Mít premiéra, který je trestně stíhaný, soudem potvrzený spolupracovník StB a krom toho ještě bez důvěry sněmovny, je vážná věc. Ale právě v těchto chvílích se Češi chápou své nejsilnější zbraně - ironie a satiry. Výsledky můžeme vidět na sociálních sítích. Víte, proč se lidé bojí o Jiřího Zlatušku? Proč na Babišově kauze vydělá nastavitelné křeslo? A proč by měl Marek Prchal vypustit králíčka?
Poslechněte si reakci premiéra v demisi Andreje Babiše na rozhodnutí bratislavského soudu.
Ani soud pro lidská práva by nemohl rozhodnout jinak, je přesvědčený člen slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák. Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu Andreje Babiše, který tvrdil, že je v archivech StB veden jako agent neoprávněně. Relevantní důkazy, které by mohl premiér ve sporu použít, jsou zachované u nás, v jeho prospěch ale nesvědčí, říká Krajňák. To, že je spolupracovník komunistické tajné policie premiérem, je podle něj tragické. Lidé pomalu zapomínají, že StB byla zločinecká organizace, která se podílela na zločineckém režimu, dodává.
Spor se bratislavskému soudu vrátil po loňském rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který zrušil pravomocná rozhodnutí krajského i Nejvyššího soudu, jež původně daly Babišovi za pravdu ve sporu se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN).
Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.
Podle reportéra anglického deníku The Guardian Luka Hardinga se sovětská tajná služba KGB už od 80. let minulého století aktivně zajímala o současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to ve své nové knize Collusion (Propojení), ve které mapuje kontakty Trumpova týmu s Rusy v loňské prezidentské kampani v USA. Mnohé informace z jeho knihy se potvrzují během současného vyšetřování, které ve Washingtonu vede zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.
Slovenský Ústav paměti národa nyní řídí jeho správní rada. Organizace, která zkoumá především komunistickou minulost země, přišla nedávno o svého ředitele Ondreje Krajňáka. Před sebou má přitom důležitý úkol: nové kolo soudního sporu s podnikatelem Andrejem Babišem o tom, jestli v minulosti spolupracoval s totalitní Státní bezpečností (StB).
Josef Koukal byl elitní český stíhač RAF, sestřelený v boji o Británii. Dokázal se dostat z neovladatelného hořícího stroje, utrpěl popáleniny na 72 procentech těla. Po 23 plastických operacích se vrátil na frontu a znovu usedl do stíhačky. Jeho státní vyznamenání schválily sněmovna i Senát. Prezident Zeman jejich návrh nevyslyšel. Letcův syn Josef Koukal ml. přitom dostal echo, že tatínek Řád bílého lva obdrží. "Zajistil jsem si odvoz do Prahy a naleštil lakýrky. Je mi smutno nad mým tátou. Českému národu věnoval svůj život. Do Británie odcházel jako zdravý mladík, vrátil se jako válečný invalida. Bojoval i navzdory těžkým zraněním, chtěl zkrátka pomoct národu," líčí s lítostí v hlase.
Při psaní svého dramatického debutu Lámání chleba, který vznikl na objednávku pražského Švandova divadla, se Josef Holcman inspiroval kronikářskými zápisky vlastního otce. Diváky zavádí na jihomoravskou vesnici a na osudech tří přátel se pokouší obsáhnout časově rozsáhlou plochu šedesáti let, od druhé světové války až po rok 2002. Téměř tříhodinové představení se sice dotýká stále živé minulosti, trpí ale dramaturgickou a režijní neujasněností i hereckou roztříštěností.
Pokud se nakonec spojí Babiš a Okamura, tuzemský volič si uvědomí, že svoboda nikdy není tak samozřejmá, aby se na ni dalo kašlat.
