Glosář - Zvláštní. Trenéra klub většinou vyměňuje kvůli oživení vlastní hry. A jestli se to Spartě před nedávnem povedlo, na to ještě musí dát jasnější odpověď další zápasy.
Každopádně ale mělo odvolání Vítězslava Lavičky a nástup Zdeňka Ščasného ještě jeden nečekaný efekt. V Plzni si totiž po něm hráči nejspíš řekli: Rival je rozložený, už je to uděláno, už je to hotovo... A tuplovaně poté, co Sparta i se Ščasným podlehla před týdnem v Liberci.
Na západě Čech v tu chvíli podle všeho naprosto podlehli vlastnímu sebeuspokojení, ztratili ostražitost... A místo aby svůj náskok natáhli, začal se jim k jejich úžasu povážlivě drolit.
Aktuální stav? Bezpečnostní polštářek s emblémem Viktorie je pryč a Sparta má teď teoreticky titul opět ve svých rukou.
Trubka volající na poplach teď tedy bude viktoriánům nejspíš řvát do ucha tak silně, že by se i hluchému vrátil sluch.
Vítězslav Lavička padl 15. dubna, zrovna v ten den Plzeň v penaltovém rozstřelu ztratila s Teplicemi pohárový postup.
Když Sparta rupla v Liberci, měla Viktoria náskok 5 bodů a jela "pro změnu" zase do Teplic, kde střílela do tyčí a břeven, ale připsala si jen bod za plichtu 0:0.
Fajn, tak je to o šest, to je taky hezké, řekli si v Plzni. A přemýšleli dál: Teď k nám přijede Mladá Boleslav, ta nesmí postavit naše hráče Wágnera, Ďuriše a Končala, spoustu dalších opor mají na marodce, hlavně stopery, takže tam budou hrát snad nějaké děti, jejdanánky, tak tihle hoši beze jména se přece porazí sami.
Počítám, že zhruba s takovou "motivační výbavou" vyrazila Viktoria do sobotního utkání. A když na ukazateli skóre svítilo už 0:2, zjistila, že i když zapne na plné obrátky, tři góly jaksi samo sebou nedá.
Vstřelila jediný, Sparta proti Brnu nezaváhala. A přestože to před pár dny mohlo být o osm, je to najednou o tři body. A ty se dají dohnat i v blížícím se vzájemném utkání Sparta-Plzeň (9. května).
Na podzim doma Viktoria vyhrála 2:0, čili pokud chce mít Sparta lepší bilanci vzájemných utkání, na kterou se hledí při bodové shodě v celkové tabulce, musí vyhrát o tři góly. Když vyhraje o dva, může se hrát v závěru soutěže také o celkové skóre. Plzeň je teď na hodnotě +36, Sparta na +33.
Chyběl Limberský a dlouho i Kolář
Plzeň - Mladá Boleslav 1:2. Matúš Kozáčik schytal spoustu kritiky, že proti tomu brejku neměl chodit z brány. Podle mého měl spíš smůlu, že když pronikajícímu protihráči odpálil balon od kopačky, nalil ho přitom nechtěně přímo na nohu dalšího dobíhajícího soupeře, konkrétně Skaláka. Takovýhle odpal holt musí mířit na tribunu, a ne někam na střed hřiště, pokud tedy nejste Manuel Neuer a neumíte zároveň z takové situace založit konstruktivně akci vlastního týmu.
Ale taková chyba se může stát, s inkasovaným gólem musí počítat každý, i Plzeň. Jenže to musí zároveň sama trochu něco hrát. A přinejmenším první půli duelu s Boleslaví prochrápala Viktoria nevídaně. Pět střeleckých pokusů a žádný nasměrovaný na branku, a to za celých 45 minut? Těmi čísly tak trochu popřela sama sebe.
Jsou dny, kdy navzdory vlastním chybám trestu uniknete. To ale tentokrát nebyl plzeňský případ. Další kolmý únik, Zahustel dává na 2:0 a Plzeň má jen 40 minut na to, aby s výsledkem něco udělala.
Najednou je vidět každý detailní problém, který jindy Viktoria umí překrýt dobrým výsledkem.
Ačkoli Kovařík posílá zleva slušné balony, je cítit, že Viktorii tentokrát kvůli čtyřem žlutým kartám obrovsky chybí Limberský. Už jen kvůli tomu, že po odstranění Horvátha ze sestavy je on hlavním "duchovním vůdcem" týmu. Nehledě na to, že být on na hřišti, možná by při Zahustelově úniku na 2:0 na rozdíl od svých kolegů sprintersky stačil...
