Zpráva o příčinách loňské havárie malajsijského boeingu MH17 nad Donbasem je podle Spojených států důležitým milníkem. Šéf NATO Jens Stoltenberg si přeje, aby viníci tragédie byli co nejrychleji postaveni před soud. Proti vyšetřování Nizozemců se však ostře postavili Rusové a označili zprávu za zaujatou.
Z pokusu o vraždu bývalé manželky se před soudem zpovídá obžalovaný Jiří Werner. Podle vyšetřovatelů si na svou expartnerku počkal před jejím bytem a nejdříve na ni čtyřikrát vystřelil a pak ji třináctkrát bodl. Žena je po útoku upoutaná na invalidní vozík. Wernerovi hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Obžalovaný tvrdí, že jeho bývalou manželku postřelila a pobodala dvojice mužů, s nimiž se domluvil, že vyřeší jeho rodinné starosti.
Vězeňská služba bude od 1. listopadu pomáhat s hlídáním migrantů v zadržovacích zařízeních. Na žádost ministerstva vnitra uvolnil ministr spravedlnosti Robert Pelikán až 70 lidí. Novinářům řekl, že pracovníci Vězeňské služby budou nasazeni v rámci nařízených přesčasů, jak umožňuje zákon.
Osmiměsíční trest za neposkytnutí pomoci uložil Městský soud v Praze pražskému lékaři Normanu Handlovi, který nejméně několik týdnů nechal v bolestech a zhoršujícím se zdravotním stavu svou šestasedmdesátiletou matku, která poté zemřela. Lékař se u soudu hájil tím, že na něj byla sprostá a pomoc odmítala. I přes pravomocný trest může léčit dál. Česká lékařská komora prý nemá pravomoc jej potrestat a zakázat mu případně činnost; o jeho odsouzení ani nevěděla.
Jihoafrický soud na žádost státního zástupce odročil vynesení verdiktu nad Radovanem Krejčířem. Na svém twitterovém účtu o tom informoval server Eyewitness News. Krejčíř se měl dozvědět výši svého trestu za únos, pokus o vraždu a pokus o přechovávání drog, z nichž byl usvědčen už v srpnu. Další řízení by se měla konat 28. října, 17. a 19. listopadu. Rozhodnutí o výši trestu mělo padnout již 11. září, ale kvůli úrazu obhájkyně Annelene van den Heeverové je soud odročil na 12. října. Krejčíř sám už dříve oznámil, že se proti rozsudku hodlá odvolat.
Soud poslal ženu z Břeclavska za vraždu jejích tří novorozených dětí na 24 let do vězení. Podle rozsudku je usmrtila kvůli tomu, že její druh mít děti nechtěl. Žena se k činu přiznala, podle znalců si byla dobře vědoma důsledků svého jednání.
Plníme svoji občanskou povinnost a informujeme občany, vysvětloval vydavatel internetového deníku Britské listy, proč na svých stránkách zveřejnil pomlouvačný pamflet o tom, že pražská Psychiatrická nemocnice Bohnice utýrala několik svých pacientů k smrti. Nyní musí léčebně za poškození jejího dobrého jména zaplatit sto tisíc korun - tedy sumu, kterou má server na dva měsíce svého provozu. A k tomu lživý článek stáhnout. Text však na stránkách visí dál. Vydavatel tvrdí, že právní předpisy neumožňují, aby ho stáhl.
Íránské ministerstvo spravedlnosti jen sdělilo, že Američan s íránskými předky je vinen a že proti rozsudku je možné se odvolat. Jasonu Rezaianovi hrozí dvacetileté vězení. Americká diplomacie stále čeká na další detaily ohledně případu. Novinář, který byl od roku 2012 vedoucím redakce listu The Washington Post v Teheránu, byl spolu s manželkou a dvěma fotografy zadržen loni v červenci v íránském hlavním městě. Všichni až na Rezaiana byli později propuštěni.
Bývalý novinář a nyní právník Psychiatrické léčebny v Bohnicích Tomáš Němeček se snažil získat dokumenty, na jejichž základě tehdejší prezident Václav Klaus vyhlásil před třemi lety kritizovanou amnestii. Jenže Hrad mu řekl, že žádné dokumenty k amnestii nenalezl a Nejvyšší správní soud nyní definitivně zamítl i Němečkovu snahu, aby o amnestii promluvili její samotní aktéři. "Naivně jsem myslel, že takové rozhodování musí mít nějakou štábní kulturu, že musí být nějaká spisová značka, číslo jednací. Ale soud řekl, že amnestie je takový nestandardní zásah do práva, že nestandardní mohou být i postupy, které ji provázejí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Špičkoví sportovci vydělávají velké peníze, ale často mají i velké problémy s placením daní. Podívejte se na hříšníky, které v posledních letech nahánějí "finančáci" po celé Evropě.
