Antisemitské karikatury z období před rokem 1989 se v mnohém podobají obrázkům, které v současnosti kolují na sociálních sítích, ukazuje nová výstava v brněnské vile Löw-Beer. Jmenuje se Humor bez legrace a připomíná, že stereotypy i předsudky vůči Židům jsou ve veřejném prostoru stále přítomné.
Poslední letošní přehlídka v pražském Museu Kampa přibližuje malby Vladimíra Houdka. Jmenuje se Množina pohybu, nachází se v prostorách bývalé konírny a potrvá do 26. ledna. "Není to monografická výstava, ale ukazuje Houdkovu tvorbu posledních dvou let," vysvětluje kurátorka Martina Vítková.
Její obrazy jsou jako vystřižené z fantasy světa. Maluje hmyz, rostliny i smyšlené postavy nebo stvoření inspirovaná mytologií. Náměty mohou znít banálně, za nimi jsou ale až existenciální úvahy o spojitosti životních cyklů motýlů a lidí. Anna Ruth, jedna z nejzajímavějších malířek mladé generace, do 11. ledna příštího roku vystavuje v pražské Bold Gallery.
Trosky jako symbol minulosti i budoucnosti. Výstava nejnovějšího souboru fotografií Josefa Koudelky s názvem Ruiny představuje velkoformátové záběry antických zřícenin z oblasti Středozemí. Autor snímky daroval Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, aby bylo o dílo postaráno i po jeho smrti. "Vyfotil jsem všechno, co jsem chtěl. Teď to chci dát do pořádku," říká o uspořádávání svého archivu.
Tvorbu umělkyně Čiharu Šijoty, která proslula rozsáhlými instalacemi z vlněné příze a mimo jiné reprezentovala Japonsko na prestižním Benátském bienále, představuje nová výstava v pražské Kunsthalle. Potrvá do 28. dubna příštího roku a obsahuje i exponáty vytvořené přímo pro českou metropoli.
Letos je to sto let, co Česká tisková kancelář najala své první fotoreportéry, začala poskytovat takzvanou fotoslužbu a vlastními silami budovat unikátní zpravodajský fotoarchiv České republiky. Slaví to putovní výstavou ikonických snímků, která nese název 100kamžiků a vydáním knihy Miliony okamžiků. Křest knihy se odehrál ve čtvrtek 5. prosince a začala také pražská část výstavního turné.
Kresby a díla, jež veřejnost ještě nespatřila. Tak pražská Galerie Zdeňka Sklenáře láká na výstavu Karla Malicha, kterou připravila k jeho nedožitým stým narozeninám. Sonda do tvorby jednoho z nejvýznamnějších poválečných umělců, který v podobě drátěných plastik či kreseb ztvárnil vztah k přírodě i úzkost z osudu světa, zahrnuje 180 děl včetně vzácných autoportrétů z 50. let minulého století.
"Byli přesvědčení, že to, co děláme, není umění. Nechtěli nás vystavovat, bojovali proti nám ze všech sil," vzpomíná René Rohan, jak se zkraje 90. let minulého století ostravští umělci rozdělili do dvou táborů. On patřil k modernistům toužícím dohnat Západ a trendy, jež zemi za komunismu minuly. Na opačné straně stáli ti, které Rohan označuje za vyznavače socialistického realismu.
Když sochař Stefan Milkov na začátku umělecké dráhy hledal vlastní styl, pomohla mu máma. Vytáhla krabici jeho dětských kreseb. „A tam to bylo. To, co jsem hledal. Začal jsem z toho vycházet,“ říká umělec, jehož obří figury andělů, Adamů a jiných postav vynikají hladkými hlavami.
Tři umělce různých generací i různého zaměření propojuje nová výstava v Císařské konírně Pražského hradu nazvaná Srdce je chrám. Díla grafičky Aleny Kučerové, fotografa Ivana Pinkavy a sochařky Kateřiny Komm reflektují lidské prožívání i zkušenosti a pracují například s motivem paměti ve vizuálním umění, uvádějí organizátoři. Podle nich je ústředním tématem "člověk nahý ve svém osudu".
