Vědci vytvořili hororový obraz toho, jak by mohli vypadat lidé, kteří nemají dostatek spánku. Digitálně vytvořený model nazvaný Hannah realisticky reprezentuje nevyspalého člověka v roce 2050.
Společnost podle odborníků i pacientek dostatečně nereflektuje problémy specifické pro zdraví žen. Témata, která jsou pro ně důležitá, se často mění s věkem. Málo se mluví například o menstruaci, endometrióze, osteoporóze nebo menopauze, přitom je se potřeba se jim věnovat už během vzdělávání. Zaznělo to na odborné konferenci Rozhovory o zdraví aneb co (ne)víme o zdraví žen.
Evropská unie plánuje upustit od tzv. věčných chemikálií, jinak známých spíš pod zkratkou PFAS. Jedná se o perfluorované a polyfluorované alkylové látky, které se řadí mezi tisíce uměle vyrobených chemických látek a které mohou poškodit lidské zdraví i životní prostředí.
Udělat na Vánoce dítěti radost pěknou hračkou chce každý rodič i prarodič. Jenže pokud si nedá pozor, může takovým dárkem způsobit závažné zdravotní potíže. I přes kontroly se na trh stále dostává mnoho nebezpečných hraček, varuje Státní zdravotní ústav. Mohou vést k podrážení kůže, ale i k rakovině, neplodnosti či udušení. Odborníci radí, jak se koupi takových hraček vyhnout.
"Říkají mi tady houbový Jura," říká usměvavý Jiří Šťásek, který se už osm let živí sběrem divokých hub a jejich zpracováním. O pohodáři ve flanelové košili si prý lidé myslí, že jeho jedinou náplní je chodit po lese a užívat si přírody. To je ale jen část jeho práce. Ta podstatnější se děje v malé dílně ve Francové Lhotě na Vsetínsku, kde houby krájí, přirozeně suší a mele na zázračný prášek.
Evropa má oficiálně první nekuřáckou zemi. Švédské úřady v druhé polovině listopadu oznámily, že podíl dospělých v tamní populaci, kteří holdují klasickým cigaretám, doutníkům či tabáku, poprvé klesl pod pět procent. Právě tuto hranici Evropská unie označuje jako zlomovou, kdy se dá hovořit o nekuřácké společnosti.
V posteli lidé tráví hodně času. Na základě doporučených optimálních osm hodin spánku denně je to pro dospělého člověka až třetina života, což se Češi snaží dodržovat celá uplynulá desetiletí. Co se ale postupně mění, je fenomén usínání. Podle nového průzkumu spánkových návyků už největším parťákem v posteli není partner nebo kniha, je to chytrý telefon.
Českému hokejistovi Dominikovi Hrníčkovi lékaři diagnostikovali rakovinu varlat, když mu bylo 28 let. Na to, že je něco v nepořádku, přišel sám. "Dozvědět se takovou diagnózu byl velký šok. Vůbec jsem to nečekal. Proč by se mi mělo něco takového dít? Žiju hezký život, sportuju, neholduju alkoholu, nekouřím," diví se sportovec. Nemoc je zákeřná v tom, že ohrožuje především chlapce a mladé muže.
Pár minut telefonního hovoru stačí unikátní české aplikaci k rozpoznání počínající Parkinsonovy nemoci. Speciální software analyzuje během rozhovoru řeč volajícího a dokáže při tom odhalit i nepatrné změny v hlase, které předznamenávají nástup choroby. Na vývoji aplikace pracuje tým vědců a lékařů z Národního ústavu pro neurologický výzkum, 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Střevní mikrobiom je v posledních letech čím dál populárnější téma. Panují kolem něho ale mýty a nepravdy. Například nechat si udělat probiotika na míru jsou podle mikrobioložky z IKEM Moniky Cahové vyhozené peníze. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dává mimo jiné návod, jak podpořit střevní bakterie bez nákladných vyšetření.
Zdraví 11 milionů dětí ve východopákistánské provincii Paňdžáb je ohrožené kvůli znečištění vzduchu, které se v zemi v posledních letech změnilo na páté roční období. Varování vydal Dětský fond OSN (UNICEF) a citovala z něj agentura AP.
