Kdo vyhraje tento ligový ročník?
Kdybychom to vzali podle majetku aktuálních majitelů klubů Chance Ligy, pořadí by bylo jasné.
Na prvních místech by se umístily "fotbalové hračky" miliardářů.
Titul by získala Viktoria Plzeň. Její výkonný šéf Adolf Šádek proslul v minulosti při vědomí ekonomické síly pražských "S" výrokem, že jde s klackem proti tankům.
Pak si zahrál ruskou ruletu, když se zadlužil, aby dosáhl na postup do Ligy mistrů, a tím firmu ze Štruncových sadů oddlužil, ale vyšlo to a dnes má neomezené možnosti k rozletu.
Královnu Viktorii totiž koupil Michal Strnad, táta zbrojařské firmy Czechoslovak Group (CSG). Podle agentury Bloomberg je momentálně nejbohatším Čechem s majetkem v hodnotě 379 miliard korun. Třiatřicetiletý zbrojař zbohatl na prodeji munice, čemuž vydatně nahrál válečný konflikt na Ukrajině.
Druhá příčka? Sparta Praha vystudovaného právníka Daniel Křetínského. Jeho impérium, kterému nejvíce vynáší energetický kolos, činí podle odhadů zhruba 284 miliard.
Bronz by patřil Slavii. Tu po rocích nejistoty a éře čínské pomoci uklidnil vstup Pavla Tykače, skalního fanouška červenobílých barev a úspěšného uhlobarona se jměním ve výši 180 miliard.
Za první trojkou by byl značný odstup. Pak by se v tabulce poskládaly Teplice (Milan Kratina - 18,7 miliardy), Pardubice (Karel Pražák - 14,5 miliardy), Zlín (Zdeněk Červenka - 4,6 miliardy), Olomouc (Milan Šimonovský, majitel průmyslového koncernu Sigma Group, který v roce 2023 vykázal konsolidované tržby 1,7 miliardy korun), Liberec (Ondřej Kania - 1 miliarda) a Ostrava (Václav Brabec - 1 miliarda).
Inspirace z Paris SG
Ale realita bude odlišná. Proč?
Fotbalové výsledky nejsou přesnou kopií stavu bankovních kont boháčů, kteří si pořizují kluby. Jsou dílem systematické odborné práce. Jako v každé prosperující firmě.
Paris SG získali katarští šejkové, kteří si mohou koupit všechno na světě, už před patnácti lety, ovšem na vysněný ušatý pohár Ligy mistrů dosáhli až letos.
Protože do úřadu sportovního ředitele dosadili Luise Campose. Portugalský expert, který již dříve poslal na moderní fotbalovou kolej Monaco či Lille, objasnil megalomanským mecenášům, že bombastický útok Neymar, Mbappé, Messi nestačí k tomu, aby se mužstvo okamžitě stalo neporazitelným.
"Na cestě k trofejím je třeba sestavit jednotný a dobře fungující tým," podotkl Campos. A záhy se s koučem Luisem Enriquem zbavil i egoisticky hrajícího Kyliana Mbappého.
Ovšem, proč chodit za humna, když máme po ruce domácí příklad. Křetínský převzal vládu na Letné už v roce 2004, ale obhajoby titulu se dočkal až poté, co na lavičku usedl Dán Brian Priske a dohlížel na dodržování jasné klubové hierarchie a týmových principů.
Poučí se z jeho chyb kolegové miliardáři? O to se nyní hraje.
Pro ligu a celý domácí fotbal je požehnáním, že se do něj rozhodla pumpovat velkorysé peníze byznysová smetánka. Ale jde o to, aby její injekce pomohly doopravdy přiblížit českou fotbalovou kulturu a kvalitu hry západoevropským standardům.
Nejsou trenéři ani ředitelé
Nebude to lehké. K tomu jsou totiž nutní čeští Camposové. Tedy ředitelé s mezinárodním přesahem. A také trenéři podobného kalibru. Obojí v Česku schází.
Lakmusovým papírkem, který to dokazuje, budiž fakt, že žádný český kouč nepůsobí v top evropských ligách. Zatímco třeba portugalských trenérů v nich napočítáme řadu.
Sportovní ředitelé? Opět nula.
V létě se mluvilo o tom, že Tomáš Rosický figuruje na seznamu kandidátů pro křeslo sportovního šéfa Arsenalu, ovšem bublina spekulací na to téma brzy splaskla.
"I na místo trávníkáře si v Premier League vybírají z celého světa ty nejlepší z nejlepších," říkal Petr Čech, když popisoval, jak bylo těžké dostat džob ve vedení Chelsea.
Špička českých miliardářů by mohla zaplatit schopné vizionáře z různých částí zeměkoule, jenže ti radši logicky půjdou do fotbalově vyspělejších destinací.
O to víc se bojuje o pár zajímavých jmen v domácím rybníku.
Naposledy to demonstrovala zákulisní tahanice o kouče Martina Hyského. Bývalý obránce si vybudoval ve Vlašimi a v Karviné renomé spolehlivého garanta útočné hry, takže na něj políčila Viktoria Plzeň.
Současně si ho však chystala pražská Slavia jako možného nástupce Jindřicha Trpišovského. Navíc Hyský se netají vděkem Jaroslavu Tvrdíkovi za to, že ho ochránil od předčasného konce ve Vlašimi, který mu hrozil po jedné nevydařené výsledkové sérii.
Jednání na diplomatickém poli se táhla, ale nakonec Hyského mohla Plzeň představit coby nástupce veterána Miroslava Koubka.
Zpomalený vítr změn
Nezapomeňme, že Šádek a Tvrdík spolu umí obchodovat. Předvedli to třeba při přestupu Tomáše Chorého do Edenu nebo při volbách nového předsedy FAČR, když společně zásadně přispěli ke zvolení Davida Trundy.
Teď dohlížejí i na konkurz na nového reprezentačního trenéra po Ivanu Haškovi. Pavel Nedvěd, jenž to obdržel oficiálně za úkol, úzce spolupracuje s agentem Jiřím Müllerem, který má také velmi blízko k Tvrdíkovi i Slavii a jehož klientem je Trpišovský.
Zákon o střetu zájmů si totiž český fotbal vykládá už dávno po svém. Že Miroslav Pelta seděl v kanceláři svazového předsedy a současně vlastnil jablonecký klub, tomu dává absurdní rámec.
Že by si na tyto nešvary miliardáři posvítili? Zatím to spíš vypadá, že chystají miliony na zimní přestupový rej. Kuloáry už koluje, že by vzduchem měly létat rekordní cifry, jak se na miliardáře sluší a patří. Jen aby si sami nepokřivili trh přeplácením tuctových hráčů.
Do toho se množí křiklavé chyby rozhodčích obsluhujících VAR, což podkopává důvěru ve férovost soutěže. Zasvěceným příznivcům neuniklo, že manažeři s cejchem z berbrovských časů přetrvali v některých klubech, anebo v jejich blízkosti, i po příchodu movitých vlastníků.
Miliardářský vítr je tím brzděn.