Od pohraničních hvozdů až po stověžatou Prahu, tak by v euforických poválečných filmových týdenících vykreslili, kde všude Češi začali úderem druhé hodiny volit do Sněmovny. Střed českých zemí ale v Praze není, geodeti ho zaměřili v nenápadné vsi nedaleko Sázavy, která se v poválečné době stala mementem komunistické brutality. Jmenuje se Číhošť a působil tu farář Josef Toufar.
V 80. letech minulého století byl Július Šuman výtečně hodnoceným příslušníkem Státní bezpečnosti. Podle dochovaných zápisů asistoval u toho, když se Andrej Babiš upsal, že bude s tajnou komunistickou policií spolupracovat jako agent. Na veřejnosti se jméno Šuman poprvé objevilo až čtvrtstoletí po sametové revoluci, když se předseda hnutí ANO pokusil očistit svoji pověst. Bývalý "estébák" mu svým svědectvím pomohl, dosavadní úspěchy Babiše u slovenské justice však nedávno zhatil tamní Ústavní soud. A Šuman mezitím začal žít svůj druhý, virtuální život na sociální síti, kde Babišovi naopak škodí.
Lidovce opouští dvojka na liberecké kandidátce Kamil Jan Svoboda, který se rozhodl rezignovat na své volené funkce ve straně a vzdal se i účasti ve volbách. Bojí se totiž, že KDU-ČSL se spojí s hnutím ANO. Jeho šéf Andrej Babiš je podle Svobody zatížen skandály a možnou spoluprací s komunistickou policií. Vše popsal v otevřeném dopise předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi. Ten tvrdí, že dokument nečetl.
Že by měl Andreji Babišovi uškodit dílčí rozsudek v případu, který se týká hlubokých 80. let, je prakticky vyloučeno. Podezření ze spolupráce s StB ho u jeho voličů nezkompromituje.
Žaloval nás Andrej Babiš a my jsme jeho tvrzení museli vyvrátit dokumenty, dali jsme k dispozici 12 svazků, kdybychom měli pochybnosti, nikdy bychom kauzu nehnali tak daleko, říká šéf Ústavu pamäti národa Ondrej Krajňák k rozsudku slovenského ústavního soudu, kterým po stížnosti ÚPN zrušil pravomocná rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu, podle kterých byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš evidován v dokumentech StB jako její agent neoprávněně.
Slovenský Ústavní soud ve čtvrtek zrušil předchozí rozhodnutí soudů, podle kterých byl předseda hnutí ANO Andrej Babiš veden neoprávněně jako agent v archivních svazcích StB. Spor se tak vrací ke Krajskému soudu v Bratislavě, který musí kauzu znovu projednat.
Doba twitterová a facebooková je doba nefaktů, doba, kdy vládnou pocity a ti, kteří je šikovně, často zcela nefér metodami, vyvolávají.
Normalizace bylo pusté období opřené o strach, lidé si zvykli v režimu pracovat, báli se ztráty výhod, retro a nostalgie bohužel převládla, nastupuje takový ideologický pohled, říká scenárista Příběhů 20. století Adam Drda. Dodává, že hodně novinářů v té době psalo propagandu, jako třeba Martin Komárek nebo Mirka Spáčilová. Diví se, kolik lidí je dnes ochotných pracovat v Babišových médiích, obhajoba toho podle jeho názoru normalizační chování velmi připomíná. Normalizace prý byla nejhorší období komunismu.
Kampaň se soustředí nikoli na budování důvěry v kandidáta, ale především na snahu učinit protivníka maximálně nedůvěryhodným.
Slovenský ústavní soud projednal stížnost Ústavu paměti národa v případu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a vedení jeho jména ve svazcích StB. Ústav si stěžuje na pravomocné rozhodnutí slovenských soudů, podle kterého je Babiš veden v archivech někdejší československé tajné policie neoprávněně. Zástupci ústavu už dříve uvedli, že slovenské soudy rozhodly nezákonně. Bývalí příslušníci StB, kteří svědčili pro Babiše, totiž nebyli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti. Verdikt padne 12. října. Archivy uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík Július Šuman. Ten to ale odmítl.