Jirka vysvětluje věci a dělá to tak dobře, že za to nedávno dostal Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Stejnojmenný kanál na YouTube založil datový novinář Jiří Burýšek před třemi lety. Rozšiřuje tak obzory svého publika, vyvrací mýty a upozorňuje na podvody. Na jednom videu někdy pracuje i dvě stě hodin, ale zdá se, že se mu pečlivost a sázka na kreativitu vyplácí.
V soutěži Sestra roku 2024 zvítězila ve dvou kategoriích. Odborná porota jí udělila Čestné ocenění za celoživotní dílo a lidé ve veřejné anketě cenu Sestra mého srdce. Záchranářka Ilona Vintrová ve zdravotnictví pracuje čtyřicet let a v současnosti má čtyři povolání. "Potřebovala bych, aby měl den o hodně víc než čtyřiadvacet hodin," říká ve Spotlightu News.
Postavit se na káru za šestispřeží psů, kteří dohromady váží více než 200 kilogramů a běží rychlostí přes 35 kilometrů v hodině, chce kus odvahy. Kuráž ale Lucii Schönové nechybí. "Už jako dítě jsem byla kamikadze, v té rychlosti není čas se bát," popisuje čerstvá vítězka mistrovství Evropy s tím, že během závodní kariéry měla už tolik úrazů, že se jí radši zbavila i zdravotní pojišťovna.
Rajský plyn se využívá v lékařství jako anestetikum, stále častěji ho ale lidé zneužívají jako drogu. Zejména mladí ho vdechují pro navození chvilkového pocitu euforie. Využívají toho, že je látka běžně dostupná, prodává se jako šlehačkové bombičky. Znovuobjevený trend ale přináší vážná rizika - úrazy, udušení, poškození mozku nebo dokonce smrt.
Penicilin a jeho léčivé účinky objevil v roce 1928 britský mikrobiolog Alexander Fleming, vítězné tažení penicilinu však začalo až o něco později, protože vědec z plísně zprvu nedokázal izolovat účinnou látku. Čistý penicilin získali teprve v roce 1940 patolog Howard Walter Florey a chemik Ernst Boris Chain. V této době se o penicilin zajímali i čeští vědci.
Všechno začalo běžným sportovním vyšetřením před třemi lety. Nekuřačka Ilona Mančíková chtěla znovu uběhnout půlmaraton, ale při tréninku se překvapivě lehce zadýchávala. Test kapacity plic byl prvním signálem toho, že se něco s jejím zdravím děje. Trvalo několik dalších měsíců, než tehdy třiačtyřicetiletá podnikatelka díky vyšetření zjistila, že má zhoubný nádor.
Anatomie není jen nutný základní kámen výuky mediků. Je to dynamický svět, kde se teorie setkává s praxí, a místo, které formuje moderní medicínu. Poznatky, jež studenti a lékaři získávají v anatomických ústavech, představují cestu k inovativním diagnostickým a léčebným metodám. K tomu jsou třeba těla dárců. Jak mrtví pomáhají živým?
Ačkoli exotické nemoci nejsou tou nejčastější komplikací při pobytu v zahraničí, lidé z nich mají hrůzu. Jedno malé štípnutí infikovaným hmyzem anebo hlt kontaminované vody může vést k několikaměsíční rekonvalescenci a v těžkých případech i smrti. Ostatně je to právě komár, který patří mezi největší zabijáky na světě. Podívejte se, jaké nechtěné "dárečky" si můžete přivézt ze zahraničních cest.
David Fiedler měl vysněnou práci v zahraničí, přesto ho už v 19 letech postihl syndrom vyhoření. "Nedokázal jsem vstát z postele, nemohl jsem ani zvednout ruku. Tělo mi dávalo najevo, že je něco špatně," popisuje. Problémy si dlouho nepřipouštěl. Svoji zkušenost s vyhořením v nízkém věku se později rozhodl přetavit v pomoc.
