Glosář - Opravdu není v kraji zvykem, aby se trenér pět dní před startem jarní části ligy sebral a práskl za sebou dveřmi. I když je to takový pruďas jako Zdeněk Ščasný.
Příčiny svého odchodu z Teplic ponechal tak trochu v mlze. Mluvil o dlouhodobě napjaté, až nepřátelské atmosféře uvnitř klubu a problémech s některými konkrétními lidmi, vůči nimž to Ščasný vyhrotil do roviny "buď já, nebo oni". A když se údajně přislíbeného řešení nedočkal, sbalil si kufry.
Vedení FK Teplice si uložilo bobříka mlčení, nicméně už v úterý dopoledne proniklo na veřejnost, že tým převezme po Ščasném bývalý reprezentační kouč Petr Rada (více zde). Podle televize Nova byl přitom osloven i Michal Bílek. Jména obou koučů už v minulosti byla spojena jak s teplickým fotbalem, tak s pozicí trenéra české fotbalové reprezentace.
To by svědčilo o tom, že Teplice nemíní opustit pozici klubu, který útočí na absolutní českou špičku. Všechno ostatní ovšem ukazuje opačným směrem.
Hrdličkova smrt vyvolala chaos
Ščasného spěšný odchod každopádně signalizuje, že voda v teplickém kotli vřela už hodně dlouho, až teď odletěla poklička.
Od 2. srpna 2014 je v Teplicích všechno jinak. V ten den zemřel František Hrdlička, který klubu šéfoval dvě dekády. Přes jeho osobu se vytvářely všechny vztahy a spojení na vlastníka klubu, tedy sklářský koncern AGC Group, na hráče, na ostatní kluby, na Fotbalovou asociaci ČR, v níž si jako člen výkonného výboru udržoval značný vliv. Hrdličkova osoba byla zárukou stability. A ta záruka zásahem neštěstí v podobě mozkové mrtvice zčistajasna padla.
Král zemřel, klíčová židle zůstala uvolněná. A v boji o ni se rozvinula natolik ostrá a nevybíravá hra, podle dostupných informací plná pomluv a intrik, že otrávila ovzduší kolem teplického klubu natolik, že zůstalo toxické dodnes.
Varianta, že ředitelskou pozici převezme nebožtíkův syn, dnes 33letý Martin Hrdlička, padla záhy. Prezident klubu Pavel Šedlbauer nehledal náhradu ve fotbalovém prostředí, ale tam, kde to zná on nejlépe, tedy v managementu AGC Group. A zvolil Petra Hynka, člena představenstva teplické pobočky sklářského koncernu.
Sportovního ředitele klubu nyní dělá 34letý Jan Skýpala, obchodním ředitelem zůstal Petr Heindenreich.
S kým z nich se Zdeněk Ščasný rozhádal, je vlastně jedno. Nejde o to, že by jeden chlapík druhému přesoloval v kantýně polévku. Jde o to, že teplický klub přestal fungovat jako jednolitý a efektivní organismus.
První signál, že to uvnitř vře, přišel v září. "Určitě bych chtěl odejít, na sto procent. Už tady nechci být. Chci kamkoli," rozvyprávěl se po utkání se Slováckem bosenský čarostřelec Aidin Mahmutovič. Neřešil věc interně, ale skandálem přes noviny. A odchod si vytrucoval, už dává góly za Plzeň. A v létě ho do Viktorie bude následovat Egon Vůch.
Jenže to není všechno. Teplický klub nedokázal dojednat prodloužení smluv ani s Nivaldem, ani s Franci Litsingim. Hráči, kteří přišli do Teplic díky Ščasného mezinárodním kontaktům a stali se Na Stínadlech hvězdami, tak zase v klidu odejdou, aniž by teplickému klubu zůstal nějaký užitek. Takové hospodaření, to by se prostě za Hrdličky stát nemohlo.
Litsingi stále nedorazil
Litsingi hrál za Kongo na nedávném africkém šampionátu. Jeho tým vypadl 31. ledna. Dnes máme 17. února a v Teplicích ještě Litsingiho neviděli. Prý ztratil pas a řeší víza. Další důkaz toho, co si teď kdo v Teplicích dovolí...
Když už jsme u toho... Příběh slávistického juniora Pecháčka, co odešel do Teplic jen proto, aby se obratem ocitl v italském Udine, a slávistickému pokladníkovi tak ve finále zůstaly jen oči pro pláč, ten by se za Hrdličky také nestal. Křivárny tohoto druhu opravdu neměl zapotřebí. I proto se mohl v rámci ligy těšit takové vážnosti.
A v důsledku toho mohl pak také čelit rozpínavosti rozhodcovského bratrstva temného náčelníka Romana Berbra.
Prezident teplického klubu Pavel Šedlbauer se na předsezonní tiskové konferenci pustil ostře do vedení asociace. "Všichni víme, proč je fotbal kritizovaný. A teď se máme tvářit, že stejní lidé ho budou zlepšovat? To je jako reformovat komunismus, je to prostě pitomost," hřímal Šedlbauer s jasným odkazem na Miroslava Peltu a Romana Berbra.
Šedlbauerova slova vyvolala uvnitř českého fotbalu mimořádně ostrou krizi plnou ostrých slov a dlouhých vzrušených telefonátů.
Vyhledávat v této souvislosti jakékoli příčinné vztahy by bylo bezesporu velmi ošidné a dost možná krutě zavádějící. Nicméně Šedlbauerova tiskovka se konala 29. července. A den nato Františka Hrdličku hospitalizovali v nemocnici s mozkovou mrtvicí.
Hrdlička tedy není, ale systém trvá. A platí v něm, že kdo chce v českém fotbale dosáhnout úspěchu, musí být silný i na diplomatickém poli.
Jít otevřeně proti Romanu Berbrovi (a Dagmar Damkové) je jistě statečná záležitost, nicméně funkcionáři z ostatních klubů to v rozhovorech mimo záznam označují kouzelným termínem "chcát proti větru". To mohly Teplice (beztrestně) dělat, když měly protiváhu spočívající v Hrdličkově mandátu ve vedení českého fotbalu, teď už je situace složitější.
Horníka do toho nemotejte
I tohle všechno Zdeněk Ščasný dozajista vnímal. A rozhodně není tajemstvím jeho úzká vazba na Ivana Horníka. Společně žali úspěchy ve Viktorii Žižkov, Horníka pak srazila korupční aféra, ale dnes už opět funkcionaří na Žižkově.
Podle některých zdrojů viděl údajně Ščasný v Horníkovi člověka, který by po Hrdličkově smrti uměl v rozklížených Teplicích udělat pořádek. Ať už by přišel oficiálně, nebo by klubu pomáhal stínově, a to i na diplomatickém poli. Pro lidi z AGC bylo ale jméno Horník naprosto neakceptovatelné.
Sám Zdeněk Ščasný ovšem spojování příběhu o Horníkovi se svým odchodem jednoznačně odmítá. "Jéžiši, to vůbec ne, Horníka do toho netahejte, ten s tím nemá vůbec co dělat."
Ať už tak či tak, dokud se nějak nevyřeší vnitřní teplické problémy a další otazníky, které současná krize v klubu obnažila, nepůjdou Teplice nahoru pod Petrem Radou, Michalem Bílkem, ani Pepem Guardiolou.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
