Mezinárodní tým vědců rozluštil text z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Podle odborníků pochází písmo z pozdní doby bronzové a je o dvě století starší než všechny dosud známé hebrejské texty. Na výzkumu se podíleli i čeští vědci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR.
Šlechtic Karel Chotek, který žil na přelomu 19. a 20. století, byl jedním z významných průkopníků fotografie v českých zemích. Jeho snímky byly v době, kdy žil, vysoce hodnoceny a sbíraly ocenění a diplomy na evropské úrovni. Fotografoval jak rodinu a šlechtu, tak i běžný život kolem sebe. Nyní jsou jeho snímky vystaveny v Muzeu města Ústí nad Labem a k vidění tam budou až do dubna příštího roku.
Háj s posvátnými stromy hoří. Kamenné sošky pohanských bůžků leží povalené v trávě. Z vyrabované slovanské vesnice odchází zástup žen, dětí i mužů. Oštěpy otrokářů je pohání k dlouhé cestě na západ. Jejich cílem je pražský trh, kde se v raném středověku s otroky čile obchodovalo. Podle historiků byla Praha patrně nejvýznamnějším trhem s otroky v zaalpské Evropě.
Klement Lukeš byl osobností, která přečuhovala. Zanícený bolševik, reformní komunista, disident. Pavel Kosatík teď o něm napsal knihu nazvanou Zápasy slepého muže. Jde o jednu z jeho nejlepších prací.
Co je tradiční, není třeba měnit, zaznívá v novém filmu Úsvit. Režisér Matěj Chlupáček si však pokládá otázku, jak se ve světě s pevným řádem žije lidem, kteří do něj nezapadají. Vypráví totiž o baťovském městě, které se musí konfrontovat s mrtvým hermafroditním dítětem. V rozhovoru vysvětluje, proč se téma intersexuality rozhodl otevřít, i když tím možná přilije olej do ohnivých kulturních válek.
Pokud by Česko vojensky napadla jiná země, ochotně by ji šli bránit čtyři z deseti obyvatel. Vyplývá to z průzkumu organizace Post Bellum a společnosti NMS Market Research uspořádanému k příležitosti 85 let od podpisu mnichovské dohody. Obdobná studie přitom v roce 2020 uváděla, že za vlast je ochotná jít bojovat polovina Čechů.
Malé překvapení pro všechny, kdo si pod slovem Tullamore představí jen zlatavou lahev irské whiskey: je to městečko velké zhruba jako Bruntál. Stala se tam první letecká nehoda světa, mají jeden z nejstrašidelnějších hradů, co lidstvo zná, a taky umělý kanál, po kterém se sudy plavily až do Dublinu. Venku prší a je zima, v hospůdkách to hřeje a ve vzduchu vonícím whiskey se vznáší spousta příběhů.
Třinácté století představuje v českých dějinách završení dlouhodobého vývoje, ale také dobu radikální přeměny společnosti. Změnou prošla i česká architektura. Vzhled doposud řídce osídlené krajiny se začal přibližovat dnešní podobě. Nad městy se čím dál častěji tyčily mohutné hrady, které jsou nyní už neodmyslitelnou součástí historie. Některé z těch nejstarších mohou turisté navštívit až dodnes.
První gól na jeho trávníku vstřelil Josef Bican, jehož následovala celá řada největších hvězd fotbalové historie. Na dřevěné tribuně či na betonových ochozech starého stadionu v Edenu, který byl otevřen přesně před 70 lety, zažili slávističtí fanoušci řadu památných bitev. Starý stadion se ale také stal symbolem dlouholetého čekání na první titul od roku 1947.
Na dveřích svého bytu v pražských Dejvicích měl Ladislav Fuks cedulku s nápisem „Prosím návštěvy pouze předem písemně či telefonicky ohlášené“. A aby autor, kterého na Západě přirovnávali k Franzi Kafkovi, vůbec zvedl telefon, také nebylo jen tak.
