Glosář - Fotbalová planeta zažila v sobotu velké věci. Nou Camp hostil přímou bitvu o španělský titul, Wembley se stalo svědkem grandiózního obratu Arsenalu ve finále FA Cupu a Olympijský stadion v Berlíně zas uhranulo pohárové klání Bayernu s Dortmundem.
To v Edenu se uskutečnilo finále Poháru České pošty, z něhož si pamatujeme hlavně to, že se půl hodiny hrálo před hledištěm ztichlým až k zešílení. A protest vůči vedení FAČR pak pokračoval obligátním Pelta ven (a tak podobně), přičemž výsledný obrázek nakonec doladily kordony policejních těžkooděnců.
Prostě fotbal jak za stanného práva. Je to škoda. Ve finále totiž výjimečně nestartovaly týmy druhého sledu, ale dva nejlepší celky země.
Ve fotbale se z ráje do pekla (i zpět) dostanete v mžiku. Zrovna jako v sobotu plzeňský křídelník Milan Petržela. Levou stranu sparťanské defenzivy deptal neskutečně. Jenže pak už v nastaveném čase zahrál skoro až dětsky nešikovně rukou v šestnáctce a umožnil Spartě z penalty vyrovnat, jak se říká pár minut po dvanácté.
Petrželovu labilní psychiku to logicky zdeptalo, nicméně osud byl k němu v danou chvíli natolik krutý, že poslal penaltový rozstřel až do desáté série, v níž si balon na bílý puntík musel postavit také on sám. Nedal - a Sparta mohla slavit...
Akce "Třikrát a dost" Limberského neochránila
První půli odvařil tichý protest tribun, stísněná atmosféra podtržená prudkým deštěm fotbalistům brala chuť ke hře. Druhá část zápasu už byla lepší a Viktorii se v ní po herní stránce povedla odplata za jarní ligový duel, ve kterém jí Sparta na Letné jasně předčila. Byť ho vyhrála jen těsně 1:0.
V sobotu Plzeň ze své převahy také uklohnila pouze jednogólový náskok, jenže o něj z právě popsaných důvodů přišla. A penaltová loterie přála Spartě. Vítězslav Lavička se tak stal po Michalu Bílkovi druhým koučem, který po rozpadu federace dosáhl na české double.
Rivalita soupeřů, dramatická zápletka v koncovce... I tyhle atraktivní prvky bohužel pachuť vyplývající z války FAČR versus fanoušci do značné míry překryla.
Nechce se mi už donekonečna opakovat, jakou pitomost strahovští lídři udělali spuštěním akce "Třikrát a dost", ve které chtěli diváky silou vychovávat k tomu, aby opustili vulgaritu a neohrožovali také "integritu jedince".
Při startu celé akce byl za příklad uveden případ, kdy na Davida Limberského bučela celá Letná. S tím, že právě tomu chce FAČR svojí akcí zamezit. Ve finále poháru jsme viděli, jak úspěšná v tomto směru akce "Třikrát a dost" (ne)byla.
Ačkoli sparťani na Limberského pískali při každém jeho doteku s míčem a jeho integritu tak narušovali zcela zjevně, rozhodčí na to nijak nereagoval. Dostal tentokrát jiné notičky. Aby se dohrálo a diváci nedostali záminku k rozpoutání nějakých nepokojů.
Pelta: Mě ale nevolí veřejnost
Že si fanoušci přejí jeho odchod z funkce předsedy FAČR, slýchá Miroslav Pelta už pěkných pár týdnů na všech stadionech, vyslechl si to také na krizí vyvolaném setkání od šéfů fan-clubů.
V rozhovoru pro Otázky Václava Moravce však Pelta k tomuto tématu prohodil, že jeho přece nevolí veřejnost, ale lidé z fotbalu, z okresů, krajů, klubů. (To jsou mimochodem ti, co jim rozdal lístky, aby "neproblémově" zaplnil protilehlou tribunu v Edenu, ale oni stejně nepřišli, protože pršelo.)
Pelta je neprůstřelný, protože přes něj nyní do fotbalu tečou velké peníze z ministerstva školství. Tam se předseda těší plné podpoře, vycházející patrně z představy, že Pelta ven! vykřikují jen ti zlí, "nepřizpůsobiví" fanoušci, které teď FAČR s policií začnou ze stadionů vyhánět.
Kudy na to půjdou? V první řadě se prý zpřísní licenční podmínky ohledně stadionů a nainvestuje se přes 100 milionů korun do vylepšení jejich bezpečnostních prvků.
To si můžeme přeložit jako doznání, že až dosud se na tuto otázku totálně kašlalo, což ostatně potvrzují slova náměstka ministra vnitra, že VĚTŠINA prvoligových stadionů představy policie naprosto nesplňuje.
Pak se také začne řešit otázka kvality používaných bezpečnostních agentur, proskočil už prý i nápad, aby na všech ligových stadionech zasahovala jediná firma. (Kdopak ten superkšeft asi dostane?)
No a řešit se prý také bude problematika vstupu na stadiony a legislativa.
Databáze zla. Budiž. Ale co dál?
Fotbalová asociace dostala za úkol sestavit do konce roku databázi problémových fanoušků. Není jasné, zda má jít o seznamy osob, jimž návštěvu fotbalu zakázal soud, nebo zda jména na takovou černou listinu může na základě vlastního úsudku nadiktovat třeba i samotný klub jako pán domu.
Připusťme, že se taková databáze sestaví a její používání nebude jako dosud komplikovat ani Úřad pro ochranu osobních ůdajů.Ale co pak s ní?
Pelta teď mluví o tom, že nechce otravovat normální lidi. Z toho můžeme odhadovat, že se registrace fanoušků asi bude týkat jen sektorů pro "vlajkonoše". Patrně na principu: jsi na černé listině, registraci nedostaneš a do kotle tě proto nepustíme.
Jenže pak musí fotbal vyřešit, jak zamezit tomu, aby se takový člověk nedostal na hlavní tribunu. Možná může pomoci adresný ticketing, to znamená prodej všech lístků vždy na jednu konkrétní občanku.
Ale to už se skoro nabízí otázka, jestli není jednodušší zavézt tu plošnou registraci.
Těch otázek je moře. Třeba jak naložit s případy typu "fanoušek Baníku Ostrava s trvalým bydlištěm v Praze". Teď platí, že prakticky nemá šanci koupit si lístek do baníkovského sektoru...
Aby systém fungoval, musela by každopádně Fotbalová asociace ČR v součinnosti se státem předvést velmi kvalitní, zahraničními zkušenostmi poučenou práci.
Bohužel, řešení, jež realizovala v poslední době, se jevila poněkud jinak, jemně řečeno humpolácky.
Hledat uvnitř českého fotbalu nějakou funkční alternativu za současné vedení, není jednoduché. Aspiraci na to, že chce sama řídit ligu, vyhlašuje Ligová fotbalová asociace. Tu tvoří ligové kluby, ale celý projekt se zatím zvenčí jeví spíš jako čísi virtuální představa, než jako jednolitá síla, která by si šla společně a tvrdě za svým.
Taže v praxi všechno řídí Pelta, po jehož odchodu fanoušci volají. Problém je ovšem v tom, že padne-li Pelta, otevře se cesta k absolutní moci českému místopředsedovi Romanu Berbrovi. A to by nebyl přesun z deště pod okap, nýbrž přímo pod Niagarské vodopády.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz