Glosář - U Chaplinových grotesek brečíte smíchy. U Synot ligy nevíte, jestli se máte smát, nebo brečet. Tragikomická groteska roztažená do třiceti dějství už jde naštěstí do finále. Ale nutno říct, že při tom graduje.

Ani tak ne na trávnících, kde se už spousta věcí rozhodla (a možná nejen na nich), každopádně všechny reprezentanty, střelce gólů a autory fatálních kiksů i povedených kliček zastínil ve 29. kole slovutné Synot ligy jistý Marek Pilný.

Jeden by řekl, že v roli čtvrtého rozhodčího víceméně nemáte co zkazit. S pomocí elektronické tabule informujete o počtu nastavených minut, organizujete střídání, hlídáte, aby trenéři nepřekračovali hranice technické zóny.

To všechno jsou relativně snadné úkoly. Pokud je tedy dotyčný střízliv. Ovšem Marek Pilný se k tomu, aby pomáhal řídit televizní duel Příbram-Slavia, dostavil zjevně pod vlivem čehosi, a to nikoli úplňku. Jan Kaliba z Českého rozhlasu citoval přítomné zdravotníky, kteří konstatovali, že pan rozhodčí "byl mírně společensky unavený".

Zatímco obyčejně čtvrtý sudí stojí u půlící čáry a spíše pasivně sleduje dění, Marek Pilný tentokrát pojal své představení zcela jinak. Jeho pohybové kreace si můžete prohlédnout na tomto videu. A to hned na jeho začátku, pak zhruba ve chvíli, kdy hrací doba utkání v pravém horním rohu pokročí na 5:12 a posléze 7:12.

Pilný byl pořád v pohybu, notně nekoordinovaném, podle některých zpráv jako by chvílemi tančil, každopádně občas také tvrdě padal. Skutečnost, že se patrně nachází ve stavu, kdy vůbec netuší, jakou roli má na hřišti zastávat, podtrhávala jeho snaha kopírovat chvílemi pohyb asistenta rozhodčího, jako by ho dubloval.

Po několika minutách dostal někdo konečně rozum, načež pořadatelé pana Pilného odvedli někam, kde si mohl odpočinout.

Kdo chvíli močil, již močí opodál

Aby toho nebylo málo, objevila se na sociálních sítích další svědectví, podle nichž jeden z brankových sudích, nominovaných k utkání, konkrétně Jiří Jech, v rozehraném utkání, v průběhu hry, dlouze močil, a to přímo před zraky užaslých diváků, aniž by opustil své rozhodcovské stanoviště.

Je jisté, že sudí, věru, nemají lehký život. Řídit utkání podle pravidel fotbalu a průběžně je ohýbat a kroutit podle zadání mnohdy protichůdných partitur či notiček, navíc do toho všeho řešit, jestli jsou to prachy Jardy, nebo Ivana, případně do utkání jít a nevědět NIC, což je samozřejmě nejhorší, to už jednomu zamotá hlavu.

V Příbrami, kde sudí tradičně vítá sportovní manažer Roman Rogoz, prý naštěstí při takových příležitostech obvykle bývá k dispozici něco na kuráž. Tentokrát to však, zdá se, zašlo trochu daleko.

A protože Příbram podlehla doma Slavii 1:3, vyrojila se hned, jak už to v Česku bývá, řada konspiračních teorií, kupříkladu že Příbramáci schválně opili sudí, aby se druhý den psalo hlavně o pijácké ostudě, a ne o výkonu sudího Zelinky v paralelně hraném duelu Slovácko-Olomouc (2:1). Právě s Hanáky se totiž Příbram na dálku pere o záchranu.

Přiznávám, že pokud snad byla past opravdu takto ďábelsky nastavena, pak se do ní vskutku nedalo nespadnout. Klíčový duel o záchranu Slovácko-Olomouc bohužel žádná televize nevysílala a z dostupných krátkých šotů těžko výkon rozhodčího nějak zásadně soudit.

Penalta na domácího Koného byla jasná, některá média však zpochybňovala, zda za svůj penaltový zákrok měl Šindelář ze Sigmy dostat i červenou kartu. Možná by stačila žlutá, nicméně ani ve vyloučení bych v tomto případě nespatřoval žádný zářez, ale akceptovatelný výklad. Trenér hostí Jílek se víc zlobil ohledně druhé branky, kterou jeho tým poté, co se mu v deseti podařilo vyrovnat, ještě inkasoval. "Druhý gól padl po jasném faulu útočícího Diviše, který visel na našem obránci Faltovi,“ řekl po zápase Jílek. Řekněme, že situace to byla přinejmenším diskutabilní.

Kdo zasponzoruje ligu řízenou opilci?

V Příbrami samotné se, pravda, kromě Pilného tanečků a Jechova močení na veřejnosti, nic extra nedělo, Slavia šla rychle do vedení 3:0 a s tím už se toho moc dělat nedalo, ani sportovně, ani jinak.

Takže na jednu stranu se kromě bizarního divadla vlastně nic nepřihodilo. Na stranu druhou šlo vlastně o poměrně signifikantní skorozakončení vší té podivnosti jménem Synot liga.