Kamera z výšky pozoruje, jak na posteli leží vrásčitá žena. Ta vyčerpaně vydechne oblak cigaretového dýmu, který zakryje její obličej a posléze i veškerý prostor plátna. Scéna ze snímku Golda – Železná lady Izraele, jejž od čtvrtka promítají česká kina, má symbolizovat tíhu na bedrech izraelské premiérky čelící válce. Přitom spíš nechtěně definuje základní potíž tohoto historického dramatu.
Lidé hledali sexuální uspokojení odjakživa. Když však od 20. století přestal být intimní život veřejným tabu a erotika se začala objevovat i v seriálech, začaly se erotické pomůcky brát jako běžná součást našich životů. Na tisíce let staré prototypy by si dnes ale jen tak někdo netroufl. Podívejte se, jak vypadala první dilda vyrobená z kamene i kostí nebo vibrátory na ruční pohon.
Pět desítek kulturních i přírodních památek se ucházelo o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Organizace minulý týden nominace postupně schvalovala. Za Česko se seznam rozšířil o Žatec a krajinu žateckého chmele, komise ale podpořila i o sloupy z doby bronzové v Mongolsku nebo hedvábné stezky v Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Prohlédněte si nové památky světového dědictví.
Přes šest tisíc českých Romů a Sintů bylo za druhé světové války deportováno do koncentračních táborů. Vrátilo se jich přibližně pouhých šest set. Nová databáze Akademie věd zprostředkovává jejich zkušenost co nejširšímu čtenářstvu. Cílem projektu je dodat obětem důstojnost a přispět k větší informovanosti veřejnosti.
Devatenáctiletá britská herečka Millie Bobby Brown, která proslula rolí Eleven ve sci-fi seriálu Stranger Things od Netflixu, vydala svůj první román. Prózou nazvanou Nineteen Steps připomíná málo známou tragédii z druhé světové války, kdy 173 Britů zemřelo ve snaze dostat se do krytu. Incident, o němž anglická vláda informovala až po čase, přežila hereččina babička.
Historie Krkonoš je neodmyslitelně spjatá s jejich boudami. Umožnily rozvoj turismu, štamgasty se zde občas ale stali i místní. Často překvapí, jak moderní služby nabízely třeba už na přelomu 19. a 20. století. Ochutnat kuchyni místních restaurací sem jezdili i panovníci nebo známí básníci. Deník Aktuálně.cz připravil druhou galerii historických snímků krkonošských bud.
Procházka dnešním centrem Prahy nabízí stále působivou podívanou, v současnosti ale srdce města slouží spíše zájmům turistů. Ospalou náladu pražských ulic z minulého století dávno odvál čas. Podívejte se na fotky, které vás vrátí do hluboké minulosti a projděte se ulicemi napříč celým 20. stoletím.
Učebnice Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a gymnázia neobsahuje podle ministerstva školství žádné zásadní chyby, není tak důvod pro odnětí schvalovací doložky. Nicméně ve čtyřech případech ministerstvo doporučuje opravy nepřesností. V pondělí to s odkazem na stanovisko resortu sdělilo Nakladatelství Fraus, které knihu vydalo.
Ze Spojených států, kde se telefonní budky objevily už koncem 19. století, přišly do Česka před první světovou válkou. Oblibu si získaly za první republiky, nejvíce jich bylo na přelomu tisíciletí, kdy na ulicích stálo až 30 tisíc přístrojů. S nástupem mobilních telefonů se však přestaly používat. Poslední budka byla odpojena před dvěma lety. Některé se ale dál používají jako pouliční knihovny.
Je to jedno z nejhezčích automobilových muzeí, které můžete při cestování po severu Itálie navštívit. Z Milána tam dojedete příměstskou dopravou, a pokud se nenecháte odradit výrazně industriálním okolím, odměnou vám bude přehlídka některých z nejhezčích aut italské historie. Řeč je o muzeu Alfy Romeo v Arese. Na co návštěvníky láká, si můžete prohlédnout v galerii.
