Kolumbie

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava gerily FARC Timochenko.

Opozice v Kolumbii odmítá novou dohodu o míru s FARC. Je retuší té předchozí, stěžují si

Opozice v Kolumbii pod vedením bývalého prezidenta Álvara Uriba nesouhlasí s novou dohodou o míru, kterou připravila vláda a povstalci z hnutí FARC. Podle Uriba je dohoda velmi podobná té, kterou kolumbijští občané na začátku října odmítli v referendu. Vadí mu zejména to, že se bývalí povstalci mohou účastnit politického života. Podle lídra vládních vyjednavačů Humberta de la Calleho ale dohoda zahrnuje mnohé z toho, co její odpůrci požadovali, a všechno to, co bylo možné s povstalci z FARC dohodnout.

Kolumbijská vláda jedná s další gerilou. Cesta k míru ale vede přes plantáže koky

Mír s největší gerilou FARC je prodloužen do konce roku a Bogota začíná jednat i s Národní osvobozeneckou armádou (ELN). Oči Kolumbijců se tak v tuto chvíli upínají zejména na rozhovory, které by měly ukončit dlouholetý krvavý konflikt. Do budoucna ale bude mír záviset především na efektivní spolupráci vládnoucích elit. Po odchodu geril z oblastí, které těží z pěstování koky a z napojení na obchod s drogami, bude muset stát místním obyvatelům nabídnout alternativní způsob obživy. Jinak hrozí, že pozice uvolněné ozbrojenci obsadí drogové kartely a vláda opět ztratí nad územím kontrolu.

Kolumbijská vláda a povstalci obnovili jednání o mírové dohodě

Cílem jednání v Havaně je upravit mírovou dohodu, kterou Kolumbijci 2. října v referendu překvapivě těsnou většinou odmítli. Její odpůrci chtějí docílit tvrdšího přístupu k velitelům a bojovníkům FARC odpovědným za zabíjení.

Kolumbie prodloužila příměří s rebely z FARC do konce roku

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos prodloužil ve čtvrtek příměří s rebely z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) až do konce letošního roku. Rozhodnutí má umožnit oběma stranám dopracovat novou mírovou dohodu poté, co Kolumbijci před dvěma týdny v referendu těsně odmítli návrh té původní. Santos k rozhodnutí prodloužit příměří, které mělo vypršet koncem října, dospěl po setkání se studenty, kteří ve čtvrtek uspořádali v Bogotě mnohatisícovou demonstraci na podporu mírové dohody. Santos za snahu ukončit více než půlstoletí trvající ozbrojené povstání minulý týden získal Nobelovu cenu za mír.

Dlouhá cesta: Santos se poučil z chyb svých předchůdců, vyneslo mu to Nobelovu cenu míru

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v pátek získal Nobelovu cenu míru za svou "snahu ukončit více než 50letý konflikt v zemi, ve kterém přišlo o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců". Mírové dohodě s levicovou gerilou FARC byl během svého funkčního období ochoten podřídit vše a přistoupil i na podmínky povstalců, které jeho předchůdci odmítali. Není to však dlouho, kdy on sám prosazoval politiku svého v současnosti největšího oponenta a kdy coby ministr obrany dokázal v boji proti gerile postupovat i na úkor civilních obyvatel.

Nobelovu cenu míru získal kolumbijský prezident. Za mír s povstalci FARC

Nobelovu cenu míru za rok 2016 získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Norský Nobelův výbor ho ocenil za to, že se mu podařilo ukončit půl století trvající válku s povstalci z FARC. Ocenění získal i přes to, že Kolumbijci mírovou dohodu v nedělním referendu odmítli. Loni ocenění překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí takzvaného arabského jara.

Proč Kolumbijci odmítli mír s povstalci? Chtějí spravedlnost pro čtvrt milionu mrtvých

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dosáhl podepsáním dohody s gerilou FARC historického úspěchu. V nedělním referendu se ale ukázalo, že nenávist vůči ozbrojencům je mezi obyvateli mnohem silnější než touha po míru. Lidé chtějí spravedlnost, kterou jim dohoda nenabízela. Santos ale nemá žádný náhradní plán. Stejně jako vůdce FARC však Kolumbijce ujišťuje, že mírová jednání budou pokračovat.

Kolumbijci v referendu těsně odmítli dohodu o příměří s povstalci. Zemi čeká nejistota

Těsným výsledkem skončilo referendum v Kolumbii o mírové dohodě vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). S dohodou souhlasilo 49,76 procenta voličů, předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že má podporu dvou třetin Kolumbijců. Odmítnutí dohody v referendu vrhá zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose.

Hurikán Matthew se žene na Jamajku, dosahuje rychlosti 220 kilometrů za hodinu

Tropická bouře Matthew nad Karibským mořem zesílila v sobotu až na hurikán páté kategorie, poté o stupeň zeslábla. Vítr, který živel doprovází, stále dosahuje rychlosti 220 kilometrů za hodinu. Hurikán by mohl v pondělí ráno místního času zasáhnout východní část Jamajky, v ohrožení jsou i Kuba a Haiti. Obyvatelé těchto oblastí se již na dopady smrště připravují.

Kolumbijská vláda a FARC podepsaly mírovou dohodu, Kolumbijci ji ještě musí stvrdit v referendu

Kolumbijská vláda a radikálně levicové hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v úterý ve městě Cartagena svými podpisy stvrdily mírovou dohodu, která oficiálně ukončila přes půl století dlouhý konflikt. Dohodu ještě musejí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října.