Mimochodem, jsem vážně zvědav, kdo příčetný od nové sezony spojí značku své firmy se soutěží, již řídí močící a tančící opilci. Obávám se, že tímto představením veškeré jiné varianty než ty čínské padly...

Na jednu stranu není Marek Pilný prvním a jistě ani posledním rozhodčím, který se před zápasem opil.

V roce 2008 vzbudil pozdvižení výkon jeho běloruského kolegy Sergeje Šmolika - viz parádní video - sudího s odznakem FIFA, který utkání Vitebsk-Naftan řídil s 2,6 promile alkoholu v krvi.

V roce 2010 se nepodařilo ututlat případ sudího Tomáše Kocourka (ano, toho, který exceloval v nedávném utkání Dukla-Sparta - více zde). Před šesti lety dostal distanc do konce jara za to, že dorazil opilý na utkání druhé ligy Žižkov-Hlučín. Přítomný delegát měl na rozdíl od svých včerejších kolegů v Příbrami, tedy na rozdíl od Lubomíra Martince a Pavla Drahoše, tolik duchapřítomnosti, že Kocourka do zápasu nepustili a narychlo sehnal jiného arbitra Karla Hrubeše.

Na jaře 2012 si dal zase před utkáním něco na posilněnou asistent rozhodčího Petr Blažej. A šel s praporkem odmávat pohárové utkání Olomouc-Ostrava, přičemž vláčnost jeho pohybů byla také víc než zřejmá. Přiznal se a dostal distanc do konce jara. Více o případu zde..

Píšťalku v lize v této ligové sezoně Marku Pilnému nesvěřili a už asi nesvěří, ale ve 14 utkáních tohoto ročníku nejvyšší soutěže se objevil v nějaké jiné rozhodcovské roli. Co je ovšem zajímavé: stejně jako mnoho jeho dalších kolegů se vedle rozhodcovství aktivně věnuje i svazovému funkcionaření.

V Trutnově mají z předsedy okresu jistě radost

Nedá mnoho práce dohledat, že je předsedou Okresního fotbalového svazu v Trutnově a místopředsedou Královehradeckého krajského fotbalového svazu. Je nabíledni, že oběma institucím udělal ve středu jejich přední představitel "skvělou reklamu".

Ostatně reprezentovat je Marek Pilný patrně bude i na blížící se valné hromadě Fotbalové asociace ČR v Brně. Ta letos není volební. Ale kdyby byla, schválně, koho by asi ve volbě podpořil? Zkusme se jen tak akademicky zamyslet, koho tak obyčejně volí rozhodčí rozesetí po všech možných okresních a krajských fotbalových svazech? A od koho pak dostávají příležitosti v nejvyšší soutěži? I když na ni zjevně nemají játra? Žaludek asi ano. (No... I když po včerejšku bych ani na něj moc nesázel...)

Ačkoli aktuální šéf komise rozhodčích Miroslav Tulinger promptně rozhlásil, že se případem bude jeho sbor, který stále zahrnuje i Dagmar Damkovou, okamžitě zabývat, megaostudu už nesmaže.

A bude-li se zabývat i Jiřím Jechem, u kterého už obsah močového měchýře prostě stůj co stůj musel ven, třeba si Dagmar Damková vzpomene, že stejný Jech ve stejné Příbrami, jen v jiné sezoně, vykouzlil nezapomenutelnou prasárnu v záchranářském duelu se Znojmem.

Však si vzpomenete... Těsně před koncem sudí nechali domácí vhazovat snad o deset metrů blíž brance, než by odpovídalo situaci. A pak došlo k vyrovnání skóre poté, co sudí přehlédli snad tři čtyři paralelní příbramské fauly v šestnáctce, a především ten kardinální, kterého se dopustil brankář Hruška, který tam šel spoluhráčům, ostatně velmi účinně, na pomoc - více zde. Příbram se posléze zachránila a Znojmo sestoupilo.

Ačkoli takových skandálů už Jiří Jech posbíral ve své kariéře víc než dost, v lize nadále vesele pokračuje, nyní tedy jako močící brankový sudí.

Karetní mág? Albánský gang? Vyberte si

Ale co se vlastně divíme... Když může v profesionálních soutěžích pokračovat kupříkladu sudí Ondřej Lerch? Ten se nedávno v duelu Olomouc-Plzeň zcela pomýlil při udělování karet. Načež ovšem disciplinární komise dotyčným hráčům tresty přerozdělila podle toho, jak to všichni viděli v televizi. Tedy že druhou žlutou v utkání dostal domácí Hála, a nikoli Vepřek, čili Hála měl být Lerchem vyloučen, ale nebyl. Načež Hála dodatečně dostal disciplinární trest, na rozdíl od Vepřeka, kterému naopak disciplinárka kartu odmazala. Více o případu zde.

Komise přitom tohle všechno učinila v přímém rozporu s tvrzeními sudího Lercha, čímž vlastně dala štempl na to, že svazové orgány Lerchově verzi neuvěřily. Jinými slovy, uchopily ji jako nepřesvědčivou. Našinci se přitom vnucuje do úst slovo "vylhanou".

