"Paříž je město plné příběhů," říká básník a spisovatel Ivan Pohorský. V jeho případě to rozhodně není jen fráze. Prochází ulicemi, v mapě vyznačuje ty, kde už byl, a hlavně: zná příběh téměř každého domu. Ví, kde kdysi zloděj ukradl Leninovi kolo, kam chodila nakupovat královna Marie Antoinetta, kde zemřel Jim Morrison z kapely The Doors i kde má hrob malířka Toyen. To vše popisuje ve své knize.
Jeden z nejúžasnějších sklářských příběhů odstartovaly rodinné tragédie. Ty nesl Leopold Blaschka těžce, proto se rozhodl odcestovat lodí, která však uvízla na Azorech. Právě díky tomu si mohl detailně prohlédnout mořské tvory, které následně přetvořil v unikátní skleněné skvosty. Tomuto řemeslu se začal věnovat i jeho syn, se kterým vyrobil věhlasné skleněné rostliny pro Harvardskou univerzitu.
Pouto mezi lidmi a medvědy se u nás nejvíce pojí s večerníčkem Méďové, který mapuje život osiřelých medvíďat Vojty, Kuby a Matěje. V Polsku se s tímto milovaným i obávaným tvorem pojí trochu jiný příběh, a to osud medvěda Wojtka. Ten byl sice stejně jako naši medvědi adoptován, jeho cesty však nevedly do poklidného Berouna, ale k armádě. Jaký život vedl tento hrdina i věrný přítel po válce?
Odmala toužila vařit, protože jídlo bylo jazykem lásky její babičky i maminky. Diplom z architektury strčila do šuplíku, sebrala všechnu odvahu a vykročila vstříc vysněnému povolání. Ačkoliv nyní vládne vlastním kulinárním projektům plných úžasných vůní i chutí, cesta k milované práci byla trnitá. Kvůli sebezapření a stresu onemocněla, což jí ovlivnilo celý život.
Naposledy mě matka fyzicky napadla, když mi bylo 30 let. Držela jsem v ruce svého sedmiměsíčního chlapečka a v duchu si říkala, že to snad ani není možné. To je střípek výpovědi, s nímž se do debaty o fyzickém trestání dětí rozhodla vstoupit i spolupracovnice Aktuálně.cz. Redakce se její zpověď kvůli dodnes trvajícímu traumatu rozhodla zveřejnit anonymně.
Výhra v loterii představuje pro miliony lidí vysněný únik z každodenních starostí. Ukazuje se ovšem, že jackpot může být dvojsečnou zbraní. Náhlé bohatství často přináší nečekané problémy – rozpadlé vztahy, ztracené přátele, závislosti a v některých případech dokonce smrt. Seznamte se s příběhy lidí, kterým se splnil sen o bohatství, jen aby se proměnil v děsivou noční můru.
Měsíc jim trvalo založit tři výškové tábory, uhýbali padajícímu ledu i kamení. Přesně před 40 lety se kanadsko-polská výprava dostala na vrchol Tyrkysové bohyně, jak zní tibetský výklad hory Čo Oju. Poprvé v zimním období a jihovýchodní stěnou. I když tady hlavním hrdinům přálo štěstí, později některé z nich dohnal tragický osud.
Fotograf Martin Wágner propadl kouzlu starých a zapomenutých negativů, které jsou úžasným svědectvím naší historie, ale přesto by možná skončily odhozeny na skládce nebo zapomenuty. Sbírá je a zveřejňuje ve stále populárnější facebookové skupině "Negativy z popelnice".
Všechno začalo běžným sportovním vyšetřením před třemi lety. Nekuřačka Ilona Mančíková chtěla znovu uběhnout půlmaraton, ale při tréninku se překvapivě lehce zadýchávala. Test kapacity plic byl prvním signálem toho, že se něco s jejím zdravím děje. Trvalo několik dalších měsíců, než tehdy třiačtyřicetiletá podnikatelka díky vyšetření zjistila, že má zhoubný nádor.
