Přihrajeme státu na daních 1,2 miliardy ročně, nechal si spočítat český profi-fotbal

Luděk Mádl Luděk Mádl
2. 12. 2015 14:00
Studie KPMG, kterou si nechala vypracovat Ligová fotbalová asociace, představuje zdejší profesionální fotbal jako ekonomické odvětví, které má svůj význam i pro státní rozpočet. Ze všech synergií, které zdejší ligový fotbal vygeneruje, by měl stát získat na daních 1,2 miliardy korun.
Šéf ligy Dušan Svoboda míní, že stavby velkých stadionů v Brně a v Praze by fotbalu umožnily další růst anové ekonomické možnosti
Šéf ligy Dušan Svoboda míní, že stavby velkých stadionů v Brně a v Praze by fotbalu umožnily další růst anové ekonomické možnosti | Foto: Milan Kammermayer

Praha - Nejsme sice bundesliga, ale i tak se kolem nás, tedy kolem Synot ligy, potažmo Fotbalové národní ligy, točí tolik peněz, že by nás měli brát všichni vážně. I stát, který díky profesionálnímu fotbalu získá ročně daňový výnos kolem 1,2 miliardy korun. Zhruba tak má patrně vyznít poselství studie, kterou renomovaná poradenská firma KPMG zpracovala pro Ligovou fotbalovou asociaci.

Aby nedošlo k mýlce: Není to tak, že by zmíněnou částku ročně přiznávaly na daních zdejší profesionální kluby. Jde o to, že KPMG spočítala veškeré synergie, jež jsou v zemi s profesionálním fotbalem v přímé linii spojeny, a když je zesumarizovala, došla k číslu celkových tržeb navázaných na fotbal v tzv. multiplikaci. To číslo činí 7 miliard korun. A když vůči němu uplatníte daňovou povinnost, vyskočí na vás 1,22 miliardy korun daňového výnosu.

A co je to ta multiplikace? "Zkoumáme všechno, třeba i párek v rohlíku, který se na ligovém zápase prodává. Hledáme cestu až do pekárny, která ten rohlík upekla, až k zemědělci, který vypěstoval obilí. A sčítáme všechny tržby," popisuje metodu Ondřej Špaček, manažer KPMG.

Kam se hrabe Hluboká a Karlštejn

Ten se dopustil i vskutku netradičního srovnání. "Zdejší hrady a zámky, nebo vůbec historické památky, které lidé navštěvují, dosahují ve srovnatelné multiplikaci zisku 3 miliardy, profesionální fotbal 7 miliard, a to tedy ukazuje, že fotbal je opravdu ekonomické odvětví. A že vedle těch základních sportovních konotací už je především součástí showbyznysu jako všude jinde, třeba v západní Evropě," shodl se Špaček s Dušanem Svobodou, předsedou LFA.

Ten ze studie odvozuje, že čím vyšší návštěvy, tím větší multiplikační efekty a přínos pro stát. "Z tohoto úhlu pohledu jistě pomůže plánovaný nový stadion v Brně. A já si myslím, že zásadní pozitivní efekt by přinesla i případná stavba velkého národního stadionu v Praze. Podle mě by se zaplatil, ani by na něm nemusel žádný klub pravidelně hrávat své ligové zápasy," přišel Dušan Svoboda s osobitou tezí.

Průměrné využití kapacity stadionů v první a druhé české lize nyní činí 47 procent, což je nejvíce v regionu. Kupříkladu na Slovensku jsou jen na 29 procentech, v Polsku, kde postavili velké stadiony pro Euro 2012, využívají svých ligových kapacit na 22 procent. Průměrná návštěva na polské lize přitom činí 8325 fanoušků, v Synot lize jen 4739.

"Zkusili jsme spočítat, jaké tržby by se v multiplikaci mohly vygenerovat, kdyby se současné kapacity ligových stadionů v Česku naplňovaly ze sta procent. A dostali jsme se až k sumě 1,6 miliardy korun, tak by se v takové situaci podle našich výpočtů navýšil ten daňový výnos," podotýká Ondřej Špaček z KPMG.

Peněženky fanoušků stojí liga 238 milionů

Ze studie vypadla i řada dalších zajímavých čísel. Kupříkladu roční spotřeba klubů I. a II. ligy činí 2,665 miliardy korun, přičemž na hráče vynaloží kluby 31 procent této sumy, na provoz pak 33 procent.

Z peněženek diváků duelů I. a II. ligy odejde ročně v souvislosti s těmito zápasy 238 milionů korun (na vstupném, občerstvení zakoupeném na stadionu, na klubových proprietách a podobně).

Český profi-fotbal podle studie generuje 5822 pracovních míst nebo jejich ekvivalentů.

Grafika: Tabulky, program, profily. Vše o Synot lize 2015/16

Synot liga 2015/2016

Podívejte se na program, výsledky i tabulky Synot ligy

 

Právě se děje

Další zprávy