Jak jste viděl první derby v sezoně? Vyhrál Třinec zaslouženě?
Asi ano, dal více gólů než my, a proto vyhrál. Opticky to sice vypadalo vyrovnaně, ale my jsme málo stříleli, málo jsme se tlačili do branky.
Od začátku se držíte v první šestce a výsledkově se vám daří, ale od poloviny zápasu v Chomutově přišlo lehké zhoršení. Souhlasíte?
To je pravda, ale kdyby se nám dařilo každý zápas celých 60 minut, byli bychom úplně někde jinde. Z Chomutova jsme vezli tři body, z Třince ani jeden. Ale úvod sezony není špatný, máme pět výher z osmi zápasů.
Je v letošní sezoně cílem potvrdit určitý vzestup Vítkovic? V minulé sezoně jste byli čtvrtí v základní části, ale play off dobře nevyšlo.
Všichni chtějí hrát nahoře a u nás to není jinak. Už teď chceme hrát co nejvýše, a přes prohru v Třinci se to docela daří. V pátek hrajeme ve Varech, musíme se dát v týdnu dohromady a dobře se připravit.
Vy jste v 37 letech zažil v kariéře derby zápasů proti Třinci mnoho. Je to pro vás něco speciálního, anebo náboj trochu vyprchal?
Pro mě je to normální zápas. Jako všechny ostatní. Význam je posunutý spíše u fanoušků, u médií. Hráči to až tak zvláštně neberou, nebývá to zákeřné ani se nehraje žádný mimořádný hokej.
Může to hráči trochu zevšednět? Potkáte se s regionálním rivalem minimálně čtyřikrát v sezoně, je to rozdíl třeba oproti fotbalu.
To nedokážu posoudit, na fotbal já moc nechodím. Je super, že na derby přijde hodně lidí, ale já to beru jako běžný zápas, ve kterém chci uspět.
Sám jste v Třinci dlouho hrál, podobně jako David Květoň. Vladimír Svačina zase opačně v Ostravě. Znáte se a tolik po sobě nejdete?
Snažím se nebrat ohled na to, proti komu hraju. Abych si řekl, že kvůli derby budu hrát jinak, to určitě ne. Naplno jdu do každého zápasu.
Třikrát v řadě jste v extralize vyhrál soutěž tvrďáků Radegast index. Sledujete i letos, jak si v této statistice průběžně vedete?
Na rovinu, vůbec to nesleduju. Chci se koncentrovat sám na sebe, abych byl v mančaftu platný a dařilo se nám. Statistiky letos nesleduju.
A dříve jste věnoval Radegast indexu větší pozornost?
Nijak zvlášť. Když to přišlo, hodně se o tom mluvilo, ale už to utichá, moc se o tom nemluví a nepíše. Vůbec to nesleduju. Kdybych byl první a jako tým poslední, bylo by to na hovno (úsměv).
Jste známý jako důrazný a obětavý obránce. Kdy vám začalo být jasné, že vaší doménou nebude útočení, ale spíše řízný styl hry?
Dá se říct, že tak hraju celý život, takže už to měnit nebudu. Ubíral jsem se tím stylem odmala, asi někdy od žáků. Trenéři mi říkali, ať piluju vše, ale nejvíce to, co mi jde. Zaměřil jsem se na to a zatím hraju.
Jaký nejbolestivější okamžik vám hokejová obětavost přinesla?
Schytal jsem dost střel, ale to se dá přečkat, až tak bolestivé to není. Horší byla natřikrát zlomená noha. Naštěstí srostla a už je to dobré.
Říkal jste, že na fotbal nechodíte. Ani ostravský Baník vás netáhne?
Ale jo, rozebíráme to v kabině, Baníku fandím, je to ostravský klub. Spíše jsem to myslel tak, že nechodím na fotbal pravidelně a tolik to nesleduju.
Občas býváte srovnáváni s Milanem Barošem jako dva srdcaři. Co jste říkal na to, jak v zápase se Slavií po vyloučení vynadal sudímu?
Přiznám se, že jsem to přesně neviděl, jen jsem o tom četl v novinách. A co k tomu říct? Je to sport, občas je to vypjaté a někdy to bouchne. Někdo má v sobě těch emocí více, někdo méně.
