Utkání s Rakówem se v Konferenční lize chýlilo k závěru. Čtvrtý rozhodčí zvedl nad hlavu tabuli s číslem 22, aby od lajny vyslal signál, kdo má jeviště opustit.
Když Lukáš Haraslín zjistil, že kouč ukázal právě na něj, byl zlostí bez sebe. Na plac přišel ve 24. minutě a v 76. se z něj zase poroučel.
Co na to jeho šéf Priske? "Hrál víc minut, než měl. Uvědomte si, že má v této sezoně za sebou už dvě zranění. Začal minulý týden teprve trénovat, v neděli odehrál zhruba patnáct minut a dneska jich bylo víc, než jsme plánovali," vysvětloval letenský stratég.
"Kdybych mu dal dneska celý zápas, určitě by proti Teplicím nehrál. Doporučení byla dvacet, maximálně třicet minut," vypočítával a pokračoval: "Občas se tak musím rozhodnout, ale všichni pracujeme dohromady, mám velmi dobrý vztah s lékařským týmem a výkonnostním úsekem. Všichni souhlasí s tím, jak to nakonec dopadlo. Kdybych ho nestáhl ze hry, odehrál by pětasedmdesát minut."
Haraslín poté, co vychladl, ve studiu na Nova Sport pravil: "Sportovně mě to naštvalo, že jsem střídal, ale vždycky je to o nějakých plánech trenéra. Já se cítil fajn, ale chápu, že oni vědí, jak mě pošetřit. Kdybych neměl emoce, nehraju fotbal. Možná to byly trošku negativní emoce, to chápu a beru to na sebe. Ale takové emoce občas z tebe musí ven."
Něco tady nehraje. A hned dvakrát.
Zaprvé: Mělo by Haraslínovo plánované stažení takový průběh, kdyby bylo dobře předem vykomunikované?
Zadruhé: Emoce občas ve sportu ujedou, kam by neměly, ale musí tomu odpovídat okamžitá reakce okolí. Jaká byla v tomhle případě?
Nedávno řešili podobnou explozi v Borussii Dortmund. Útočník Karim Adeyemi neunesl střídání a vztekle mrštil lahví o zeď za lavičkou.
"To, že je Karim po střídání naštvaný, k tomu patří," uvedl trenér Niko Kovač na tiskové konferenci po utkání. "Ale vždy říkám hráčům: Pokud nechceš dolů, znamená to, že tvůj kamarád Maxi Beier nebo kdokoli jiný se na hřiště nedostane. Jestli si to můžeš dovolit, zůstaň klidně devadesát minut, ale vysvětli to svému spoluhráči."
Pak důrazně dodal: "Jsme jeden tým. Fotbal je kolektivní sport a jen tak můžeme být úspěšní."
I Priske byl při prvním pobytu ve Spartě nekompromisní. Když reprezentant Tomáš Čvančara nevydýchal předčasné stažení ze hřiště, dánský velitel ho poslal rovnou do šatny. A pak se hříšník musel spoluhráčům omluvit.
Teď kolem horké kaše kouč kličkoval. Přitom Haraslín je od léta kapitánem týmu. Tudíž by měl jít ve všem příkladem ostatním. Pokud si kdokoli v kabině myslí, že je víc než jeho parťáci, působí to jako jed.
Thomas Müller, mistr světa, vítěz Ligy mistrů a mnohonásobný bundesligový šampion v dresu Bayernu Mnichov, říká: "Kolik bych měl trofejí, kdybych neměl za zády nejlepšího brankáře v historii fotbalu Manuela Neuera? Proto jsem trofeje nikdy nepočítal. Ale těší mě, že jsem mohl být součástí vítězných týmů."
Sparťanský vůdce Haraslín by si měl tahle slova napsat v letenské šatně na skříňku.
Statická (ne)kreativita
Vyjděme zpět na trávník.
