Josep Maria Bartomeu v posledních měsících působí jako magnet na průšvihy. Důvěra v barcelonského prezidenta vládnoucího od roku 2014 dramaticky klesá u fanoušků i samotných fotbalistů.
Mluví se o občanské válce na Camp Nou, o podivné "hře o trůny", hrdý klub získává nelichotivé přezdívky.
První známky nesouladu se daly vypozorovat už v létě v kauze Neymar. Největší opory v čele s Lionelem Messim vyjádřily touhu po Brazilcově návratu, k tomu ale nedošlo.
"Nejsem si jistý, zda Barcelona udělala pro jeho návrat dost," vyjádřil tehdy Messi nedůvěru ke svému prezidentovi a sportovnímu řediteli Ericu Abidalovi.
Další rána do klubových vztahů přišla v lednu, kdy se Bartomeu rozhodl odvolat trenéra Ernesta Valverdeho navzdory tomu, že Barca vévodila La Lize. Jistě, fanoušci z dnes již bývalého kouče nadšení nebyli, vyčítali mu příliš pragmatický styl hry i vytrvalé ignorování největších talentů z místní akademie La Masia. Načasování ale všechny překvapilo, vyhazov přišel bez připravené náhrady.
Klub sice trval na tom, že byl s novým koučem Quique Setiénem v kontaktu týdny, ten se ale po svém jmenování prořekl a odhalil, že mu z Barcelony zavolali den předem.
Vyšlo pak najevo, že se Bartomeu s Abidalem snažili angažovat Ronalda Koemana a především Xaviho. Ikonický playmaker ale nakonec odmítl. Zdráhal se být součástí projektu, kterému nevěřil na sto procent.
Do toho přišla přestřelka Messi versus Abidal. Někdejší francouzský obránce do médií halekal: "Spousta hráčů nebyla s Valverdem spokojená, nepracovala pod ním správně, byly tam problémy v komunikaci."
I Messimu, který je jinak tichým plachým chlapíkem držícím se mimo konfliktní dění, tohle vyjádření pocuchalo nervy. Na sociálních sítích se razantně ohradil a poté vysvětloval: "Netuším, co těmi komentáři myslel. Cítil jsem, že mě napadl. On i spousta dalších lidí útočí na nás hráče, že prý vybíráme a vyhazujeme trenéry. Já prý mám až velké pravomoce. Štve mě, když kdokoliv, natož někdo z klubu, takhle dostává hráče pod drobnohled. Sám Abidal musí převzít zodpovědnost za své činy."
Po téhle eskapádě už se na barcelonské vedení valila jedna vlna kritiky za druhou. Třeba když nepřivedlo včas náhradu za zraněného kanonýra Luise Suáreze a situaci řešilo kontroverzní žádostí o přestup mimo rámec přestupního období. Liga vyhověla a z Leganés přišel Dán Martin Braithwaite.
Fanoušci se chytali za hlavu, soupeři protestovali (vzhledem k tomu, že Leganés už náhradu přivést nemohli) a Bartomeuova pověst opět utrpěla.
"Fáze sebezničení je zahájena. Barcelona nemá jasný směr, žije z improvizací. Hráči nejsou v pohodě," napsal španělský deník Marca. S otevřenou kritikou přišel i někdejší hráč katalánského gigantu, Francouz Christophe Dugarry.
"Je to klub klaunů, nemá žádnou úroveň, strategii. Problémy se vrší jeden na druhý a pracuje tam hodně lidí, kteří na to nemají a vzájemně si nerozumí. Image Barcelony je úplně dole," prohlásil mistr světa z roku 1998.
To všechno ještě před aférou příznačně nazvanou BarcaGate.
V únoru španělský rozhlas zjistil, že si vedení Barcelony najalo nezávislou firmu, která měla na sociálních sítích vylepšovat obraz prezidenta i členů správní rady. Zároveň se ale dostala na světlo související snaha pomlouvat ostatní kandidáty na prezidenta a vlivné postavy ze současnosti i minulosti klubu. Jako "nepohodlní" byli jmenováni například Messi, Xavi, Gerard Piqué nebo Pep Guardiola.
Právě kvůli kauze minulý týden z vedení odstoupili dva ze čtyř viceprezidentů a čtyři ředitelé. Bartomeua, který má v příštím roce obhajovat mandát, vyzvali k vyhlášení předčasných voleb.
Bez potíží se ostatně neobešlo ani krácení hráčských výplat vzhledem k pandemii koronaviru. Přímo z klubu se do médií dostala informace o tom, že se hráči svých astronomických příjmů odmítají vzdát. Messiho nervy utrpěly podruhé.
"Nepřekvapilo nás, že se nás někteří z klubu pokoušejí dostat pod mikroskop a tlačit na nás kvůli něčemu, co bychom stejně udělali," vyjádřil se Argentinec. Barcelona se s hráči dohodla na snížení platů o 70 procent, aby ostatní zaměstnanci mohli pobírat plné mzdy.
Bartomeu Messiho verzi potvrdil, ovšem vyhnul se odpovědi na to, kdo podle něj stojí za nepřesnými a zavádějícími úniky interních informací.
Odstoupivší viceprezident Emili Rousaud pak šokoval prohlášením, že jsou v Barceloně lidé, kteří klubové fondy využívají k obohacení vlastních kapes. Konkrétní nebyl. "Je zvláštní, když se utratí miliony eur za něco, co má hodnotu statisíců," dotkl se inkriminovaného angažování společnosti vylepšující obraz na sociálních sítích.
Atmosféra neustále houstne a obavy z rozpadu týmu, který získal osm z jedenácti posledních španělských titulů, rostou.
Dvaatřicetiletý kapitán Messi má ve smlouvě klauzuli, díky které může po 32. roce věku vždy k poslednímu červnu z katalánského celku odejít.
"Rozhodnutí záleželo vždycky pouze na mně a nejen kvůli té klauzuli. Měl jsem mnoho příležitostí opustit klub. Ostatní kluby mě několikrát chtěly koupit, ale nikdy jsem nehodlal odejít. Dokud mě klub bude i nadále chtít, nemáme žádný problém," tvrdil ještě v únoru neochvějně. Od té doby ale vnitřní superkrize eskalovala až k současnému chaosu.
Messi dres Blaugranas obléká po celou svou profesionální kariéru. Výrazně se podepsal pod čtyři triumfy v Lize mistrů a deset domácích titulů. Kdykoliv se přitom během let spekulovalo o jeho případném odchodu, nikdy se to nedalo brát příliš vážně.
Loajalita fenomenálního Argentince k Barceloně byla nezpochybnitelná. To už teď neplatí.