Byli mazaní, charismatičtí a inteligentní. Na vidinu výhodné investice a pod falešnou identitou nachytali desítky lidí, bankovní a státní úředníky nevyjímaje. Létali po světě, bydleli v luxusních hotelech a od svých obětí vybírali miliony korun. Nad taktikou a úspěchem největších šejdířů 20. století zůstává rozum stát, projděte si je krok po kroku.
Část života strávili v dětském domově a teď je čeká samostatný život. V Česku je až 5590 mladých dospělých ve věku 18 až 26 let, kteří v nedávné době dětský domov opustili nebo je to brzy čeká. Ukazuje to analýza projektu Neviditelní. Aktuálně.cz přináší v ich-formě svědectví pěti žen, které se snaží osamostatnit a přechod z dětského domova zvládnout.
V září to bude sedmdesát let, co se antropolog Leopold Pospíšil poprvé dostal ke kmeni Kapauků na Nové Guineji. Žil s nimi, naučil se jejich řeč, a aniž to v tu chvíli tušil, adoptoval téměř padesát synů, o které se pak staral. Kromě vědeckých objevů si přivezl také mnoho unikátních barevných fotografií. Přináší je nová kniha Obchodníci z "doby kamenné".
Tehdy šestnáctiletého Denyse Kosteva z jihoukrajinského Chersonu unesli ruští okupanti hned na začátku invaze. Jeho rodina dlouhé měsíce nevěděla, kde je. Rusové ho drželi v převýchovných táborech v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny, kde se z něj stala hvězda kremelské válečné propagandy. O dva roky později se mu podařilo utéct.
Česká komunita kolem polské knižní ságy Zaklínač je neobyčejně početná. Mezi příznivce proslulého Bílého vlka patří také umělecký tým stojící za českou video povídkovou sérií The Witcher Stories. Ačkoli pracuje se skromným rozpočtem i stopáží, fanoušci se nebojí produkci nadšenců srovnávat se seriálem jedné z největších streamovacích platforem na světě.
Příběh ruského básníka, který se postavil sovětským tankům ještě osaměleji než světoznámých osm osamělých. A také za to tvrději zaplatil.
Chodila v pánských holínkách a vysloužila si obdiv Divokého západu. Legendární pistolnice Calamity Jane zemřela před 120 lety. Veřejnost zaujala svou nespoutaností, hrdinskými historkami i údajným vztahem s proslulým Divokým Billem. Podívejte se na dobrodružný život slavné kovbojky, která se do konfliktů hrnula jako kalamita.
Poprvé ji udeřil dřevěným napínákem do bot. V dalších letech ji manžel zfackoval, zkopal, opařil. Přerazil jí čelist, nos a žebro. Také na ni plival, křičel, na každém kroku ji urážel a zabavoval její peníze. Ve všem, co dělala, jej nejprve musela žádat o svolení. A navrch ji systematicky podváděl. Začal hned o svatební noci.
Vtip, smutek, začouzené interiéry vináren, akty studentek ze strahovských kolejí a k tomu tísnivé dusno normalizace. Fotograf Jaroslav Kučera vybral více než 260 fotografií ze sedmdesátých a osmdesátých let, přidal k nim příběhy a vydal osobní svědectví o době "klidu před bouří".
I věci, které nezačaly dobře, se mohou obrátit k lepšímu. V roce 1989 byl dvanáctiletý Tibor Červeňák jedním z dětí, které vyrůstaly v Dětském výchovném ústavu v Krnově. Jeho životní vyhlídky nebyly zrovna nejlepší. Nikdo by nečekal, co způsobí jedna exkurze do sochařského ateliéru. Tiborovi změnila život natolik, že se stal uznávaným malířem. Nyní jsou jeho obrazy k vidění v galerii v Mostě.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