Případ, který se vlekl víc jak deset let, je přesvědčivým důkazem, že politici by do zjednávání spravedlnosti měli mluvit co nejméně.
Hvězda fotbalové Barcelony Lionel Messi přece jen půjde ve Španělsku před soud. Tamní úřad prokurátora nesouhlasil s názorem státního zástupce a argentinského reprezentanta nezbavil obvinění z krácení daně. Trest hrozí i jeho otci, jenž hráčovy finance spravoval.
Katarský princ Hámid bin Abdal Sání si má za placený sex se školačkami odpykat 11 měsíců a osm dní ve vězení. Ve čtvrtek o tom v Sáního nepřítomnosti rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2, verdikt zatím není pravomocný. Sání zůstává v Kataru, kam ho ČR vydala v roce 2005. Kvůli mezinárodnímu zatykači by mohl být při opuštění vlasti zatčen. Státní zástupce pro něj požadoval tři roky odnětí svobody. Trest pokrývá dobu, kterou Sání již strávil v české vazbě, a podle předsedkyně soudního senátu je tak dostatečný.
Podle italských investorů uzavřela ECB s Řeckem v roce 2012 tajnou dohodu, která bance během restrukturalizace řeckého dluhu zajistila výhodnější podmínky na úkor ostatních věřitelů. Podle rozhodnutí evropského soudu ale byly jejich ztráty součástí běžných rizik na finančním trhu.
Stát podpoří mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, rozhodli poslanci. Do českého zákona museli zavést pravidla požadovaná Evropskou unií. Ve většině případů se lidé budou moci obracet na Českou obchodní inspekci a spotřebitelské organizace, které se pokusí přimět obě strany k dohodě. Má to být levnější a rychlejší než klasický soud.
Čtveřice mužů, která verbovala dobrovolníky do řad bojovníků Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku, si odsedí v součtu sedm let ve vězení, rozhodl soud v Sarajevu. Verdikt je ale zatím nepravomocný, odsouzenci se proti němu mohou odvolat. Nejvyšší trest, tři a půl roku, dostal hlavní obžalovaný Husein Erdić. Mluvčí bosenské prokuratury Boris Grubešić uvedl, že prokuratura je s rozsudkem spokojena. Za stejné trestné činy je nyní v Bosně souzeno dalších 13 lidí.
Soud potrestal aktivistu Petra V. a jeho společníka podmínkou za poškozování cizí věci, za to, že před Sněmovnou nasprejovali smývatelným sprejem obrys člověka. Aktivista Petr V. se brání, že žádnou škodu nezpůsobili. „I u výslechu na policii jsem do protokolu napsal, že jsem pracoval jako geodet a ten sprej jsem znal, a i v protokolu je napsáno, že je to dočasně značkovací sprej,“ řekl pro Aktuálně.cz Petr V. Proti rozsudku podal jeho advokát odpor.
Soud se odmítl zabývat zásahem policie v muslimských centrech. Mluvčí soudu důvody odmítnutí neznala. Policisté loni v dubnu vnikli do několika objektů na Václavském náměstí a na Černém Mostě. Zásah provedli na základě příkazu k domovní prohlídce. Policisté poté obvinili bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku ze zločinu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Údajně šířil radikální islámskou knihu. Policejní prověrka konstatovala, že zásah byl v pořádku, protože nenarušil pravidelnou modlitbu.
Šest měsíců bez dvou dnů trvalo, než soudce Krajského soudu v Praze Robert Pacovský sepsal verdikt nad první částí odsouzených v kauze Rath - manželi Kottovými a sedmi manažery stavebních a zdravotnických firem, které v dubnu poslal do vězení za korupci. Ti nyní mají osm dní na odvolání. Sám Rath by se měl písemného verdiktu dočkat na přelomu října a listopadu.
Spor klienta s cestovkou Diamond travel, která nedodržela smlouvu: obvodní soud jednal překvapivě rychle.
