Dvě ztracená letadla během jediného dne podtrhují trend posledních měsíců. Ukrajina provádí systematické údery proti ruskému letectvu a Moskva ztrácí stroje rychleji, než je dokáže vyrábět a udržovat v provozu. Podle analytika Lukáše Visingra nejde o kolaps, ale o problém, který Rusy dlouhodobě citelně oslabuje.
Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybylaková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.
I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.
„Ta holčička, když jsem ji vyvedl ven, začala hodně plakat a pak se začala třást a objala mě. Za deset let války jsem nikdy nezažil takové pocity jako teď, když držím v náručí čtyřleté dítě, které pláče, a uvědomuji si, že jeho matka je mrtvá,“ řekl novinář Marijan Kušnir, který se koncem ledna stal nečekaným hrdinou.
Exministryně obrany za ODS Jana Černochová nadále trvá na tom, že postupovala zcela správně, když „její“ vláda s premiérem Petrem Fialou loni neposkytla Ukrajině letouny L-159. Fakticky se tak shodla se svým nástupcem v křesle šéfa resortu obrany za SPD Jaromírem Zůnou, který odmítá prodat letouny Ukrajině nyní. Černochová tvrdí, že problém je na straně velení české armády.
Záběry z ukrajinského dronu zachytily likvidaci ruského vojáka v oblečení připomínajícím tučňáka. Na první pohled bizarní podívaná má však racionální a promyšlené vysvětlení.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Zdravotní stav čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se podle ukrajinských i ruských zdrojů dlouhodobě zhoršuje a v Moskvě se už otevřeně řeší otázka jeho nástupnictví. Kreml se obává, že špatně zvládnutý přenos moci by mohl vést k násilí či nové válce v Čečensku – v době, kdy je většina ruských sil vázána konfliktem na Ukrajině.
Moskva se snaží všemi způsoby skrýt počty vojáků padlých na Ukrajině. Podle nezávislých odhadů byl loňský rok pro ruskou armádu nejhorší od začátku invaze. I přes snahu úřadů mazat soudní záznamy nebo omezovat statistiky se informace o mrtvých šíří dál. Pomáhají k tomu paradoxně i sociální sítě a povinné „vlastenecké“ akce v ruských školách a nemocnicích.
Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
Jeden z amerických diplomatů, který má na starosti vyjednávání o míru mezi Moskvou a Kyjevem, prokázal v uzavřeném rozhovoru s novináři značné mezery v základních faktech a znalostech. Spletl si totiž ústavní funkce na Ukrajině nebo délku světových válek, což u veřejnosti vyvolává pochybnost o jeho schopnostech vyjednávat.
Počet obětí ruské invaze na Ukrajině se blíží „magické“ hranici, kterou Evropa nepamatuje od konce druhé světové války. Nová studie uvádí, že celkový počet zabitých, raněných a pohřešovaných vojáků na obou stranách dosáhne do letošního jara dvou milionů. Moskva například nasazuje tisíce rekrutů i vězňů navzdory minimálním územním ziskům.
Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
Arktida přestává být oázou klidu a mění se v bojiště strategických zájmů. Zatímco Rusko na severu buduje jaderné základny, americký prezident Donald Trump se soustředí na Grónsko. Severské státy varují, že nejkratší cesta ruských raket na Západ vede právě přes zamrzlý oceán. Deník Financial Times popisuje, jak tající ledy otevírají cestu k novému kolu mezinárodních závodů ve zbrojení.
Rusko a prokremelská propaganda se snaží svět stále přesvědčovat o svém silném postupu v bojích na Ukrajině, na to ale nyní tvrdě zareagoval finský prezident Alexander Stubb. V rozhovoru pro GZERO Media prohlásil, že Vladimir Putin podle něj selhal ve všech svých strategických cílech.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
Rusové nepolevují ve svých útocích směřovaných na civilní ukrajinskou infrastrukturu. Tentokrát mimo jiné zaútočili pomocí roje dronů s náložemi na jedoucí osobní vlak. Útok si vyžádal životy nejméně pěti cestujících.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Rusko nasadilo novou taktiku, jak vyčerpat ukrajinské zásoby protivzdušné obrany. K útokům poprvé využilo vyřazené cvičné střely RM-48U. Tyto „zombie“ rakety sice postrádají přesnost, ale nutí Kyjev plýtvat drahými obrannými technologiemi. Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského stála jen poslední vlna útoků obranu 80 milionů eur, zatímco Rusko pálí levný a vysloužilý šrot ze svých skladů.
