Čtyři roky po masakrech civilistů v Buči si Ukrajina připomíná oběti jedné z nejtemnějších kapitol ruské invaze. Na pietní akci v úterý dorazili i evropští politici, kteří slíbili Kyjevu další podporu a zdůraznili nutnost potrestání válečných zločinů.
Ukrajina zabila až 150 ruských vojáků pomocí informací, které jí poskytl voják z Novosibirsku. Posílal znepřátelené zemi souřadnice o své vlastní jednotce. Prozradil to v rozhovoru s ukrajinským youtuberem Dimitrijem „Apostolem“ Karpenkovem.
Spojené státy a Izrael se snaží postavit proti Íránu země Perského zálivu, řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Konflikt na Blízkém východě se podle něj stále více vyhrocuje a někteří ho už označují za novou světovou válku. Lavrov také uvedl, že Rusko je v této válce připraveno být prostředníkem jednání.
Ruská armáda znovu posílá do boje masivně opancéřované „želví“ tanky. Na konci března se nejméně dva takové stroje vydaly směrem ke Kosťantynivce na východě Ukrajiny. Nedaleko města si na ně ovšem počkaly ukrajinské drony.
V Rusku se v posledních týdnech stupňuje napětí mezi represivním státním aparátem a běžnými občany. Důvodem je rozsáhlé omezování internetu a příprava tzv. „bílých seznamů“ povolených stránek, které by mohly odříznout miliony lidí od aplikací jako WhatsApp či Telegram. Britský historik Mark Galeotti v rozhovoru pro Spotlight News upozorňuje, že tato opatření mají hlubší pozadí.
Za války to jiné být nemůže. Lidé se mají hůř. Alespoň s takovým názorem žije větší část ruské společnosti. Iluze „normálního“ života, kterou měla skrz dostupné konzumní zboží (i to sankcemi omezené) a propagandou vytvořeného obrazu války „jen v televizi“, začíná kolabovat. V pátém roce konfliktu začíná Rusy válka dohánět čím dál víc. A ruský režim už nechce nebo nemůže tuto iluzi dál podporovat.
Ruský prezident Vladimir Putin před několika dny na uzavřené schůzce s předními obchodními lídry a oligarchy navrhl, aby dobrovolně přispívali do rozpočtu na financování války. Zároveň řekl, jaké jsou jeho další válečné plány. Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova popřel, že by s návrhem přišel Putin, iniciativa podle něj vzešla od jednoho z podnikatelů.
Osud a budoucnost Ukrajiny závisí na Ukrajincích. Neměli by ustupovat tlaku kohokoliv, kdo se jen chce cítit dobře, že dosáhl nějaké dohody, konstatuje bývalý americký diplomat George Kent, který sloužil pod pěti administrativami USA, včetně Trumpova prvního volebního období.
Ruský „aligátor“ měl být postrachem ukrajinských tanků. Místo toho skončil na zemi po zásahu levného dronu. Ukrajinci u Pokrovsku znovu ukázali, jak se na frontě mění pravidla hry. Zbraň, která měla být téměř nedotknutelná, zničil improvizovaný prostředek za zlomek ceny.
Popadnou vás verbíři, dostanete několik dní výcviku a za chvíli už umíráte v zákopech na Donbase – taková realita se objevuje v příbězích antiukrajinsky laděných pohádkářů. Jaká je realita? Vyzkoušel jsem ji za vás – přihlásil jsem se do ukrajinské armády. Ale cesta do zákopů nebyla ani zdaleka tak rychlá nebo přímočará.
Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.
Ukrajinským operativcům se podle serveru Militarnyi podařilo k ruským jednotkám dopravit tisíce vyhřívaných vložek do bot. Uvnitř na první pohled běžné výbavy do chladného počasí však na ruské vojáky čekalo nepříjemné překvapení.
Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.
Na Ruské středisko vědy a kultury v Praze zaútočil ve čtvrtek večer zatím neznámý člověk několika Molotovovými koktejly. Rusové mluví o terorismu. Po pachateli pátrá česká policie. Deník Aktuálně.cz mluvil se šéfem střediska Igorem Girenkem, který popsal podrobnosti žhářského útoku.
Na Ruský dům v Praze měly ve čtvrtek neznámé osoby hodit šest zápalných lahví, tři ale nevybuchly. Pachatel či pachatelé z místa činu uprchli, hrozí jim až tříletý trest odnětí svobody. Ruská média hovoří o terorismu a projevech „flagrantní rusofobie“, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová to nazvala „barbarským aktem“.
Na budovu Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ředitel institutu Igor Girenko agentuře TASS řekl, že šlo o celkem šest zápalných lahví, explodovaly tři z nich.
Levný, rychlý a překvapivě účinný. Ukrajinský záchytný dron Sting mění pravidla vzdušné obrany, místo drahých raket nabízí řešení, které je dostupné ve velkém a připravené zasáhnout během vteřin.
Jedna z největších ruských operací posledních měsíců skončila podle Ukrajiny fiaskem. Kolonu techniky a stovky vojáků zastavila kombinace připravené obrany a útoků dronů. Událost naznačuje, že návrat k masovým útokům, typickým pro začátek války, naráží na nové limity moderního bojiště.
Tlak Spojených států na Kyjev sílí. Podle představitelů z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by Washington mohl opustit mírová jednání a obrátit pozornost k Íránu, pokud nedojde k zásadnímu průlomu.
Výbuchy v samém centru, hořící domy a poškozené památky. Město na dalekém západě Ukrajiny se stalo jedním z cílů patrně největšího ruského dronového útoku od začátku války. Sebevražedné drony Šáhid zasáhly i místa, která byla dosud považována za relativně bezpečná.
