Praha - Ta myšlenka sice je míněna ušlechtile, jenže fotbalisté, co kopou českou Gambrinus ligu, to nejspíš nedocení. Pokud totiž UEFA prosadí svou, hrozí zdejším plejerům velmi reálně, že jejich finanční příjem klesne řádově o 30 procent.
Důvod? Česká a slovenská liga patří mezi poslední evropské skanzeny, kde profesionální fotbal hrávají osoby samostatně výdělečně činné. A Platiniho UEFA chce mít od roku 2015 ve všech svých členských zemích výhradně fotbalisty-zaměstnance. Informoval o tom minulý týden deník Insider.
"To by asi hráč, co má ve smlouvě, já nevím, 50 000 korun, nejspíš měsíčně nedostával na účet víc než 35 000, že ano? No tak, sice by na jednu stranu ubylo papírování, ale přeci jen: Já bych ten dosavadní model asi neměnil, je to zavedená věc," počítá rychle Petr Švancara, útočník Příbrami. A hned má také jasno, která varianta je pro něj výhodnější.
"Taková úprava by znamenala jediné: Zase by se snížila finanční hranice, při níž by bylo pro hráče výhodnější odejít do zahraničí než zůstat v domácí soutěži," reaguje Jaromír Šeterle, ředitel pražské Slavie. "Znamenalo by to další ohrožení českého fotbalu."
Zdaněný či nezdaněný příjem, to je rozdíl
O co vlastně jde? Je to jednoduché. Fotbalisté v tuzemské lize dostanou od klubů nezdaněné peníze. Sami si musí jako osoby samostatně výdělečně činné vypracovávat daňová přiznání a daně také odvádět, podobně jako sociální a zdravotní pojištění.
Samozřejmě s tím lze různě kouzlit, do nákladů si mnozí píší leccos, v zákulisí se mluví o tom, že si fotbalisté běžně odepisují třeba náklady na praní dresů, byť ho má plně v režii klub. V minulosti se podle časopisu Hattrick našli i chytráci, kteří si do daní psali dokonce náklady na cestu za zápasy evropského poháru.
A korunu všemu nasadil Jiří Sabou, bývalý hráč Žižkova či Teplic. Ten finančnímu úřadu předložil faktury vykazující odměnu agentovi, který pro něj měl údajně vyjednávat angažmá v Manchesteru United, Barceloně, Olympique Marseille či Monaku. Na žádné z těch slovutných adres pochopitelně neměli o průměrném českém hráči Sabouovi ani nejmenší ponětí (více zde).
Pokud by se hráči stali nově zaměstnanci českých klubů, dostávali by zdaněné výplaty.
Haindlová: Výhody? Třeba penzijní fond
"A kluby by za ně také odváděly sociální a zdravotní pojištění," začíná Markéta Haindlová, prezidentka České asociace fotbalových hráčů, vysvětlovat, jaké pozitivní stránky by fotbalistům přinesl zaměstnanecký poměr.
V Česku je totiž v některých klubech běžné, že fotbalisté v praxi dlouhé měsíce žádné peníze nedostávají. "Ta nová úprava UEFA počítá i se zavedením penzijního fondu, do kterého by si hráč peníze v průběhu kariéry odkládal. A pokud by pak musel, například ze zdravotních důvodů, kariéru náhle ukončit, ty peníze by mu byly vyplaceny," pokračuje Haindlová.
Pro fotbalistu-zaměstnance, který by v klubu nedostával výplatu, by podle ní bylo u českých úřadů či soudů snazší domoci se nápravy nežli za současného stavu, kdy má hráč status OSVČ.
Haindlová upozorňuje i na to, že zaměstnanci mají možnost sdružovat se v odborech a vést pak s klubem kolektivní vyjednávání. A zákon jim dává i právo na stávku.
"Zaměstnanecký poměr také hráče lépe ochrání před bezdůvodným propuštěním. V Česku často dochází k tomu, že se smlouvy jednostranně ukončují kvůli nedostatečné snaze či výkonu fotbalisty," uvádí Haindlová.
Právě snaha ochránit hráče před nekorektním chováním klubů vedla Evropskou fotbalovou asociaci (UEFA) vedenou Michelem Platinim k tomu, aby uzavřela ujednání s EPFL (sdružením evropských profesionálních lig), ECA (asociací evropských klubů) a FIFPro (mezinárodní federací fotbalových profesionálů). Právě její součástí je ČAFH, již fakticky řídí zmiňovaná Markéta Haindlová.
