Budoucnost je tady. Zverev může utnout trýznivé německé čekání a rozbít velkou čtyřku

Aleš Vávra Aleš Vávra
23. 5. 2017 9:07
Dvacetiletý Němec ruského původu Alexander Zverev důrazně vkročil mezi největší tenisové hvězdy. Téměř dvoumetrový hráč má podle mnohých ducha a vůli vyhrávat grandslamové turnaje. A ukončit trýznivé německé čekání.
Sascha Zverev slaví na turnaji v Římě.
Sascha Zverev slaví na turnaji v Římě. | Foto: Reuters

Praha - Už v minulých sezonách na sebe výrazně upozornil. Byl nejmladším členem elitní světové stovky. Jenže teď je zčistajasna benjamínkem v ještě o mnoho vybranější společnosti. Vítej mezi nejlepšími deseti tenisty světa, Alexandere Zvereve

Německý mladík sotva oslavil dvacáté narozeniny a už se řadí do absolutní světové špičky. O víkendu v Římě vybojoval svůj první titul z turnajů série Masters 1000.

Po naprosto jednoznačném finálovém vítězství nad dvanáctinásobným grandslamovým šampionem Novakem Djokovičem, byl bez dvou centimetrů dvoumetrový hubený blonďák novináři tázán na to, zda si v minulosti dokázal představit takový úspěch v tak brzkém věku.

"Víte, když mi bylo tak jedenáct dvanáct, měl jsem za to, že ve dvaceti už budu mít na kontě tak čtyři grandslamové tituly," rozesmál Zverev přítomné. "Pak když mi bylo tak šestnáct, začalo být všechno mnohem realističtější. Bylo těžké představit si, že bych mohl být ve dvaceti v první desítce. Úžasný pocit," dodal mladý tenista.

Jeho další slova pak svědčila o tom, proč právě on z celé nastupující generace může nejrychleji dohnat nejlepší tenisty současnosti. A třeba i rozbít velkou čtyřku, která po letošních úchvatných návratech Rafaela Nadala a Rogera Federera nadále vládne bílému sportu.

"Rozhodně to ale není nic, co by mě mělo nějak uspokojit. Jedna věc je se tam dostat, o dost náročnější úkol ale bude mezi nejlepšími vydržet. Pořád je na čem pracovat," prohlásil rodák z německého Hamburku.

Zatímco ostatní mladíci v čele s Australanem Nickem Kyrgiosem působí nevyrovnaně a nedospěle, Zverev je jiný. Chytrý, rozumný, bez skandálů. Ví, co chce, a jde si tvrdě za svým. Zatím bez jakýchkoli klopýtnutí. Svůj obrovský talent nehodlá pohřbít.

Když o něm letos Rafael Nadal prohlásil, že bude velmi pravděpodobně budoucí světovou jedničkou, Zverev se k jeho vyjádření odmítl postavit čelem. Jeho malý tým se ho snaží udržet za každou cenu na zemi.

A německý supertalent je naučený podobným chvalozpěvům a spekulacím pokud možno nenaslouchat. "Je spousta lidí, kteří na mě mají nějaký názor. Ale doopravdy jsou tady tak tři čtyři lidi, jejichž názory poslouchám. A to je můj tým," vysvětlil.

K tenisu byl veden odmalička. Jeho otec, Alexander Zverev starší, byl reprezentantem Sovětského svazu. Tenis hrála i jeho matka Irina Zverevová. Jejich první syn Mischa Zverev, narozený v Moskvě v roce 1987, dosáhl letos na skvělý úspěch na Australian Open, kde vyřadil světovou jedničku Andyho Murrayho a dotáhl to až do čtvrtfinále. Ještě mnohem víc se ale čeká od mladého Saschy.

Ten se narodil už v Německu, kam se rodina Zverevova odstěhovala v roce 1991. Alexander už od čtyř let intenzivně poznával tenisové prostředí. Se starším bratrem a rodiči jezdil po turnajích i on. V televizi sledoval své vzory, krajany Borise Beckera, Michaela Sticha a Tommyho Haase.