Po zdravotních potížích nebyl v základní sestavě ani Kolář. A jeho příchod ukázal, jak na rozdíl od - v sobotu poněkud bezradných - Hořavy, Vaňka či Hrošovského umí právě on stabilně hru zefektivnit.
Totálně naopak tentokrát zklamali všichni tři střídaní hráči, tedy Mahmutovič, Petržela a Pilař. Čas, kdy působili na hřišti, byl pro Viktorii promarněný.
A při dobývání mladoboleslavské pevnosti se ukázalo, že by Plzeň potřebovala ještě suverénnější a hlavně konstruktivnější rozehrávku od stoperů. Zejména když na placu scházel zmiňovaný Limberský, přes kterého Viktoria útoky obvykle zakládá.
V sobotu hraje Plzeň opět doma a Slovácko potřebuje porazit prostě za každou cenu. Aby uťala neúspěšnou výsledkovou sérii, pochopitelně. Slovo MUSÍ však někdy umí být i pěkně zrádné...
Pak už jede Plzeň na Spartu, hostí Jihlavu, jede do Ďolíčku a končí s Příbramí.
Kadeřábek je zpět! Ale ta ruka...
Sparta-Brno 4:0. Letenští to svoje "MUSÍŠ" zvládli tentokrát celkem s přehledem. I proti nim nastoupil soupeř s poněkud kombinovanou sestavou, ale v tomto případě úmyslně. S oprávněným pocitem, že záchrana už je v kapse, vyslal trenér Kotal na plac i několik mladíků, aby si také osahali, jak se liga - a to konkrétně na Spartě - vlastně hraje.
Když MUSÍTE vyhrát, pomůže vám první gól. A pochválena budiž fotbalová božstva, že tentokrát padly ještě další tři, protože ten první gól dal Lafata rukou. Možná boží, možná pekelnou, nejspíš obyčejnou smrtelnickou, ale rukou.
Ano, soupeř mu ji nastřelil a rozhodčí podle současného výkladu pravidel asi nejspíš nepochybil, když branku uznal. Jenže...
Řeknu čistě za sebe, že z podstaty věci mi přijde tak nějak proti srsti, že by se ve fotbale měly góly střílet zrovna rukou.
Ano, v pravidlech se mluví o tom, že pískat se má úmyslná ruka, což ta Lafatova, budiž, dost možná nebyla. Zároveň ale pravidla zmiňují, že pokud si rozhodčí není zcela jist, zda byla ruka úmyslná, či nikoli, má se rozhodnout ve prospěch bránícího týmu.
Jinými slovy, útočícímu hráči by se ruka měla pískat spíš než bránícímu. A já bych tedy hlasoval pro to, aby se zrovna takovéhle ruce, zejména když bezprostředně po jejich dotyku padne branka, spíš pískaly. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že před deseti lety by nad tím nikdo nedumal a pískl by prostě Lafatovi jasnou ruku. Někdy se mi zdá, že tvůrci pravidel tady někdy začínají vymýšlet nějaký úplně jiný, nový a nepochopitelný sport.
Každopádně nic proti Lafatovi, který v utkání ukázal, že umí střílet i jinými částmi těla, a zaznamenal zase po čase hattrick. A významnou měrou přitom vypomohl i navrátilec do sestavy Pavel Kadeřábek.
Už jsme zmiňovali, jak Plzni chyběl proti Boleslavi levý bek Limberský, Sparta si bez pravého obránce-reprezentanta Kadeřábka musela vystačit od začátku března a dost se bez něj trápila.
Sotva se vrátil, blýskl se třemi gólovými asistencemi. Trenéři Ščasný, Vrba i Dovalil jistě radostně zavýskli. A možná i nejeden skaut z bundesligy.
Sparta teď jede do Mladé Boleslavi, která tak překvapivě přibrzdila Plzeň. Stane se středočeský klub jazýčkem na vahách? Pod Jarolímovou taktovkou tentokrát nebudou hrát Skalák s Vackem, zato se do hry může dostat vypůjčené plzeňské trio. A bude zajímavé sledovat, zda důvěru opět dostane stoperská dvojice složená v supernouzi, tedy Koch-Křapka. Doma asi Boleslav těžko bude hrát tak stažená jako ve Štruncových sadech... Z hlediska Sparty každopádně půjde o nejostřejší možnou generálku před už zmiňovaným duelem s Plzní.
