v šatně. To je pro hokej důležité.

Jste s Gulašem velcí parťáci i mimo led?

Já dojíždím do Budějovic z Prahy, takže dost času trávím na cestách. Milan je zase takový kutil, který jde po tréninku domů makat. Nebo se stará o své slepice. My mu pro ně nosíme jídlo, na oplátku dostáváme vejce. Ale bavíme se spolu stejně jako s ostatními.

Jaké je soužití v budějovické šatně?

S někým si toho řeknete více než s druhým, jako všude. Mladí jsou ještě vyjukaní janci, nemají toho tolik zažitého. Proto se častěji bavím se staršími, o hokeji, o různých věcech. Ale rozhodně se nevyčleňujeme, snažíme se mladým pomáhat a radit, pokud o to mají zájem.

Brankář Dominik Hrachovina v televizi vyprávěl, že si ho s Milanem Gulašem docela dobíráte. Že to nemá s mazáky lehké.

To nevím. (úsměv) Dominik má svoji hlavu, říká svoje názory. Neřekl bych, že ho nějak provokujeme. Spíš on nás svými řečmi. My jsme klidní kluci. On pořád něco říká a my odpovídáme tím, že mu na tréninku dáme góly.

Jaký jste si vybudoval vztah ke klubu, který se vloni po delší době vrátil do extraligy a těší se velkému zájmu fanoušků?

Je to super. Budějovice jsou krásné město, mají skvělé fanoušky. Mile mě překvapilo, kolik lidí chodí za současné situace, kdy se musí nosit roušky, testovat a pořád na něco dávat pozor. I tak chodí plný stadion a já doufám, že to lidem splácíme svými výkony.

S Pardubicemi a Olomoucí jsou Budějovice jediným klubem, který nezažívá oproti posledním sezonám před covidem divácký propad.

Chápu to, je to těžké. Každý se kouká na peníze, někde nesmyslně zvedli ceny lístků. Po covidové sezoně, kdy nebyli lidi, se udělá takový tah? To jsem moc nepobral. My hokejisté musíme lidi dostat na stadion svými výkony. Je to otázka času, ale doufám, že se i jinde vrátí.

Dvanáct let jste hrál v Karlových Varech, osm ve Spartě. Angažmá často neměníte. Jak jste si teď zvykal na nové prostředí?

Na Vary nemůžu říct nic špatného, Sparta byla taky super. Byli tam kluci z NHL a mistrovství světa, konkurence obrovská. A ať si říká kdo chce co chce, ten tlak je tam opravdu velký. Působí fanoušci, média. Podívejte, co všechno se psalo, když Sparta prohrála osmkrát v řadě. I tak byla o dva body za námi a noviny z toho dělaly tragédii. V Budějovicích je to jiné, jste trochu v ústraní a hrajete si to svoje. Snažím se odevzdat maximum a vyhovuje mi, že je to trochu jednodušší.

Robert Říčka odešel ze Sparty do Pardubic a vede tabulku střelců v extralize. Říkal, že mu prospěl nový impulz. Je to i váš případ?

Pálí mu to nádherně, může to být nový impulz. Já nevím, co bych na to měl odpovědět. Kdybych zůstal na Spartě, určitě bych tolik prostoru nedostával, ale nedokážu posoudit, jak by se mi dařilo. V Budějovicích se zase postupně buduje síla klubu, možná proto se nám daří.

 

Právě se děje

Další zprávy