Sever Kolumbie zasáhlo zemětřesení o síle 5,9 stupně

Zemětřesení o síle 5,9 stupně Richterovy škály zasáhlo časně ráno SELČ severní Kolumbii, informovala americká geologická služba USGS. Zatím nejsou žádné informace o obětech nebo o škodách. Epicentrum zemětřesení bylo zhruba 130 kilometrů severozápadně od Medellínu. Nejbližší město k epicentru byla pětitisícová Mutatá vzdálená 40 kilometrů. Zemětřesení udeřilo ve 21:00 místního času (04:00 SELČ). Podle USGS vycházely otřesy z hloubky deseti kilometrů pod povrchem.

První dětští vojáci v Kolumbii jsou na svobodě, někteří bojovali za gerilu od čtrnácti

Damaris se k Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC) připojila, když jí bylo pouhých čtrnáct let. Prý dobrovolně. Po ukončení půl století trvajícího konfliktu mezi kolumbijskou vládou a levicovými revolucionáři se teď ale pokusí o návrat do normálního života. Uzavřená mírová dohoda totiž mluví jasně – propusťte dětské vojáky.

Vůdce kolumbijských povstalců potvrdil stálé příměří. Končí konflikt trvající 52 let

Prohlášení následuje po středeční historické mírové dohodě, která ukončila 52 let dlouhý ozbrojený konflikt. Ta stanoví, že se povstalci vzdají ozbrojeného boje a zapojí se do legálního politického procesu.

Kolumbie - prezident - Juan Manuel Santos

"Vyhráli jsme tu nejkrásnější z bitev." Končí válka o Kolumbii, která trvala přes padesát let

Více než pět desetiletí trvající konflikt má ukončit dohoda mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie. Během ceremonie v Havaně ji podepsali šéf kolumbijské delegace Humberto de la Calle a hlavní vyjednavač povstalců z FARC Iván Márquez. Mírové ujednání má ukončit násilí a přispět k budování stability a míru v zemi. Dohodu ještě musí schválit občané v referendu. Uskutečnit se má začátkem října.

Vlajka Kuby na budově kubánské ambasády ve Washingtonu

Kolumbie chce vrátit na Kubu přes 1200 uprchlíků. Pošlete nás na smrt, vzkazují Kubánci

Mezi uprchlíky jsou i stovky dětí a těhotné ženy. Kolumbijské úřady uprchlíkům i tak vzkázaly, že je kvůli velmi špatné situaci v přeplněné čtvrti města Turbo budou muset odvézt násilím, pokud nepůjdou sami.

Kolumbie ohlásila konec epidemie způsobené virem zika

Jako první z latinskoamerických zemí ohlásila Kolumbie konec epidemie viru zika. Počet případů se ustálil na 600 za týden. Pořád je však velké množství žen, které jsou nakažené a budou rodit. Je tak velká pravděpodobnost, že ještě vzroste počet obětí nakažených mikrocefalií. Podle expertů bude trvat ještě dva až tři roky, než virus úplně vyhasne.

Venezuela otevřela na 12 hodin hranice s Kolumbií

Hladovějící Venezuela znovu otevřela hranice do Kolumbie. Desetitisíce lidí vyrazily nakupovat

Venezuela v sobotu podruhé v tomto měsíci krátce otevřela hranici s Kolumbií a umožnila tak lidem, aby si v sousedním státě nakoupili základní potraviny a léky. Podle agentury AP toho využily desetitisíce Venezuelanů. Země se potýká dlouhodobě s hlubokou hospodářskou krizí, která vyvolává rozsáhlé protesty. Prezident Nicolás Maduro nechal loni hranici s Kolumbií z bezpečnostních důvodů uzavřít. Minulý týden využilo prvního otevření hranice po roce 35 000 Venezuelanů. Venezuelané zaplavili obchody a nakupovali základní potraviny jako rýži, olej, mouku a cukr, které jsou ve Venezuele kvůli nedostatku velmi drahé a stojí se na ně často dlouhé fronty.

Hladoví Venezuelané se vrhli na kolumbijské obchody. Měli den na to, aby za hranicí nakoupili zásoby

Na pouhých dvanáct hodin se otevřel hraniční přechod mezi Venezuelou a Kolumbií. Obě země mají uzavřené hranice již téměř rok. Obyvatelé Venezuely, které trápí nedostatek základních potravin, léků nebo třeba toaletního papíru, zaplavili kolumbijské obchody. Na 35 000 zoufalých lidí se rozhodlo využít otevření hranice na nákupy. Dohlíželo na ně kolem 300 kolumbijských policistů. Po setmění se vraceli zpět s plnými nákupními taškami.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a vůdce rebelů FARC Rodrigo Londono podepisují dohodu o příměří

Příměří po padesáti letech. V Kolumbii skončil konflikt se statisíci mrtvých

Za přítomnosti generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a řady latinskoamerických prezidentů byla ve čtvrtek v Havaně podepsána dohoda o definitivním příměří mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Tento krok je považován za definitivní konec konfliktu, který si podle kolumbijského deníku El Tiempo vyžádal od roku 1964 na 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.

Bojovník FARC, Revolučních ozbrojených sil Kolumbie

Kolumbijská vláda a FARC se dohodly na definitivním klidu zbraní

Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se dohodli na definitivním oboustranném klidu zbraní. Oznámily to dnes obě strany ve společném prohlášení. Detaily mírové dohody, o níž zástupci vlády a povstalců jednají v Havaně již tři a půl roku, budou oficiálně ohlášeny ve čtvrtek. "Dohodli jsme se na definitivním zastavení bojů a vzájemného násilí," uvádí se ve dvoustranném prohlášení vlády a povstalců. "Ve čtvrtek 23. června oznámíme poslední den války," napsal dnes na svém twitterovém účtu jeden z vůdců FARC Carlos Antonio Lozada.