FAČR: Tohle je nevýhodné pro všechny
Ta byla na jaře v Nyonu na konferenci o této problematice spolu s generálním sekretářem FAČR Rudolfem Řepkou. Zatímco Haindlová přijela domů s tím, že UEFA bere zavedení zaměstnaneckých smluv v českém fotbale, a to nejpozději v roce 2015, za hotovou věc, na Strahově to vnímají jinak.
"Zavedením pracovněprávních smluv s hráči by byly znevýhodněny všechny subjekty, hráči, kluby i asociace," píše FAČR ve svém stanovisku. A volí jasnou strategii: počkat, až na podzim do Prahy dorazí delegace UEFA a FIFA - a vysvětlit jim, že Češi tohle nechtějí.
"Já bych pochopil, kdyby na tu změnu tlačil český ministr financí nebo český ministr práce a sociálních věcí. Z jejich strany by šlo o legitimní zájem. Ale když za tuhle věc brojí Česká asociace fotbalových hráčů, která by asi měla hájit zájmy fotbalistů, tak mi ta logika zcela uniká," říká Dušan Svoboda, druhý muž Sparty a předseda Ligové fotbalové asociace, která sdružuje kluby I. a II. ligy.
"A to proto, že taková reforma by znamenala zachování současných příjmů hráčů jen tehdy, kdyby majitelé klubů zvýšili své výdaje na platy fotbalistů o 30 procent. A já vám říkám rovnou, že majitelé ve stávající situaci českého fotbalu rozhodně o 30 procent své náklady zvyšovat nebudou. Čili výsledkem bude snížení reálného příjmu hráče," přemýšlí nahlas Svoboda.
Šéf LFA Svoboda je zásadně proti
"LFA a FAČR mají podle mě společný zájem na tom, aby se tu nic takového nezavádělo. A stejný zájem by na tom měla mít i ČAFH," zmiňuje hráčskou organizaci vedenou Markétou Haindlovou.
Její reakce? "Samozřejmě že naším cílem není, aby se hráčům snížily příjmy, naopak. Ale je potřeba, aby se už teď vedla nějaká jednání, například s vládou. V Maďarsku to vyřešili tak, že tamní vláda dala sportovcům daňové úlevy," naznačuje cestu Haindlová.
Jan Nezmar, sportovní ředitel Slovanu Liberec, nemá na věc tak vyhraněný názor jako jeho kolegové ze Sparty a Slavie. "Je fakt, že ty zaměstnanecké smlouvy nejsou opravdu snad jen u nás a na Slovensku. Máme s tím trochu problém, když jednáme s fotbalisty ze zahraničí. Je obtížné jim predikovat, jaký budou mít v Česku reálný příjem."
Haindlová preferuje fakt, že by zaměstnanecká smlouva přinesla fotbalistům větší ochranu jejich práv. "Dala by jim i nárok na řádnou dovolenou, ani ta teď v Česku pro řadu fotbalistů není samozřejmostí," míní specialistka na sportovní právo.
"Dovolená? Takové věci se přece dají podchytit i v současných smlouvách, není potřeba kvůli tomu zavádět zaměstnanecké," reaguje nesouhlasně slávista Šeterle.
Vždyť stačí mít ty smlouvy dvě...
Jak se celá věc vyvine? Dost možná tradičně česky, ve stylu "aby se vlk nažral a koza zůstala celá".
"Asi bychom museli mít nějaké peníze ve smlouvě - a jiné dostávat bokem. Jako číšník, co má ve smlouvě třeba deset dvanáct tisíc, ale živý je fakticky z toho, co si vybere na tringeldu, na spropitném," nachází rychle řešení Petr Švancara, miláček brněnských fanoušků, který v létě přestoupil do Příbrami.
A rozhodně není první, koho to napadlo. "I v silných zahraničních ligách a velkých klubech to někdy řeší tak, že hráč dostává nějaké peníze skrze zaměstnaneckou smlouvu. A pak má ještě jeden kontrakt, třeba o sponzoringu, a přes ten k němu tečou mnohem větší peníze," popisuje zavedené evropské zvyklosti Pavel Zíka, který po léta pracoval jako fotbalový agent a zastupoval desítky českých hráčů působících v zahraničí, včetně Petra Čecha.
"Ano, takhle se to v západní Evropě dělá běžně. Fotbalisté mají ve smlouvách jen nějaký základní plat, třeba 1000 eur měsíčně, ale berou velké peníze přes jejich dodatky," přitakává Haindlová.
"Takhle to měl jistě i Messi a podívejte se, jak dopadl," reaguje na tento způsob řešení šéf jednoho českého klubu, který si nepřál být jmenován. A na mysli má přitom zjevně trable barcelonské superstar se španělským "berňákem". Messiho bude stát zahlazení problému přinejmenším 15 milionů eur (více zde)...
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