Portréty, akty a krajiny, ale také pařížské ulice nebo noční život. Umělci žijící ve francouzské metropoli po první světové válce opouštěli avantgardu a vraceli se ke srozumitelným formám či tématům. Alespoň ti, o kterých vypráví nová výstava École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná Paříž, kterou lze do 2. března příštího roku vidět v pražské Valdštejnské jízdárně.
Letící figura ovládaná jakýmisi vyššími silami je nejčastější téma prvních obrazů malíře a grafika Milivoje Husáka, které spatří návštěvníci jeho nové výstavy. Pořádá ji Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, potrvá do 26. ledna. Přibližuje současnou i starší tvorbu čtyřiasedmdesátiletého turnovského rodáka.
Textilnímu umění, videu či možnostem počítačových her se věnují letošní laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého, kteří od minulého týdne vystavují v brněnském Pražákově paláci. Ocenění bývalo určeno jednomu vítězi do 35 let, poslední roky jej dostávají všichni, kdo jsou nominovaní, a neplatí už ani věkový limit.
Dvě kontrastní výstavy na zimu připravila Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem na Litoměřicku. Ve foyer lze vidět více než čtyři desítky satirických maleb současníka Jiřího Petrboka. V hlavním sále jsou pak umístěné tradičnější práce Břetislava Bartoše, který žil v letech 1893 až 1926 a tvořil obrazy se sociální tematikou zachycující dělníky a krajinu průmyslového Ostravska.
Loňská nehoda elektromobilu NIO budila pozornost, došlo k ní totiž na výstavišti během veletrhu. Aby se nic podobného letos na e-Salonu neopakovalo, mají auta v konektorech zastrčené nabíjecí kabely, se kterými se rozjet nemohou, případně i pečlivě schované klíčky. Pro dovozce značky NIO měla celá událost hořkou dohru. Opravu, která vyšla na zhruba čtvrt milionu korun, musel uhradit ze svého.
Unikátními drátěnými plastikami i pastelovými kresbami proslul Karel Malich, jehož zhruba šest desítek děl nově vystavuje Gočárova galerie v Pardubicích. Připomíná tak, že minulý měsíc uplynulo 100 let od narození a zároveň pět roků od smrti rodáka z Holic na Pardubicku, který si vydobyl mezinárodní renomé a jehož práce oceňovala přední světová muzea.
"Jmenuji se Petra Vlčková. Jsem vizuální a příležitostně performativní umělkyně," představuje se fotografka, která prostřednictvím snímků vystavených v pražské galerii Fotografic zkoumá své onemocnění a snaží se ho přiblížit ostatním. "Fotografie se pro mě stala nástrojem ke zkoumání a pochopení roztroušené sklerózy. Vizuální formou komunikuji sama se sebou, ale i s okolím," vysvětluje.
První českou retrospektivu polského experimentátora Józefa Robakowského, výstavu děl grafičky Jaroslavy Severové, sochy neoklasicisty Ladislava Beneše a instalace z písmen Jana Šerýcha mohou nově vidět návštěvníci Galerie moderního umění v Hradci Králové. První dvě přehlídky potrvají do 19. ledna, další dvě až do 27. dubna 2025.
Na jeho malbách lze obdivovat všechno: virtuozitu, promyšlenou i bohatou scénu, fantasmagorické rekvizity, a hlavně intenzivní atmosféru nepochopitelného děje, který jako by autor zastavil jen pro naše oči. Neo Rauch je mezinárodní malířská celebrita a jeho obrazy představují zážitek, za jakým se vyplatí cestovat. Do 26. ledna příštího roku vystavuje v Oblastní galerii Liberec.
Staré už neexistuje a nové se ještě nezrodilo. Ostravská krajina, poznamenaná těžbou uhlí a průmyslem, se nyní nachází právě v takovém mezidobí. Rozhodli se ho zachytit čtyři fotografové, které spojuje vášeň pro tento kraj a pro panoramatické záběry. Pod názvem svého sdružení Nudlaři teď vystavují v kavárně pražské Národní technické knihovny Café Prostoru_.