Po něm už Spartu čeká jen trojboj se Slováckem, v Budějovicích a proti Bohemians.
Plichtou potěšili všechny nad sebou
České Budějovice - Hradec Králové 2:2. Tyhle dva týmy najely na zvláštní módní vlnu, která se projevuje stahováním dvougólových handicapů.
V minulém kole oba celky vedly 2:0 a nakonec prohrály 2:3. Tentokrát ve vzájemném duelu dvoubrankový náskok ztratili "votroci". A výsledná remíza je darem z nebes pro všechny, co jsou ještě těmhle dvěma superzáchranářům bodově na dostřel.
Tak se na to podívejme: 12. Baník 28, 13. Liberec 26, 14. Slavia 25, 15. Hradec 19 a 16. Budějovice 19.
Baník sice na jaře zapomněl, jak se vyhrává, zvládl to jen v Ďolíčku, ale po podzimu měl pod trenérem Svědíkem nahráno dost. Liberec se v éře Vavruškově herně i výsledkově zdvihá, Slavia se ne a ne rozjet, ale právě výsledná remíza na jihu Čech možná silné znepokojení v Edenu poněkud utlumila. Kdyby Hradec sobotní zápas vyhrál, měl by už 21 bodů a čtyřbodový dostřel, to už by byl, panečku, velký strašák.
Beránka teď straší Cipro
Jablonec-Slavia 2:1. Však se také na hlavu trenéra Beránka před odjezdem na sever Čech snášela nejedna sekernická předpověď. Červenobílí zahráli slušně, ale na body to zase nestačilo.
JEDINÁ jarní výhra Slavie se urodila hned v prvním kole v Liberci, pak přišly už jen plichty s Teplicemi a Bohemians, jinak samé porážky. A zápas pravdy je za dveřmi, v neděli se na život a na smrt utkají v Edenu dvě slávistické trenérské legendy. S Jihočechy lapajícími po dechu totiž přijede František Cipro.
Spasitel z juniorky
Slovácko-Liberec 2:3. Žádní kouzelníci div ne z minulého století (Csaplár, Kotrba), žádný důchodce z Kozlovny (Brabec), ale chlapík s prořízlou pusou, na kterého je ovšem spoleh: David Vavruška. Přišel od juniorky, probral Slovan z mátožného stavu a od 5. dubna klub neprohrál. Tři výhry v lize včetně té nad Spartou + pohárový postup přes Třinec (byť s odřenýma ušima), to je dobrá vizitka.
A to navzdory všem protivenstvím, což byl Šuralův karetní trest na Spartu a Slovácko i Fleišmanovo nesmyslné vyloučení v sobotu na Slovácku. Klobouk dolů.
S Rogozem do Evropy?
Příbram-Dukla 3:0. Pokud Pohár FAČR vyhraje někdo z ligové Top 4, půjde do Evropské ligy i pátý celek z ligy. A světe div se, na téhle příčce je teď Roman Rogoz. Pardon, FK Příbram. I proto, že v přímém souboji u Litavky aktuálně šestá Dukla jasně prohrála.
Jihlava-Ostrava 2:0. Baník na jaře snesl ligová měřítka proti Spartě, Plzni a v Ďolíčku. Trochu málo, ne?
Bohemians-Teplice 1:0. Klokani si potřebovali připsat ještě jednu pořádnou záchranářskou čárku, když už na lepší zítřky tak pěkně zadělali před týdnem veleobratem skóre v Českých Budějovicích.
Teplice zase vedle poháru zajímá ještě i zmíněný boj o pátou pozici. Jenže po chybě brankáře Grigara, díky které v sobotu klokani zvítězili, si to na tomhle poli trochu zkomplikovali: 5. Příbram 35, 6. Dukla 34, 7. Teplice 33, 8. Jihlava 33, 9. Slovácko 32.
Pro Teplice o to nepříjemnější stav, že v Ďolíčku dostali 8. žlutou kartu v sezoně David Jablonský a Jan Krob, takže nebudou hrát ligu proti Jablonci, ani další zápas v Teplicích.
Mimochodem, Duklu proti Hradci i v Budějovicích oslabí osmá žlutá, kterou "chytil" Tomáš Berger.
Zbývá pět kol, kostky jsou vrženy.
Jestli jen dočasně, to ukáže dost možná už příští kolo pravdy.
