Glosář - Fotbal přináší roztodivné příběhy. Pohleďme na současný tým českých fotbalových reprezentantů, jejichž počínání na Euru 2016 národ sleduje a nevěří vlastním očím.
V pátečním podvečeru se Vrbův tým v St. Etienne poté, co dlouhé minuty předváděl naprosto S T R A Š I D E L N Ý výkon, doslova vyhrabal z vlastního hrobu - a ze stavu 0:2 s Chorvatskem ještě vykutal remízu 2:2. A v tabulce má najednou tak dobrou pozici, že naprosto reálně útočí na postup ze skupiny.
Do té doby zcela impotentní Češi zázrakem přivedli na svět dvě gólová děcka a sociální sítě v ten moment logicky zachytily prudkou změnu fanouškovských nálad. Z proklínaných vyvrhelů se čeští plejeři obratem transformovali v superhrdiny,
Pravda, zejména ti, co přišli jako spasitelé z lavičky. A nutno říct, že před nimi opravdu nutno smeknout. A hluboko. Škodova gólová hlavička? Skvost! Útočník Slavie se prosadil ve vzdušném souboji s Čorlukou a balon trefil naprosto fascinujícím, ideálním způsobem - lidi, tohle bylo prostě kladivo roku.
A když pak zneklidněný soupeř po technické chybě stopera Vidy, který zahrál zbytečně rukou, nabídl Čechům šanci srovnat skóre z penalty. ukázal Necid, že on tedy se sebevědomím nemá problém ani náhodou - a narval balon naprosto nekompromisně pod břevno, jeho střela vletěla do sítě jako raketa.
Jaký to kontrast se vším tím zoufalstvím, které se v českých barvách odehrávalo na trávníku v St. Etienne předtím!
Nicméně když už jsme u té chvály (nebojte, už bude brzy končit), pak si speciální poděkování zaslouží Tomáš Rosický.
I když jeho týmu prakticky nic nefungovalo, kapitán prostě nedovolil spoluhráčům, aby propadli letargii a pořád je hnal do boje.
Kapitánovo (možná poslední) kouzlo
Na hřišti on sám "lítal" na 110 procent, ačkoli při své zkušenosti a znalosti stavu svého organismu moc dobře věděl, že přitom velmi, velmi riskuje svalové zranění. To přišlo a pro zápas s Tureckem, patrně i pro zbytek turnaje (... a dál bych to zatím nerozvíjel) s ním český tým na hřišti počítat nemůže.
Jenže ještě předtím udělal Rosický maximum proto, aby se na Euru prostě nekonal český funus, ke kterému už se přitom viditelně schylovalo.Jak už jsme řekli: udržel bojovou morálku a zakázal týmu propadnout malověrnosti.
A jako bonus pak přidal i své kouzlo. Kdo ví, v reprezentaci možná jeho poslední. Ale ten balon, co poslal šajtlí na Škodovu hlavu, byl prostě geniální. A v součtu se slávistovým parádním zakončením byl zatím po hříchu vlastně jediným krásným zapamatovatelným momentem, který Češi na Euru 2016 předvedli.
Tak uvidíme, jestli Rosického oběť k něčemu bude. Problém je v tom, že české mužstvo je na turnaj evidentně špatně vyladěné, zcela postrádá herní formu, logicky zároveň hledá i sebevědomí. A aby toho nebylo málo, tak sveřepý trenér Vrba cpe ještě do sestavy jména, nad nimiž zůstává rozum stát.
A vidíte, navzdory tomu všemu platí, že Češi reálně sahají po postupu ze skupiny. Tabulka vypadá takhle:
| 1. | Španělsko | 2 | 2 | 0 | 0 | 4:0 | 6 |
| 2. | Chorvatsko | 2 | 1 | 1 | 0 | 3:2 | 4 |
| 3. | Česko | 2 | 0 | 1 | 1 | 2:3 | 1 |
| 4. | Turecko | 2 | 0 | 0 | 2 | 0:4 | 0 |
Když Češi v úterý porazí Turky, mají dobrou šanci obsadit ve skupině dokonce druhé místo. To samozřejmě za předpokladu, že Španělé v paralelně hraném utkání porazí tým Chorvatska.
Ale i kdyby Češi v tabulce Chorvaty nepředstihli, stejně by jim zisk čtyř bodů mohl stačit i na postup z místa třetího.
Lapidárně řečeno: Na to maličko, co zatím Češi na turnaji předvádějí, si do tabulky připisují až neadekvátně dobré výsledky. A slovní spojení vytěžit z minima maximum nabývá v podání českého výběru na Euru naprosto bizarních dimenzí.
Proti Španělsku vsadil trenér Vrba na silně defenzivní noty, uzpůsobil tomu i sestavu, kterou na prvé straně zálohy vyztužil Gebre Selassie. Po většinu utkání se tedy Češi bránili v sevřeném bloku, sami byli nebezpeční jen z několika málo standardních situací - a po utkání sám Vrba připustil, že i v tomto složení čekal od svého týmu, že se častěji dostane především k brejkovým situacím.
Ty se v Toulouse nekonaly prakticky vůbec, i proto, že český tým sotva míč získal, už ho zase ztrácel. A přičítalo se to, do značné míry oprávněně, vynikajícímu presinku španělského týmu. Ten při svých šancích dlouho gólový cíl míjel, ale těsně před koncem už šrouby své drtící mašiny utáhl natolik, že sevřená česká defenziva povolila. A Španělé vyhráli 1:0.
