Třebíč - Patrik Eliáš odehraje letos v dresu New Jersey již dvacátou sezonu. Ta loňská se mu příliš nepovedla, klub se nedostal do play off a po sezoně přistoupil k obměně vedení i omlazení hráčského kádru. Devětatřicetiletý rodák z Třebíče však o své místo strach neměl.
"Ještě před tím, než jsem odletěl domů, tak jsem měl schůzku s vedením a to mi řeklo, že by chtělo, abych byl součástí toho nového týmu. Potěšilo mě to,“ prozrazuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Určitě tam začnu a uvidím, jak se to bude všechno vyvíjet.“
Myslíte si, že omlazení Devils prospěje a budete po čtyřech letech útočit znovu na play off?
Těžko říct. Tím, že se to celé vyměnilo, tak se moc nedá soudit, co od toho očekávat. Ani naši soupeři to nebudou vědět. Jsem zvědavý, jak to všechno bude probíhat a jak se to vyvine. Pevně věřím, že budeme mít letos lepší sezonu, než jsme měli loni. Jak týmově, tak individuálně.
Pro vás to bude jubilejní dvacátá sezona v dresu New Jersey. V čem bude speciální?
Asi tím, že už tam nejsou ty známé tváře jako například Martin Brodeur… ani ti lidé v managementu. Bude to nový start na stejném místě.
Vy jste nejlepším střelcem týmu v historii. Vnímáte to?
Spíš jen když překonám nějakou metu, tak je to ze strany médií připomínáno. Myslím si ale, že to člověka potěší ještě více, až skončí s kariérou. Doufám, že na těch bodech ještě něco přibude. Je to vizitka toho, že hraju dlouhou dobu na stejném místě a ne zas tak špatně.
Chci hrát pořád v té nejlepší lize na světě
V dubnu vám bude již čtyřicet. Dokdy je vaším snem hrát?
Beru to rok od roku. Mám poslední sezonu smlouvu. Chci, aby se mi dařilo a abych byl zdravý. Uvidíme, jak se bude vyvíjet sezona. Málokterý hokejista měl štěstí a poctu hrát tak dlouho na jednom místě a navíc v nejlepší lize na světě. Jsem za to vděčný.
Mnoho hokejistů se na závěr kariéry vrací do klubů, v nichž hokejově vyrostli…
Pokud už nebudu moct hrát v NHL, tak jinde pokračovat nebudu. Dám tomu maximum, chci hrát v té nejlepší lize na světě, a když už to nepůjde, spíš se pak budu věnovat jen rodině.
Odehrál jste i několik zápasů v české extralize za Kladno, Pardubice a Znojmo. Na jaké z těchto angažmá vzpomínáte nejraději?
Určitě na Znojmo. Sice se nám ze začátku tolik nedařilo a byl boj se psychicky vyrovnat s českým hokejem a rozhodčími, což bylo až neuvěřitelné na tu dobu. Celkově ale lidi kolem hokeje ve Znojmě byli super. Bývalý majitel Jaroslav Vlasák je vynikající člověk a jen škoda, že už v tom hokeji nadále nefunguje. Ta sezona tam byla fajn. Užil jsem si ji moc.
Reprezentace? Když to půjde, pojedu rád
Na vaše zkušenosti jste za reprezentaci odehrál v posledních čtyřech letech jen šest zápasů. Nabídky nechodily?
Ne, ale je to v pořádku. Každý trenér věří svým hráčům. Mrzelo mě, že jsem se nemohl účastnit letošního domácího mistrovství, ale nepočítali se mnou a tak to je. Dál si z toho hlavu nedělám.
Vy jste se na začátku srpna ale sešel s novým trenérem reprezentace Vladimírem Vůjtkem…
Pana Vůjtka znám. Několikrát jsme se potkali, když vedl Slovensko a trénoval mě i ve dvacítce. Teď šlo jen o to, aby se seznámil s kluky. Nic dalšího zatím neproběhlo. Je ještě dlouhá doba na to, než se budou vybírat hráči na mistrovství světa a Světový pohár. Když to hokejově půjde, pojedu rád. Když ne, tak se s tím nedá nic dělat. V Česku je spousta mladých talentovaných hráčů.
Sledoval jste kauzu ohledně bývalého trenéra reprezentace Vladimíra Růžičky?
Jen přes média. Jediný člověk, který zná pravdu, je asi jen Vláďa Růžička. Nedalo to dobré světlo na český hokej.
Vy se na novou sezonu připravujete v Třebíči. Je to pro vás lepší než v Americe?
To zase ne, ale zůstávám tu do prvního zářijového víkendu. Máme tu rodiče, kamarády… Příprava by pro mě byla lepší v Americe, protože tam má člověk to své zázemí, ale pro mě je fajn do Třebíče jednou nebo dvakrát za to léto přijet a zatrénovat si s těmi kluky. Loni jsem tu byl poprvé a hrozně jsem si to užil. Díky mě měli kluci dobrou sezonu (smích). Já teda ale naopak špatnou, takže jsem obětoval svoji hru, aby se dařilo jim (smích).
Jaká je vaše role na tréninku? Viděl jsem, že i radíte hráčům…
To ne. Nebo spíš jen těm, které znám. Jde o to, abych si s nimi trochu zatrénoval, a jsem rád za to, že mě tu nechají. Když vidím, že na některou situaci mohou zareagovat jinak, tak jim to řeknu. Každý má prostor na to, aby se zlepšoval. Je jedno, jestli mu je dvacet, nebo čtyřicet.
Kdy se vracíte do Ameriky? Jaký bude váš program v dalších dnech?
Z Třebíče teď pojedu domů do Prahy a za necelé dva týdny odlétáme. V Praze si ještě zatrénuji buď na Hvězdě, nebo jezdím i na Kladno.