Přesto uteklo jen pár týdnů a Lerch je zase normálně v oběhu a v nominacích k utkáním, třeba teď dělal čtvrtého sudího v klíčovém duelu Olomouc-Slovácko. Nejvyšší soutěž už zase jako delegát objíždí i Karel Bohuněk, který se přitom původně pokoušel celou tu Lerchovu karetní šarádu krýt. Zajímavé je, že měl ve 27. i 28. kole to štěstí, že ho Tulingerova komise poslala jako delegáta na zápas zachraňující se Příbrami. Do třetice už kupodivu stejnou drzost neměla a Bohuněk ve středu hodnotil sudí v Teplicích.

Když se vrátíme ke karetnímu kouzelníkovi Lerchovi, dodejme, že jeho verzi příběhu, jíž zjevně nikdo neuvěřil, "ocenila" disciplinárka pouze pokutou 50 tisíc korun. A to měl ještě letňanský místostarosta Lerch tu drzost se proti ní odvolávat! Více o celém případu zde.

Dalšího sudího, Zdeňka Vaňkáta, zase nasazovali na jaře do soutěží řízeních Řídící komisí pro Čechy, přestože je obžalován z toho, že měl napomáhat albánským gangsterům, kteří se chystali vykrást vilu pražského politika Rudolfa Blažka - více zde. Ultrapikantní situace nastala, když byl obžalovaný Vaňkát nominován k tomu, aby řídil divizní duel pražského Motorletu, klubu, ve kterém je právě Blažek předsedou.

Nakonec byl Vaňkát ze zápasu stažen, ale tady už zdejší fantasmagorická situace kolem rozhodčích opravdu dosahovala vrcholu. Mimochodem, i zde fungovalo propojení rozhodčího se světem regionálních funkcionářů FAČR. Vaňkát byl totiž donedávna mužem číslo 1 v Ústeckém krajském fotbalovém svazu.

A snad ještě "výživnější"  je situace ve středočeských soutěžích, které vesele pískají sudí obžalovaní z toho, že právě v souvislosti s manipulacemi v řízení fotbalových  zápasů si podle policie nechávali slibovat úplatky. Jak vysvětlil Miroslav Liba, předseda Středočeského KFS, oficiálně mu nikdo nesdělil, že se ti sudí ocitli v křížku se zákonem, tak nevidí důvod, proč je neobsazovat dál - více zde.

Víte, pod co se plzeňský boss podepíše?

Liba, Damková, Tulinger, ta jména se stále opakují, pořád je to jedna a ta samá parta, která řídí, případně školí zdejší fotbalové rozhodčí. Ti zase zhusta drží významné pozice v regionálním fotbale, a tím pádem zároveň i četné volební hlasy na valných hromadách FAČR. Jediný, kdo s tím vším nemá vůbec nic společného, je samozřejmě český místopředseda asociace Roman Berbr. Alespoň tak to nedávno rozsoudil Obvodní soud pro Prahu 9 - více zde....

Opilost Marka Pilného, čtvrtého sudího duelu Příbram-Slavia, se v celém tom soukolí může jevit jako bezvýznamná legrační historka. Nicméně jisté spojitosti, které jsme nastínili, kořeny všech těch příběhů nejspíš nabízejí. Přinejmenším je spojuje klíčové slůvko "drzost". Zdá se, že jistí lidé, náležející k jisté klice, jsou si jisti, že jim projde naprosto cokoli. A pokud ne hned, tak za pár týdnů, jen co se vzduch vyčistí. Takže i Marka Pilného jsme dost možná neviděli v lize naposledy. O patrně "nesmrtelném" Jiřím Jechovi nemluvě.

Co je podstatné: V českých luzích a hájích se donekonečna diskutuje o tom, že je tuzemský fotbal netransparentní, že sudí jsou nedůvěryhodní (i ti střízliví) a že se v Synot lize leckdy nepíská rovina. Nýbrž, že se některým, kteří jsou si mezi rovnými patrně ještě o něco rovnější (nebo snad křivější?), občas pomáhá.

Zajímavý příspěvek do této diskuse vnesl nedávno v rozhovoru pro MF Dnes plzeňský generální manažer Adolf Šádek, který pravil:

"Podepíšu se pod větu, že Plzni, Spartě a Jablonci se u nás ubližuje nejméně. Tak to mají nejsilnější všude. Někdo vám poví, že největší tlačenku má Sparta. Někdo poví Plzeň - kvůli tomu, že Berbr s Damkovou jsou Plzeňáci. Jiný volí Jablonec, protože mu šéfuje Pelta. Kdo má nejpočetnější tábor příznivců, nejvíc křičí a je nejvíc slyšet."

Jak vidno, poměry už dospěly až tak daleko, že se dotyční ani nestydí přiznat, že se jim od rozhodčích speciální péče opravdu dostává.

No... A tím bych si asi dnešní pojednání o rozhodčích dovolil ukončit, protože k tomu už snad opravdu ani není co dodat.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz