StB | Aktuálně.cz

Otec byl důvěřivý romantik, Masaryka by nezabil. Test DNA neodmítnu, říká syn podezíraného úředníka

Syn někdejšího úředníka ministerstva zahraničí Jana Bydžovského v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o obnově vyšetřování záhadné smrti Jana Masaryka v roce 1948. Bydžovský mladší tvrdí, že si nedokáže představit, že by jeho otec mohl být do vraždy syna prvního československého prezidenta zapleten. A to i přesto, že právě kvůli tomuto podezření badatelky Václavy Jandečkové byl případ Masarykovy smrti po patnácti letech znovu otevřen. Bydžovský se k údajnému činu přiznal StB po několikaměsíčním věznění v roce 1950, později doznání odvolal a za vynucené je považuje i policie. Jan Bydžovský mladší prohlásil, že poskytne vzorky DNA, pokud by jej o to policie požádala.

Moskva brání objasnění smrti Jana Masaryka. Možná se přimluvím, ale byla to sebevražda, říká Zeman

Policisté, kteří řeší zločiny spáchané za minulého režimu, znovu otevřeli vyšetřování smrti někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. "Ačkoli byl tento případ do listopadu loňského roku uzavřen, tak na sklonku roku 2016 jsme jej znova otevřeli," potvrdila ředitelka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Eva Michálková. Významnému posunu ve vyšetřování ale překáží neochota Moskvy poskytnout archivní dokumenty. Pomoci by mohla přímluva prezidenta Miloše Zemana, který se do Ruska chystá na podzim. "Pan prezident nevylučuje, že se o této záležitosti zmíní," napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman je ale podle něj přesvědčen, že Masaryk spáchal sebevraždu.

Brusel nám diktuje sací výkon vysavačů, prý je to horší než za bolševika (49 let od srpna 1968)

Chtělo by to jednou za rok zařídit, aby se Češi vrátili třeba jen na jeden týden do poměrů roku 1970 nebo 1987. Méně by nadávali.

"Kvůli tobě přijely tanky." Počítal jsem se smrtí, vzpomíná signatář textu, který rozčílil okupanty

V květnu 1968 zveřejnili přední českoslovenští vojáci a akademici text, který rozlítil sovětské maršály jako rudý hadr. Vojenské memorandum – historiky označované jako jeden z hlavních důvodů okupace – navrhovalo neslýchané: Československo by si mělo vytyčit vlastní národní zájmy a stát se rovnoprávným partnerem pro Moskvu. Normalizační režim se s jeho třiceti signatáři vypořádal krutě. Všichni byli okamžitě vyhozeni z práce, jejich děti nemohly studovat. "Odvrhli se od nás i naši známí. Když jsme se potkali ve městě, přešli na druhou stranu ulice," vzpomíná jeden z posledních žijících signatářů memoranda Jiří Stuchlík. S hodností plukovníka působil v 60. letech na Vojenské akademii v Brně.

Srp chce po Sobotkovi důkazy o donášení StB, jinak ho zažaluje. Lustrační zákon je nesmyslný, tvrdí

Karel Srp vzkázal premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, že pokud nedoloží jeho styky s StB, podá na něj žalobu. Sobotka v lednu odmítl kontrasignovat návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se Srp stal členem komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu a odůvodnil to právě tím, že Srp spolupracoval s StB. Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně.

Příběhy 20. století ukazují, že nejpůsobivější je nechat člověka mluvit

Estébáci, disidenti i lidé, kteří se snažili žít obyčejný život - dokumentární série České televize Příběhy 20. století užívá bohatou knihovnu Paměti národa k podrobnému popisu toho, jak žili občané Československa za normalizace. Seriál ukazuje, jak působivý je pohled pamětníka do kamery a důraz na emoce, které při výpovědi sám prožívá. Příběhy 20. století bude Česká televize vysílat od 3. září vždy jednou týdně v neděli od 18:15.

Jdou po mně jdou… Jaromír Nohavica v zajetí minulosti a přítomnosti

Kdo mluví z duše lidu, musí počítat s tím, že lid je někdy sveden, někdy oklamán.

Mám rád lidi a pravdu, říká major StB Jaromír Ulč. Televize chystá sérii příběhů z doby normalizace

Na začátku září začne Česká televize ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum vysílat šestnáctidílný dokumentární cyklus Příběhy 20. století, který mapuje dramatické osudy a příběhy „obyčejných lidí“ v době husákovské normalizace. 3. září cyklus uvede díl pojmenovaný Moje StB. Diváci tak budou konfrontováni nejen s lidmi, jimž Státní bezpečnost ublížila, ale i s lidmi, kteří tuto moc představovali.

Miloš Zeman Karel Srp oslava Zemanova zvolení prezidentem únor 2013

Zeman se Srpem nejspíš znovu neuspěje, pro členství v Radě ÚSTR nesplňuje zákon

Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.

Emigrujte, nebo vám zabijeme rodinu, hrozila StB lékaři. Policie obvinila tři lidi, trvalo to 35 let

Po téměř pětatřiceti letech policie obvinila trojici bývalých členů komunistické policie. Podle vyšetřovatelů měli v roce 1982 vyhrožovat zabitím lékaři a tehdejšímu disidentovi ze severu Čech v případě, že neemigruje. Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.

Miloš Zeman Karel Srp při odhalení busty Francoise Mitterranda 2015

Provokace, nebo pomoc příteli? Proč Zeman navrhuje do ústavu pro studium totality Karla Srpa

Možná je jeho pravým cílem zasít nejistotu. Zpochybnit pravdu, znejistit pohledy na minulost a tím i na současnost je stará metoda, která má přivést obyvatele pod křídla toho, kdo jim ukáže směr.

Vratislav Kulhánek kandidát na prezidenta 2018 ODA

Klišák Kulhánek chce na Hrad: Jeho biblí je Švejk, hovoří řečí aut a Žádné mešity!

Se Švejkem coby biblí Vratislav Kulhánek šanci má, byť jeho výroky nápadně připomínají plukovníka Bedřicha Krause von Zillergut.

Andrej Babiš kniha O čem sním když náhodou spím

Skupina Šuman funguje jako soukromá StB. Očista se nekoná, nahrávky špiní Babiše i média

Co mohlo na počátku vypadat jako snaha o ochranu nezávislosti médií, či snad demokracie, stává se pravým opakem svobodného jednání.

Umělec hledal smysl v komunismu. Předstíral jsem, že jsem auto, lidi to vůbec nezajímalo, vzpomíná

Vladimír Ambroz je známý architekt. Výpravná kniha Akce ho však poprvé představuje také jako brněnského performera a konceptuálního umělce v době totality. V 70. letech chtěl dát svému životu naléhavější smysl a současně reflektovat pokřivenou dobu. Proto po celý den sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, sám sebe na ulici zaparkoval jako automobil nebo vyrazil do města se zrcadlem v rukách a nastavoval je všemu, co mu přišlo zvláštní. Nebylo to v době normalizace nebezpečné? "Já bych efektivitu tehdejších represivních složek nepřeceňoval. A obyvatelé si v té době pokud možno ničeho nevšímali, aby neměli problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimir Ambroz.

Demonstrace proti Zemanovi a Babišovi na Hradčanském náměstí

Babiš poprvé prohrál, pakt se Zemanem nezafungoval, Sobotka vstal z mrtvých

Zdá se, že ANO volby nevyhraje drtivě; vyhnání Babiše z ráje, skandál s nahrávkami, kde se dohaduje "jak na socany", i další věci hnutí uškodí.

Jana Miklušáková-Netopilová, Petr Placák.

"Bála jsem se, že mě zastřelí." Příslušník StB, který bil Placáka, má jít k soudu za únos disidentky

Na konci září 1989 unesli tehdy 19letou disidentku Janu Miklušákovou-Netopilovou příslušníci komunistické StB, na poli za Prahou jí měli vyhrožovat zastřelením. Hlavním z nich měl být Antonín Prchal, který byl před dvěma lety pravomocně odsouzen za bití disidenta Petra Placáka. Prchal teď může před soudem stanout kvůli případu Miklušákové-Netopilové znovu. Státní zástupce na něj chce podat obžalobu.

Kněz Armbruster: I mezi estébákama byly zbytky lidí

Vstávat! Pakovat! Estébáci při přepadení klášterů zajistili i zvony, aby kněží nemohli volat o pomoc

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 obklíčili příslušníci SNB, StB a Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí. "Bušili na dveře, od jednoho pokoje k druhému. Vstávat! Spakovat! Shromážděte se v jídelně!" vzpomíná na nečekané probuzení jezuitský kněz Ludvík Armbruster. Tehdejší násilné události později získaly přízvisko "bartolomějská noc českých klášterů", internovány byly téměř tři tisíce mnichů.

Sjezd hnutí ANO - sobota - zeditované fotky

Kvůli rozsudku o Babišově působení u StB podal slovenský Ústav paměti národa ústavní stížnost

Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) podal ústavní stížnost kvůli rozhodnutí nejvyššího soudu ve věci Babišova působení u StB. Tamní nejvyšší soud odmítl zrušit verdikt, že byl Babiš ve svazcích StB veden jako agent neoprávněně. Ústav upozornil, že rozhodnutí nižších soudů jsou nezákonná, protože bývalí příslušníci StB, kteří svědčili pro Babiše, nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti. Podle nejvyššího soudu je to sice protiprávní, mohou však být zbaveni mlčenlivosti dodatečně. "Jako předseda Ústavu paměti národa nemohu dovolit, aby byla naše minulost překreslována kontroverzními soudními rozhodnutími," uvedl předseda správní rady ÚPN Ondrej Krajňák.

Zbavit bývalé agenty mlčenlivosti lze i dodatečně, rozhodl soud ve sporu o evidenci Babiše u StB

Slovenský nejvyšší soud odmítl zrušit rozhodnutí nižších soudů, že Andrej Babiš je v archivních svazcích StB veden jako její agent neoprávněně. Soud poznamenal, že výslech bývalých příslušníků československé tajné policie StB, aniž byli předtím zbaveni mlčenlivosti, je sice podstatným porušením zákona, lze ho ale dodatečně napravit. Podle nejvyššího soudu nic nebrání zmiňované pochybení kdykoliv během procesu napravit.

Nesmíme propadat normalizační nostalgii, říká režisér Světa pod hlavou Radim Špaček

Diváky čeká už jen poslední epizoda Světa pod hlavou, seriálu, v němž režiséři Radim Špaček a Marek Najbrt předvedli odvážnou českou verzi kultovního britského seriálu Život na Marsu. Nejzajímavější změnou je posun z "cool" prostředí Velké Británie do nepříjemné normalizace. A právě reflexe normalizace a obecně minulosti je tématem rozhovoru s Radimem Špačkem.