Český grafický design je světový, věří Filip Blažek a Linda Kudrnovská. Zasvětili proto sedm let života tomu, aby o něm dali vědět co nejvíce lidem. Pod hlavičkou Identita vytvořili stejnojmenný televizní cyklus, vydali objemnou knihu a nyní připravili i výstavu, která ukazuje to nejlepší z oboru napříč historií. V pražském Museu Kampa je k vidění do 2. února příštího roku.
Pražský hrad se poprvé stal součástí Signal Festivalu, který v metropoli začíná tento čtvrtek. Do neděle 13. října představí více než dvacítku audiovizuálních instalací. Lidé je mohou vidět vždy od sedmi večer do půlnoci. Patnáct jich má být volně přístupných, kvůli dalším sedmi bude nutné si koupit vstupenku.
Soudobý design s historickými vzorníky látek spojuje výstava děl amerického umělce Noaha Breuera v břeclavské Havlíčkově vile. Prostřednictvím více než dvacítky exponátů z textilu, papíru či skla se autor vrací ke kořenům v Česku, kde jeho rodina před druhou světovou válkou vlastnila textilní továrnu.
Za normalizace fotografovala romskou, vietnamskou nebo LGBT komunitu, autoportréty či prostě “jenom” život. Řemeslo sice vystudovala na pražské FAMU, většinu života ale byla smířená s tím, že tvoří jen pro sebe. Teď je Libuše Jarcovjáková senzací u nás stejně jako v zahraničí. Velkou retrospektivní výstavu jejích děl od 70. let minulého století do současnosti právě zahájila Národní galerie.
Výtah inspirovaný bublifukem, stavebnici, z níž je možné vytvořit novou lanovku na Petřín, nebo neonové květy představující nespoutané mladistvé sny nabízí letošní ročník Designbloku. Přehlídka současného designu začala tuto středu na několika místech v Praze, potrvá do neděle 6. října. Hlavním tématem je mládí. Každý vystavující jej pojal po svém.
Především monumentálními figurálními plastikami proslul sochař Marius Kotrba, jehož díla nově vystavuje Dům umění města Brna. Retrospektiva nazvaná Conditio humana ukazuje i obrazy, reliéfy, kresby nebo třeba keramiku umělce, který by letos oslavil 65. narozeniny.
Děti v troskách nehostinného sídliště, fantaskní bytosti se zvířecími částmi těl a výjevy z vesmíru. V pražském Centru současného umění DOX až do 5. ledna příštího roku vystavuje malíř Josef Bolf. Do popředí tentokrát staví drobné formáty. "Potřeboval jsem v tu chvíli o obrazech přemýšlet jinak. Baví mě, že na malé ploše musím tah namísto rozmachu zastavit," říká.
Když jeden z posledních slavných mohykánů klasické analogové fotografie Bruce Weber připravoval výstavu v Praze, nachystal velký ručně psaný nápis: "Když se klukovi z farmářského městečka v Pensylvánii jednoho dne podaří vystavit své fotografie v prostorách Galerie hlavního města Prahy, je jasné, že vám má co říci." Jeho snímky zachycují tváře slavných, akty, ale třeba i psy, které Weber miluje.
Své první samostatné výstavy se Lucia Moholy začátkem 80. let minulého století dočkala jen díky dlouhověkosti. Fotografka, kritička a teoretička fotografie, která žila v letech 1894 až 1989, přitom pomohla vytvořit obraz slavné německé školy Bauhaus.
Prezident Petr Pavel a dalších šest zástupců státu, církve a města Prahy v pondělí otevřelo Korunní komoru ve svatovítské katedrále, kde se uchovávají české korunovační klenoty. Od úterý jsou vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu, první den vidělo 2801 návštěvníků, při loňském vystavení to bylo téměř 4200.
Kresby nebo grafiky již nežijícího Jiřího Načeradského a velkoformátové figurativní obrazy současnice Gabriely Slaninkové nově vystavuje královéhradecká Galerie moderního umění. V jejím sídle na Velkém náměstí v historickém centru města je lze vidět do 3. listopadu.
Výstavami děl dvou konceptuálních umělců, slovenského Marka Kvetana a místní rodačky Dagmar Lasotové, zahájila podzimní sezonu Galerie výtvarného umění v Ostravě.
„Řeklo by se, že sochy jsou nehybné a tiché. Ale připomínají katalyzátor. Vyvolávají pohyb, a tím pádem i zkušenost,“ popisuje ze svého ateliéru v centru Londýna sir Antony Gormley. Nejvýznamnější žijící britský sochař od tohoto týdne vystavuje v pražské Galerii Rudolfinum společně s českou architektkou Pavlou Melkovou.
V muzeu v Marseille na jihu Francie je k vidění výstava o naturismu, na kterou mohou návštěvníci přijít nazí. Vstup bez oděvu je možný jednou za měsíc. V srpnu přišlo na takovou komentovanou prohlídku 80 lidí, další termín je 3. září. Boty jsou ale povinné, kvůli třískám z parketové podlahy, píše server La Dépêche.
Po 15 letech autor komiksu Zelený Raoul vystavuje na rodné Vysočině. V Brtnici na Jihlavsku se koná přehlídka děl výtvarníka Štěpána Mareše. Potrvá do 10. listopadu, jmenuje se Návrat mimozemšťana. Kurátor Luboš Denner vybíral z autorovy tvorby s cílem představit ho nejen jako kreslíře a karikaturistu, ale také coby malíře.
Symbolistní obraz Splynutí duší od Maxe Švabinského snad nemůže mít kontrastnější protějšek. Na výstavě nazvané Husa na Kampě visí vedle plátna Nějaký svatý od Mikuláše Medka. Sběratel a někdejší první ředitel TV Nova Vladimír Železný těmito díly uvozuje výběr ze sbírky své galerie. Do přespříští neděle 8. září je k vidění v pražském Museu Kampa.
Dobové záběry ukazují, jak pouhých dvacet vteřin zemětřesení nad ránem 26. července 1963 změnilo Skopje, hlavní město Makedonie v bývalé Jugoslávii, ve skrumáž trosek a sutin s tisícovkami mrtvých a zraněných.
Erotické fotografie a steampunkové výtvarné objekty představí ohlédnutí za padesátiletou tvorbou fotografa Vlastimila Kuly. Velkoformátové snímky na téma touha a iluze si návštěvníci budou moci od 3. září prohlédnout na výstavě Komponenty intimity v pražské galerii Prádelna v areálu Fakultní nemocnice Karlovo náměstí. Umělcovu tvorbu si můžete prohlédnout v galerii.
Ve vztazích existují věci, které neumíme říct nebo na to nemáme odvahu. A pokud ano, věty se začnou drolit do nesmyslných útržků, jež ani trochu neodpovídají představě v naší hlavě. Hranice partnerské komunikace prozkoumává umělkyně Ester Geislerová v instalaci, kterou do 13. září vystavuje pražská Kunsthalle. “Nejdůležitější ve vztahu je znát sám sebe,” říká.
Oči Franze Kafky z mnohonásobně zvětšeného proužku fotografie shlížejí na výstavu v plzeňských Masných krámech. Je to vtipně doslovný prvek jinak ambiciózní přehlídky mapující, nakolik rozmanité výtvarné projevy v Praze počátku 20. století obklopovaly synka židovského obchodníka ze Staroměstského náměstí, citlivého studenta práv se špičatýma ušima a snad prvního autora moderní evropské literatury.
