Kolumbie řeší problém s kácením lesních porostů. Stromů výrazně ubývá od té doby, co řadu oblastí v latinskoamerické zemi opustili bojovníci FARC. Ti kácení lesů "bránili", protože je potřebovali. Sloužili jim jako velmi dobrý úkryt. Po uzavření míru a složení zbraní ale na mnoha místech v Kolumbii rozkvetl nelegální obchod s těžbou dřeva.
Povstalci z organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) po více než 52 letech slavnostně odevzdali všechny své zbraně. Od šedesátých let vedli guerillovou válku proti kolumbijské vládě a později i polovojenským organizacím. Představiteli Kolumbie, Spojených států a Evropské unie byli označováni za teroristy. Unášeli civilisty i turisty, obchodovali s drogami, útočili na vládní budovy a nebyly jim cizí ani bombové útoky v centrech měst. Členové levicové guerilly se nyní mají podle mírové dohody zapojit zpět do civilního i politického života v Kolumbii. Lidé ale příliš nejásají.
Čtyřpatrová výletní loď s turisty se potopila u břehů Kolumbie. Neštěstí si vyžádalo devět mrtvých, zraněných je dalších 28 lidí. Plavidlo se potopilo asi ve dvě hodiny odpoledne místního času na jezeře Guatapé, které leží zhruba 70 kilometrů západně od Medellínu. Podle svědků i fotografií bylo ale zřejmě přetížené.
Umí amputovat ruce i nohy nebo zrekonstruovat čelist poškozenou střepinou. To a mnohé další lékařské zákroky se naučila třiapadesátiletá Francelina Rodríguezová "za pochodu", když v občanské válce jako členka Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) zachraňovala životy stovek lidí. Studium medicíny přitom nikdy neabsolvovala. Po ukončení dlouholetého konfliktu v Kolumbii má Francelina s pomocí vlády konečně šanci dosáhnout i na diplom. Nejdříve ale musí složit maturitu.
Do manželství může vstoupit více lidí než dva, potvrdila poprvé Kolumbie. Země teprve před rokem uznala svatby homosexuálů, teď tři gayové tvoří první "polyamorní rodinu". Muži tak získali například právo po sobě dědit. Soužití původně tvořili čtyři partneři, v roce 2015 však jeden z nich zemřel na rakovinu.
Na severu Kolumbie byli v pondělí uneseni dva nizozemští novináři, potvrdilo nizozemské ministerstvo zahraničí. Podle kolumbijské policie je unesli zřejmě povstalci ze skupiny Vojsko národního osvobození (ELN), která od letoška jedná s vládou o míru. Tyto rozhovory ale zatím nepokročily mimo jiné právě proto, že některé jednotky povstalců pokračují v únosech, uvedl španělský list El País. Dva Nizozemci, novinář Derk Johannes Bolt (62) a kameraman Eugenio Follender (58), byli uneseni u města El Tarra na severu Kolumbie u hranic s Venezuelou. Podle kolumbijského tisku tam pátrali po biologické matce kolumbijské dívky, kterou před lety adoptovali rodiče z Nizozemska.
Povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v úterý v souladu s mírovou dohodou uzavřenou loni v listopadu s vládou odevzdali velkou část své výzbroje. Podle agentury AFP misi OSN pověřené převzetím těchto zbraní předali pušky, pistole, ruční granátomety a raketomety. "Realizuje se nyní velmi důležitá etapa odzbrojení," prohlásil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Do středy by mise OSN měla mít už 60 procent zbraní, jimiž povstalci disponovali. Minulý týden už vzbouřenci na základě zmíněné dohody odevzdali kolem 2300 kusů zbraní, poznamenala AFP. OSN odhaduje, že v rukou bojovníků Revolučních ozbrojených sil Kolumbie, nejsilnější povstalecké skupiny v zemi, bylo kolem 7000
"Není to jen otázka platů, požadujeme i lepší podmínky pro děti, včetně jídla či dopravy. Bojujeme za kvalitu školství v Kolumbii," řekl místním médiím šéf školských odborů Carlos Rivas.
Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.
Obchod s drogami v jihoamerické Kolumbii kvete. Na více než 460 000 akrech stále roste koka. Zemědělci, kteří dostali od vlády dotace na přechod na pěstování legálních plodin, místo toho zafinancovali rozšíření polí právě s kokou. Žádná jiná rostlina jim nevydělá tolik peněz a vzdát se jí nechtějí. V loňském roce se v Kolumbii podle odhadů USA vyrobilo 710 tun kokainu. Většina z něj putovala právě do Spojených států.
Obchod s drogami v jihoamerické Kolumbii kvete. Na více než 460 000 akrech stále roste koka. Zemědělci, kteří dostali od vlády dotace na přechod na pěstování legálních rostlin, místo toho zafinancovali rozšíření polí právě s kokou. Žádná jiná plodina jim nevydělá tolik peněz a vzdát se jí nechtějí.