Katastrofa v rozehrávce se opakovala
Proti Chorvatsku už musíme být ofenzivnější, řekl nahlas trenér Vrba. A udělal dvě změny. Pravého záložníka hrál místo Gebre Selassieho tentokrát Skalák. A na hrotu místo Necida naskočil Lafata.
A ono to nefungovalo. Přesněji: nefungovalo prakticky vůbec nic. Chyby, které dělal český tým proti Španělsku, kdy byly interpretovány jako vynucené, dělal i nyní proti Chorvatsku, kdy soupeř českou rozehrávku zdaleka tolik neatakoval.
"Když nedáme přesně ani tři přihrávky za sebou, tak je to potom těžké," shrnul problém výstižně kapitán Rosický. Jeho osobně si Chorvati, podobně jako předtím Španělé, hleděli v defenzivě pečlivěji než jiných - a stačilo jim to.
Pokud měl někdo z kapitánových spoluhráčů vzít balon a rozehrát ho, byla to prostě tragédie. Balony létaly úplně mimo. Technické nedokonalosti se prolnuly s nízkým sebevědomím a česká "hra" působila opravdu tragikomicky. V mizerné rozehrávce "excelovali" zejména Plašil a Limberský, jejichž aktuální herní forma je opravdu zoufalá, nicméně ani ostatní nebyli o moc lepší.
Nutno zopakovat, že mnohem, mnohem líp musí začít hrát Darida. Speciálně teď, když nebude po ruce Rosický, bude rozehrávka viset na něm. A pokud čtyři balony z pěti zakopne někam na pole, tak se česká hra prostě nezvedne.
Když si Češi nebyli schopní přihrát na pár metrů, neposílali ani časované přihrávky do křídel. A tím se vynulovala dynamická síla Krejčího i Skaláka. Sami o sobě ti dva také nic nepředvedli. Dojmem zoufalého sirotečka na hrotu pak působil Lafata a když už se k němu balon dostal, naložil s ním obvykle prachbídně.
Defenziva, po zápase se Španělskem chválená, najednou na "roztaženějším" hřišti začínala ztrácet správné linie postavení, rychlé návraty před vlastní branku po ztrátách míče jí také zrovna nesvědčily.
Suverénně hrající Chorvati se ani nemuseli moc snažit, laciné góly jim jako na podnose ochotně nabízeli chybující Češi. Plašilova lehká ztráta balonu na půlící čáře připomněla jeho kiksy v přípravě proti Rusku, gól číslo 2 "vymyslela" dvojice Čech - Hubník, a to ledabylou a nepřesnou rozehrávkou, za kterou jim atakující Chorvati s úsměvem poděkovali.
A najednou do toho totálního českého zmaru zasáhla jako v antickém dramatu vyšší moc, deus ex machina. Hřiště kvůli zdravotnímu problému opustil klíčový hráč soupeře Modrič. A Čechům pomohla i pauza, kterou způsobili chorvatští hooligans se svojí pyrotechnickou výzbrojí. (Mimochodem, pokud na nejstřeženější stadiony v historii pronesli tohle, jak můžeme věřit tomu, že tam někdo s ještě horšími úmysly nepropašuje příště něco ještě mnohem nebezpečnějšího???)
Zatímco chorvatské reprezentanty běsnění jejich krajanů vyvedlo z konceptu, český celek se vydýchal, zformoval - a vyrovnal. Tentokrát to pravdu i díky těmto darům z nebes.
Pane Vrbo, Limberského už prosím ne
Dovolil bych si ještě ohradit se vůči názorům , že střídání pana Vrby byla údajně geniální. Co měl asi dělat jiného, než poslat v dané situaci na hřiště Škodu s Necidem, že?
Je mi líto, ale to, co v podání hlavního kouče na turnaji zatím sledujeme, už nejsou kouzelné midasovské ruce, měnící kámen ve zlato. Skutečnost je taková, že Vrba má na Euru leda tak kliku jako od blázince.
Aniž by tomu šel nějak zvlášť naproti. Zejména fakt, že bezmezně lpí na Limberském v základní sestavě, už se opravdu příčí zdravému rozumu. Ani s Lafatou v základní sestavě proti Chorvatsku zjevně zrovna šťastnou ruku neměl.
V úterý večer od 21 hodin hrají Češi v Lens s týmem Turecka. Soupeř je v těžké pozici, protože je bez bodu a v souboji se Španěly (0:3) si pokazil skóre. Musí tedy vyhrát, a to ještě vysoko.
Na druhou stranu, pokud zatím turecký tábor sledoval česká vystoupení na turnaji, může vytušit, že ani takový úkol není zrovna Mission Impossible. Takže teorie, že "Turek zápas vypustí", bych opravdu nepřipouštěl.
Češi se musí koncentrovat sami na sebe. Zázračný zisk bodu proti Chorvatsku jim může poskytnout to, co hodně postrádali, tedy sebevědomí.
Zároveň se ale musí vzchopit herně. A to bez Rosického. Je i na Pavlu Vrbovi, aby se konečně trefil do té správné sestavy.
Fotbalová nevyzpytatelnost je zatím vůči Čechům na turnaji mimořádně milosrdná. Dává jim šanci vyhrabat se nahoru a předvést ještě velké věci. Byla by opravdu věčná škoda promarnit ji.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
