Monacký autoklub pod vedením cigaretového mága a úspěšného závodníka Antonyho Noghèse připravil závěrem 20. let minulého století okruh v ulicích Monte Carla.
První závod se zde jel 14. dubna 1929. Z šestnácti pilotů pilotů vidělo po ujetí náročné porce 100 kol šachovnicový prapor devět závodníků. Grand Prix ovládla značka Bugatti, které měla v top 7 šest vozů T35.
Za volantem francouzského vozu vyhrál Brit William Grover-Williams závodící pod přezdívkou "W Williams". Druhý dojel Rumun Georges Bouriano, nadvládu Bugatti prolomil pouze třetí Rudolf Caracciola z Německa s Mercedesem-Benz.
Tím se zrodila tradice, která vydržela až dodnes.
Až do druhé světové války se v Monaku závodilo v rámci evropského šampionátu. V roce 1950 byl podnik hned jako druhý po britském Silverstone začleněn do nově vzniklého mistrovství světa vozů F1.
Samotná trať se v průběhu let příliš neměnila. Vede ulicemi čtvrtí Monte Carlo a La Condamine s kotvištěm pro jachty. Okruh má netradičně kopcovitý profil, měří 3,34 kilometru a nachází se na něm 18 zatáček, jezdí se celkem 78 kol.
Je to nejpomalejší závod seriálu, úzká trať téměř neumožňuje předjíždění. Však se o ní trojnásobný mistr světa Nelson Piquet senior kdysi vyjádřil: "Závodit v Monaku s formulí 1 je jako jezdit na kole v obývacím pokoji."
Brazilec však zároveň dodal: "Zdejší vítězství má vyšší cenu než kterékoli jiné.".
Formule jezdí kolem hotelů Paříž, Columbus či Grand a několika vyhlášených kasin. Nejvyšších rychlostí dosahují na konci tunelu pod hotelem Fairmont, jenž ústí do šikany. Do ní je nutno důrazně brzdit a k tomu se vypořádat s přechodem z šera do často ostrého slunečního světla.
Zde se zároveň nachází jedno z mála míst vhodných k předjíždění. V Monaku je jinak zcela klíčová kvalifikace, dobrý start a správně zvolená strategie v boxech. Sebemenší chyba obvykle v úzkých ulicích s minimálními únikovými zónami znamená konec nadějí na dobrý výsledek.
Závod v monackém knížectví má i jiné zvláštnosti, například vítězní piloti nemávají fanouškům ze stupňů vítězů nad boxy, jak to bývá na většině okruhů, nýbrž z královské lóže.
Do ní se odeberou po odevzdání vozu do uzavřeného parkoviště, jež je netradičně přímo na závodní trati. K monackým raritám patří také to, že pátek je volným dnem a tréninky se jezdí už ve čtvrtek.
Největší počet vítězství v Monaku získal Brazilec Ayrton Senna, který triumfoval šestkrát. Traťový rekord časem 1:12,909 minuty drží od roku 2021 britský pilot Lewis Hamilton.
Velká cena Monaka patří s americkým závodem 500 mil Indianapolis a francouzským 24 hodin Le Mans mezi trojici nejslavnějších automobilových okruhových závodů. Vítězství v těchto třech podnicích spolu tvoří tak zvanou trojkorunu, kterou dosud získal jen Graham Hill.