Ze strachu o to, že nevěrný manžel vezme ženě polovinu jejich životních úspor, snědla celkem 57 stodolarových bankovek. Manželka trpěla bolestmi břicha a při prohlídce se lékaři nestačili divit. Peníze našli v žaludku i střevech.
Nejméně 20 lidí zahnulo, když se na severu Kolumbie zřítila rozestavěná budova. S odvoláním na místní úřady o tom v sobotu informovala agentura AFP. Neštěstí se stalo ve čtvrtek v Cartageně, kde se dosud z trosek podařilo vyprostit 41 lidí. Z těch, kteří byli vyproštěni, nejméně 23 utrpělo zranění. Zatím není jasné, kolik lidí mohlo zůstat pod troskami rozestavěné šestipodlažní budovy, kde první dvě patra už byla obydlená. Podle prvních zjištění byla příčinou neštěstí nekvalitní stavba, k níž navíc developeři použili falešné stavební povolení.
Nejméně osm lidí zemřelo a dalších pět utrpělo zranění kvůli silným dešťům ve městě Manizales na středozápadě Kolumbie. Přibližně 20 osob se pohřešuje, uvedla ve středu s odvoláním na kolumbijský Červený kříž agentura AFP. Do zasažené oblasti míří prezident Juan Manuel Santos. Země se ještě nevzpamatovala ze sesuvů půdy ve městě Mocoa, kde zahynulo 323 obyvatel. V Manizales, které leží asi 280 kilometrů západně od kolumbijské metropole Bogotá, bylo poškozeno 40 domů. Starosta města řekl, že Manizales je odříznuté od světa v důsledku záplav a sesuvů půdy. Santos podle své kanceláře pozastavil svůj původně plánovaný úterní program, aby mohl navštívit postiženou oblast.
Mohutné přívaly vody a bahna zaplavily asi čtyřtisícové město Mocoa v noci na 1. dubna. Většinu lidí zastihla katastrofa ve spánku. Generální prokuratura uvedla, že oficiálně zahájila předběžné vyšetřování podezření, zda tak velkým obětem a škodám nešlo předejít.
Stav nouze vyhlásil v zemi kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dva dny po tragickém víkendovém sesuvu půdy, při němž podle úřadů zahynulo na jihozápadě Kolumbie nejméně 273 lidí. Zatímco první obyvatelé města Mocoa začali pohřbívat své mrtvé příbuzné, další lidé se stále pohřešují a panují obavy, že počet mrtvých dále poroste, uvedla agentura AP. Santos vyhlásil v reakci na ničivý sesuv stav "ekonomické, sociální a ekologické nouze" a přislíbil, že centrální vláda věnuje na "humanitární priority" spojené s přírodní katastrofou 40 miliard kolumbijských pesos (téměř 350 milionů korun).
Sesuvy půdy v Kolumbii, k nimž došlo z pátku na sobotu, si vyžádaly už 262 obětí, z toho nejméně 43 dětí. Vojáci v neděli ráno informovali, že dalších 220 lidí se pohřešuje. To však o několik hodin později prostřednictvím Twitteru odmítl prezident Juan Manuel Santos. Přes 200 Kolumbijců během povodní a následného sesuvu půdy utrpělo zranění, původní zprávy uváděly dvojnásobnou cifru. Sesuvy, které zničily většinu čtyřicetitisícového města Mocoave na jihozápadě země při hranici s Ekvádorem, následovaly po prudkých deštích, které rozvodnily místní řeky. V oblasti zasahuje více než 1100 vojáků a policistů.
Neštěstí se stalo ve městě Mocoa s přibližně 40 000 obyvateli, správním středisku provincie Putumayo, která leží poblíž hranice s Ekvádorem. Sesuvy vyvolaly silné deště v noci z pátku na sobotu místního času, které rozvodnily několik řek. Bláto a usazeniny se následně navalily na domy a ulice v Mocoa. Armádní komuniké podle agentury Reuters zatím hovoří o 254 mrtvých, čtyřech stovkách raněných a dvou stovkách nezvěstných.
Armáda hovoří také o čtyřech stovkách raněných. Sesuvy ve městě Mocoa s přibližně 40 000 obyvateli vyvolaly silné deště v noci z pátku na sobotu místního času, které rozvodnily několik řek. Bláto a usazeniny se následně navalily na domy a ulice.
Sesuvy půdy na jihozápadě Kolumbie, které vyvolaly silné mnohahodinové deště z noci na sobotu a rozvodnily několik řek, si vyžádaly nejméně 102 obětí a další zhruba dvě stovky zraněných.
