Vítězný gól Sparty v utkání s Hradcem ve mně budí velké rozčarování. Žijeme v době techniky, pomocí níž se snažíme odstraňovat křivdy, a teď přijde takový zářez. Vůbec nechápu, jak mohl být uznaný! Mohou si to prohlédnout z více úhlů, mají na to čas.
Mrzí mě to i vůči rozhodčím, kteří se jinak docela snaží, aby se takové nepravosti, na něž si z nedávné doby pamatujeme, už neděly. A teď tohle! Vytváří jim to hodně špatnou reklamu.
Z jednoho záběru bylo prokazatelně vidět, že Krejčí centr tečoval, míč jasně změnil dráhu. Pochybení VARu hodně nepříjemné, gól se neměl uznat a byl klid. Takhle se to bude ještě dlouho rozebírat, protože v tom je Sparta a její zápasy jsou vždycky ostře sledované.
Chápu i rozhodčího, že se snažil dopídit se pravdy a ptal se Krejčího, zda míč tečoval. Ten se nepřiznal, tvrdil, že ne. Ale tak to ve fotbale bývá, nijak zvlášť ho neodsuzuju. Najdou se čisté duše, jako byl Michael Papadopulos, který svou upřímností a ryzím charakterem odvolal Karviné důležitý gól. Ale jinak se to nedělá, nenatírejme si med okolo pusy. Jde o body, Sparta nutně potřebovala vyhrát. A Láďa se nemůže přiznat ani s odstupem doby, protože by doložil, že vědomě lhal. O mnoho víc mě pak zaráží Kuchta, ten se vůbec vyjadřovat nemusel. Nevím, neviděl jsem, stačilo by to.
Hradečtí si však sami musí trhat vlasy, že na Spartě nevyhráli a ani nebodovali. Tolik vyložených šancí snad na Letné ještě nikdy v historii neměli! Sparta se teď nalézá v divném rozpoložení, soupeři se jí nebojí dokonce ani na její půdě, umí si proti ní vytvořit šance. Sparta se v oslabení prosadila ze standardek, jiné možnosti skórovat ani neměla. Ale hrát v deseti je těžké, i když jsi v utkání jinak favoritem.
Nečekal jsem, že by Viktorka Plzeň ztratila svoji neporazitelnost na Bohemce. Byl to krásný zápas, nahoru dolů, fanoušci museli být spokojení. Ti domácí s výsledkem už tak ne, Bohemka měla vyhrát. Ukázalo se, že jí svědčí, když soupeř urputně nebrání, když se hraje otevřený kombinační fotbal, proto se jí víc daří venku. A to jí Plzeň nabídla. Klokani už nejsou pouzí bojovníci, kteří každého doma převálcují, útočný fotbal jim vyhovuje.
Liberec nemohl proti Slavii postavit šest hráčů, kteří jsou v klubu na hostování. Jde o dohodu, kterou je třeba respektovat, je to ovšem škoda pro fotbal. Úplně to změnilo herní projev Liberce a hrozně moc to poznamenalo jeho kvalitu. Chyběli nejlepší hráči v čele s Van Burenem, který má formu, pro náhradníky, kteří nemají herní praxi, to bylo hodně složité. Výkon mužstva byl hodně slaboučký, dopředu Liberec úplně neškodný.
Na hřišti byl pouze jeden tým - Slavia. Druhá půle se už jen dohrávala, byť nějaké šance ještě byly, hrálo se v režimu toho, co je potřeba. Nedivím se, že se myslelo už na čtvrteční Konferenční ligu a rumunskou Kluž. Je pak dobře pro brankáře Ondřeje Koláře, že se po těch hektických dnech, kdy se ženil, vrátil zpátky na hřiště.
Překvapil mě další neúspěch Baníku Ostrava doma s Českými Budějovicemi. Někdo by si mohl říci - zápas blbec, jaký někdy přijde. Trefuješ tyče, břevna, lítá míč po čáře a nedáš gól, ani kdybys hrál dva dny. A soupeř tě potrestá za každou chybu. Ale u Baníku se to tak nějak všechno schází dohromady. Nevyhrává, není tam, kde by chtěl být. Ofenziva není produktivní, útočníci nemají formu, přicházejí pořád o body.
Teplice nasázely Pardubicím pět gólů. Na Pardubicích to zkrátka leží. Řeknou si před zápasem, že na to vlítnou, zkusí to zlomit, ale nedaří se jim to. Nedaří se jim to už delší dobu, dostávají laciné góly a i štěstí se k nim točí zády. Odražený míč jde k protivníkovi a zase tu je pohroma. Těžko se budou z toho dostávat, nemusí pomoci ani zimní pauza. Trenérovi rozhodně nezávidím.
Za Teplice vstřelil tři góly Filip Žák. Úctyhodný počin, hattrick v první lize, to se mi nikdy nepodařilo. Gratuluji mu. Pamatuji si ho ještě z Blanska, dynamický soubojový hráč, který umí i zakončit. Vrátil důvěru trenérovi, přišla i odměna za jeho přístup.
Petr Švancara (44)
Bývalý ligový útočník, svého času jeden z největších talentů v českém fotbale. V nejvyšší soutěži odehrál za devět různých klubů včetně Slavie či Zbrojovky Brno 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.
Společně s Jakubem Urbancem je to další krásný příběh, jak se mohou prosadit hráči, kteří přišli z nižších soutěží. Takové příběhy fanoušci jenom vítají. Asi ještě nějaký gól přidá, ale nemyslím si, že by se z něj stala nějaká střelecká kometa. V teplickém mužstvu je to ostatně dost obtížné, takový servis spoluhráči nenabízejí.
Naopak jablonecký Honza Chramosta jí být opět může. Dával góly od mládí, v Mladé Boleslavi patřil mezi vyhlášené kanonýry. Když bude zdravý, jeho zrazovala, pokud vím, zejména kolena, bude pořád nebezpečný. I v Bohemce měl solidní čísla, má to zkrátka v sobě. Mrzí mě, že se mu dařilo zrovna proti Brnu, některé zásahy domácích byly laciné. Chramosta však znovu doložil, jaký je to střelec.