Priske své úvodní angažmá pozlatil dvěma mistrovskými tituly v řadě. Sparťanský národ propadl po devítiletém půstu bezmezné euforii. Nic proti tomu, úspěchy se musí oslavit.
Ovšem kluboví lídři by si měli umět po rozchození kocoviny nalít čistého vína. Třeba si přesně zanalyzovat, proč český mistr vyfasoval ve dvou zápasech od Liverpoolu jedenáct gólů.
Leč sparťanská generalita to neudělala. A tak klub s miliardovým rozpočtem v Chance Lize nepřehraje ani celky s podstatně nižším ekonomickým zázemím.
"Chybí nám touha, hlad," popsal Priske důvody alarmujícího jevu.
Jsou to jen prázdné fráze.
Ve skutečnosti sparťanskému hernímu menu schází nejdůležitější ingredience současného fotbalu - synchronizovaný pohyb celého mužstva bez míče. Tímhle se totiž zadělává na kreativitu.
Pak můžete soupeře rozebrat "tajminkově" precizními přímočarými kombinacemi na jeden či dva doteky. Leč ve sparťanském současném fotbale je tohoto koření opakovaně pramálo.
A jsou vybíráni pro tenhle způsob hry hráči? Jiří Rosický, kritizovaný šéf skautského oddělení, je pryč, ovšem že by na Letnou přilétly po zemětřesení posily moderního střihu, se říct nedá.
Priske musí tyhle mouchy co nejrychleji vychytat, ale v Antverpách či Feyenoordu Rotterdam mu to moc nešlo. Letenští musí věřit, že do třetice to bude lepší.
Superlativy místo střízlivého hodnocení
Že je to zatím neodstřihlo od ligového vršku, za to mohou poděkovat Slavii. Ani ta nedominuje, ačkoliv výkonný boss Jaroslav Tvrdík se kasal nejlepším kádrem, který v jeho éře v Edenu byl.
Šest remíz z patnácti ligových utkání tomu neodpovídá. Přebít to nemůže ani sladké vítězství ve Štruncových sadech.
Proč? Trpišovský začal používat superlativy v situacích, kdy si skutečnost žádá střízlivější hodnocení.
Po zápase s Arsenalem si lebedil: "Z kluků jsem úplně nadšený. Mrzí mě výsledek. Po tom výkonu, který jsme předvedli, jsme měli na víc."
Slávisté prohráli s Kanonýry 0:3, když protivníka pozlobili jen v úvodní dvacetiminutovce. Navíc si sami naběhli celoplošnou obranou jeden na jednoho na vidle.
"Není jednoduché takhle hrát proti Arsenalu. Kluci si v zápase musí ověřit, že to takhle jde. Před čtyřmi lety jsme tady s Arsenalem prohráli nula čtyři, ale dnešní výkon byl o iks procent lepší. A to tady spousta kluků začíná, takové zápasy hrají poprvé. Není snadné je přesvědčit, že zvládnou ubránit jeden na jednoho bez zajištění. Takhle chceme hrát, celoplošný aktivní tlak na míč, to je naše DNA," hlásil spokojeně Trpišovský.
Tlak na míč je v souladu s fotbalovým vývojem. Ale když k němu chcete dospět v utkání s top celky osobní obranou jeden na jednoho, už tak světový není. Při téhle strategii totiž potřebujete na každém postu hráče s lepší výbavou, než disponuje soupeř. Což je v duelech s Arsenalem a spol. nesplnitelná podmínka.
A ještě jedna maličkost z duelu s Arsenalem. Myslíte si, že by se trenér Mikel Arteta radil během zápasu o taktických zásazích na střídačce s hráčem a ne výhradně s asistenty? Ne, je to nemyslitelné.
Kdežto na slávistické střídačce se tak opakovaně děje. Operativní poradu na ní i během hitu s Arsenalem vedli hlavní trenér Trpišovský, asistent Zdeněk Houštecký a kapitán mezi náhradníky Jan Bořil.
Priske a Trpišovský by se měli zase začít dívat směrem na západ.
