Téma "Griffithová-Joynerová" je stále živé, protože časy 10,49 sekundy ze stovky a 21,34 z dvoustovky figurují v atletických tabulkách i po 35 letech jako světová maxima.
Jamajčanka Elaine Thompsonová-Herahová běžela předloni stovku za 10,54, její krajanka Shericka Jacksonová na letošním mistrovství světa v Budapešti dvoustovku za 21,41. Blíže překonání za tu dobu nikdo nebyl.
Happy birthday to the late, great Florence Griffith Joyner. pic.twitter.com/2IaSfe7Ry8
— The Players' Tribune (@PlayersTribune) December 21, 2021
"Pokud nikdy neměla pozitivní dopingový test, její světový rekord platí," krčila rameny Jacksonová, když se jí novináři v Budapešti ptali na pocit ze srovnání s Griffithovou-Joynerovou a zmiňovali stín pochybností, který se nad jejími výkony pořád vznáší.
Američanka totiž prošla během roku 1988 náhlým a výrazným zlepšením. Nedlouho poté s atletikou skončila a 21. září 1998 zemřela ve spánku. V pouhých 38 letech.
Atletka přezdívaná "Flo-Jo" se narodila v Los Angeles do početné rodiny jako sedmá z jedenácti dětí. Při cestě univerzitním systémem a za profesionální kariérou jí i finančně pomohl trenér Bob Kersee.
O moskevskou olympiádu v roce 1980 přišla kvůli bojkotu, vystoupení pod pěti kruhy na domácí půdě jí o čtyři roky později vyneslo stříbrnou medaili na dvoustovce, která byla dlouho její tratí číslo jedna.
Jenomže potom si Američanka dala od oválu na čas volno. Pracovala v bance, ve volném čase se realizovala jako stylistka v péči o vlasy a nehty. Vzala si Ala Joynera, olympijského šampiona v trojskoku z roku 1984, a k atletice se naplno vrátila v dubnu 1987.
V tom samém roce brala na MS v Římě stříbro na dvoustovce a se sprinterskou štafetou Spojených států vybojovala zlato.
Už tehdy Griffithová-Joynerová poutala pozornost extravagantními účesy, dlouhými barevnými nehty, někdy až bizarními oblečky. Půvabná sprinterka se navlékla například do úboru podobnému rychlobruslařské kombinéze nebo závodila s dlouhou nohavicí na jedné noze.
Vedle atletek z východního bloku působila v 80. letech jako zjevení.
Raketový progres
Pak přišel neuvěřitelný rok 1988. V červnu krátce před kvalifikačními závody na olympiádu v Soulu si Griffithová-Joynerová střihla stovku v osobním rekordu 10,89. To ještě nebylo tak šokující, pořád zaostávala za třemi nejlepšími časy světové rekordmanky, krajanky Evelyn Ashfordové.
Ve čtvrtfinálovém běhu americké kvalifikace už Griffithová-Joynerová stanovila nový světový rekord časem 10,49. Dosavadní světové maximum zničehonic pokořila o 27 setin. V semifinále zaběhla 10,70, v kvalifikačním finále 10,61.
Na dvoustovce překonala americký rekord časem 21,77.
Před olympiádou se pak rozloučila s trenérem Kerseem, připravoval ji manžel a společně se prý zaměřili především na posílení nohou. Výsledkem byla medailová žeň a další progres na dvoustovce.
Griffithová-Joynerová na olympiádě v Koreji opanovala stovku (10,54) i dvoustovku (světový rekord 21,34). Přidala zlato se sprinterskou štafetou a také stříbro se štafetou čtvrtkařek. V týmu pro 4×400 metrů přitom figurovala v mezinárodním závodě vůbec poprvé v kariéře.
Konec na vrcholu rozvířil pochyby
Ani ne po půlroce od Soulu oznámila konec atletické kariéry.
Megaúspěch na olympiádě udělal z Griffithové-Joynerové v Americe celospolečenskou celebritu. Vystupovala v televizi, angažovala se jako módní návrhářka. V roce 1990 porodila dceru Mary Ruth.
Jenže ve sportovním prostředí sílily pochybnosti o jejích výkonech z roku 1988. Rekord na stovce měl být ovlivněn větrem. Celý den foukalo atletům na americké kvalifikaci silně do zad, pouze při čtvrtfinálovém běhu Griffithové-Joynerové ukázal měřič dokonce čistou nulu.
Mnozí poukazovali na to, jak výrazně se "Flo-Jo" za půl roku osvalila.
Rady před olympiádou jí udílel i Kanaďan Ben Johnson, který nakonec musel kvůli dopingu zlato ze stovky v Soulu vracet. A co víc, americký atlet Darrell Robinson už v roce 1989 tvrdil, že Griffithové-Joynerové prodal růstový hormon.
Sprinterka nařčení z dopingu vytrvale odmítala, Robinsona označila za lháře a blázna. Vždy skončila u toho, že pozitivní test na doping nikdy neměla.
Přesto se v 90. letech našly závodnice, které opakovaly, že její rekordy neuznávají. Sama Griffithová-Joynerová se ještě chtěla k atletice vrátit a překonat světový rekord i na čtvrtce. Nicméně kvůli zánětu šlach v pravé noze skončila definitivně.
Nejasnosti po smrti
Když v září 1998 zemřela ve spánku, oficiálním důvodem bylo udušení po epileptickém záchvatu. Jednou z dalších příčin měl být nezhoubný cévní nádor na mozku.
V těle se nenašly stopy po steroidech a Al Joyner se nechal slyšet, že jeho žena "prošla poslední zkouškou". Ne všichni mu ale dali za pravdu, neboť nebylo provedeno kompletní vyšetření, které by mohlo odhalit možné dopingové přečiny z minulosti.
Výsledná patologická zpráva navíc referovala také o zbytnělém srdečním svalu, což podle některých odborníků mohlo znamenat užívání dopingu.
"Po zveřejnění té zprávy podezření na doping zesílilo," prohlásil třeba někdejší mistr světa v silovém trojboji a svého času lékařský ředitel Mezinárodní zápasnické federace Mauro di Pasquale.
Pochybnosti budou žít zřejmě do té doby, než bájné časy Američanky některá z nástupkyň překoná. Manka pěti setin na stovce a sedmi na 200 metrech, podle výkonů Jamajčanek z letošního a předloňského roku, se nezdají jako nesmazatelné rozdíly.
July 16, 1988 — Florence Griffith Joyner set a women's world record in the 100 meters on this date at the U.S. Olympic track and field trials. pic.twitter.com/BNVJKeB1El
— MoorInfo (@MoorInformation) July 16, 2023