Jeho největším vzorem ale byl Roger Federer. Už jen proto, že se švýcarský šampion tolik líbil bratrovi.

Mischa dodnes vzpomíná, jak byl záhy fascinován nevšedním tenisovým talentem a především přirozenou bojovností svého mladšího sourozence. "Hráli jsme proti sobě, jemu bylo devět, mně osmnáct. Já se postavil na síť a on se ze všech sil snažil mě prohodit. Byl neskutečně soutěživý."

"Už od té doby jsem věřil, že bude vynikajícím tenistou. Vždycky jsem to cítil. Samozřejmě, je před ním ještě hodně práce. Ale má to, co je nejvíc zapotřebí. Toho ducha a vůli udělat vše pro to, aby se stal opravdu velkým hráčem, šampionem," poznamenal starší Zverev na adresu bratra.

Milovník basketbalu, velký fanoušek týmu Miami Heat a hvězdného Dwyanea Wadea, teď prognózy, kterým se nevyhne, ať už chce nebo ne, začíná důrazně naplňovat. Letos už získal tři turnajové tituly.

Připsal si skalpy Rogera Federera na Hopman Cupu, Jo-Wilfrieda Tsongy v Montpellier, Stana Wawrinky v Miami, Marina Čiliče a Tomáše Berdycha v Madridu. Milose Raonice a Novaka Djokoviče v Římě.

Je na nejlepší cestě přinést Německu grandslamové tituly, na které pyšná tenisová země čeká v mužské kategorii přes dvě dekády. Od triumfu Borise Beckera na Australian Open 1996 uplynulo letos jednadvacet let. A Zverev má být tím, kdo dlouhé čekání ukončí.

Další novinářský dotaz v neděli chvíli poté, co dlouhovlasý mladík v italské metropoli pozvedl nejcennější trofej dosavadní kariéry, směřoval k faktu, že právě legendární Becker, držitel 49 turnajových titulů, nikdy v kariéře nedokázal vyhrát antukový podnik.

"Dobře, ale on byl neuvěřitelným hráčem na každém povrchu. Myslím, že dosáhl na několik finálových zápasů, třeba v Monte Carlu. Je ale těžké vyhrát velký turnaj na antuce. Já jsem šťastný, že se mi to povedlo," vyprávěl Zverev překvapeně.

Po utkání se dočkal upřímných gratulací od Beckerova bývalého svěřence. Novak Djokovič uznal sílu soupeře, který ho ve finále končícím výsledkem 4:6, 3:6 nepustil k jedinému brejkbolu. Vždyť se znají od doby, kdy byly Alexanderovi čtyři roky. 

"Je stejně starý jako můj bratr, takže spolu hráli v juniorech. Vždycky jsem s ním trénoval. Pak si mě bral jako sparing, když jsem byl juniorem já. Takže náš vztah je velmi, velmi dobrý. Je to jeden z nejlepších lidí na okruhu. Přál mi všechno nejlepší do budoucna a do Paříže a já jemu to samé," prozradil Zverev o svém přátelském vztahu s Djokovičem.

Sám si před blížícím se French Open žádné velké naděje nedával. Je mu jasné, že prosadit se na grandslamu je ještě o level těžší úloha.

"V Paříži bude jasným favoritem Rafael Nadal. Dál to bude otevřené. Novak začíná hrát zase výborně, Dominic Thiem si vede skvěle. Uvidíme, co se stane," řekl Zverev. Nicméně přiznal, že mu nečekaný triumf v Římě výrazně zvedl sebevědomí.

"Ještě před týdnem bych sám sobě s výhledem k Roland Garros nedával ani jediné procento šancí. Teď jsem se ale přesvědčil, že když udělám vše, jak mám, můžu porážet ty nejlepší. Vyhrál jsem Řím, takže na tu listinu favoritů, někam pod ty, které jsem zmínil, možná patřím. Uvidíme," usmál se držitel ocenění Hvězda zítřka z roku 2015.

 

Právě se děje

Další zprávy