Před 150 lety, 17. listopadu 1873, vznikla spojením do té doby samostatných měst Buda, Pešť a Óbuda maďarská metropole. Budapešť se musela vzpamatovat ze škod, které na ní zanechala druhá světová válka, později se také stala centrem krvavé protikomunistické revoluce. Podívejte se na historii města, v němž žije přes 1,7 milionu lidí a kterému se přezdívá královna Dunaje.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Před 105 lety členové Revolučního národního shromáždění zvolili aklamací v jeho nepřítomnosti prvním československým prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. Hlavou Československa byl až do své abdikace v roce 1935. Deník Aktuálně.cz při této příležitosti obarvil některé historické fotografie z Masarykova života.
V popkultuře se o Paříži mluví coby o městu zamilovaných. Přelom 19. a 20. století se však zde nesl v duchu zhůvěřilosti. Během slavného období "Belle Epoque" se Paříži přezdívalo Babylon elegance a potěšení zde bylo způsobem života, za kterým cestovali muži z celé Evropy, včetně budoucího anglického krále Eduarda VII. Podívejte se na lechtivou historii hlavního města Francie.
Přelom 19. a 20. století přinesl prudký rozvoj a industrializaci, ale také zvýšené nároky na psychické zdraví lidí v českých zemích. Se zrychlenou dobou přišel stres, v přeplněných městech se navíc o duševně nemocné staralo hůř než na venkově. Před 120 lety se tak rozhodlo o postavení ústavu, který dnes nese název Psychiatrická nemocnice Bohnice a je největším zařízením svého druhu v Česku.
Ten hrneček se schová v dlaních, ale jeho obsah ve své době představoval slušné jmění. V říčanském muzeu bude poprvé k vidění největší městský poklad čítající 348 pražských grošů. Jejich majitel je před příchodem husitských vojsk ukryl v nejstarším dochovaném sklepě.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Otočme kolem času o více než tři tisíce let zpět: Právě pohřbívají bojovníka. Vedle jeho popela kladou zlomený bronzový meč, sekeru a dýku. Pak nad vším navrší mohylu z hlíny. Není jediná, podobných je kolem hodně. Posuneme-li se opět do současnosti, mohyly přetrvaly. Ukrývá je pás listnatého lesa u Velké Dobré na Kladensku. Na podzim je to tam nejhezčí - barevné a zároveň tak trochu tajemné.
Film Jan Žižka se stal nejdražším snímkem v historii české kinematografie. I když stál 450 milionů korun, vydělal v kinech jen zlomek částky – necelých 150 milionů. Spektákl režiséra a producenta Petra Jákla neuspěl ani u kritiků. Co filmu vyčítali? A jaké schopnosti režiséra naopak recenzenti vyzdvihovali? Podívejte se na Historky z placu.
Příběh sourozenců Mašínů už nebudí emoce jen při hospodských debatách a na sociálních sítích, ale i v kinech. Autoři filmu Bratři přitom nechtějí dramatickou odyseu adorovat ani odsuzovat. Podle spisovatele Jiřího Padevěta, který s tvůrci snímek konzultoval, by tak mohli přispět k porozumění celému protikomunistickému odboji. "V Česku stále vzýváme spíš mučedníky než bojovníky," říká v rozhovoru.
Je půl třetí ráno 27. října 1963. V sychravé podzimní noci na jižní Moravě už teploty klesají pod nulu. V železniční stanici Střelice stojí jedenáct vagonů. Náhle se dávají do pohybu. Uvolnily se jim brzdy a míří směrem k Brnu. Na svažité trati prudce nabírají rychlost. A na konci jejich cesty leží brněnské hlavní nádraží. Od kuriózního neštěstí uplynulo šedesát let.
Nynější Thomayerova nemocnice v pražské Krči si připomíná 95 let existence. Na desáté výročí vzniku Československa ji otevřel sám prezident Masaryk. Domovy nesly jeho jméno a vybavením neměly ve střední Evropě obdoby. Pečovaly o chudé, seniory i děti. Za války sloužily jako vojenský lazaret, po ní se přeměnily v nemocnici, která dostala jméno zakladatele českého lékařství Josefa Thomayera.
Skupinka mladíků se ukrývá ve stísněném prostoru a plánuje další kroky. V jejich výrazech se rozhodnost a nadšení mísí s bezelstností, která souvisí s věkem. Skoro připomínají partu Rychlých šípů. Akorát že „dobrodružství“ bratrů Mašínů se odehrává na drsnějším a reálnějším půdorysu, než jsou temné uličky Foglarových Stínadel.
Fotograf Martin Wágner v rámci svého projektu Negativy z popelnice už léta sbírá historické snímky od neznámých autorů a z domácích archivů. Ty digitalizuje a vytváří archiv každodenního života v průběhu 20. století. Teď ho díky přispění veřejnosti rozšířil o další zajímavé fotografie a výsledek vystavuje v Galerii 400 ASA pod názvem Paměť světla. Výstava byla prodloužena až do 17. listopadu.
Od vypálení Lidic nacisty uběhlo tento víkend 82 let. Přesto se stále o historii středočeské obce objevují nové informace. Historiku Eduardu Stehlíkovi se teprve v roce 2023 podařilo získat nové fotografie, které přináší i pro příbuzné zemřelých lidických obyvatel překvapivá odhalení. Někteří se dozvěděli, že měli více sourozenců, než si celý život mysleli.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Málokdo se zapsal do paměti dětí i dospělých jako animátor Walt Disney. Jeho dnes kolosální společnost The Walt Disney Studios si 16. října připomíná 100 let od svého vzniku. Podívejte se, jak jeho Mickey Mouse, kačer Donald nebo Sněhurka změnili svět animovaných filmů a ovlivnili řadu českých režisérů a filmových tvůrců, včetně Miloše Formana.
Léčba přírodními zdroji je v Česku populární stovky let. Do Karlových Varů nebo Mariánských Lázní jezdily na léčebné pobyty slavné osobnosti z celé Evropy. Největší boom zažilo lázeňství na přelomu 19. a 20. století s rozvojem lékařství a balneologie. Od roku 2021 patří západočeská lázeňská města společně s dalšími evropskými lokalitami do seznamu světového dědictví UNESCO.
Pražský hasičský sbor letos oslavil 170. výročí od svého založení a stojí za připomenutí, že v minulosti mnohokrát zažil horké chvilky. Vedle proslulého ohně v Národním divadle hořelo také v libeňské továrně ČKD, studentské kolonii na Letné, michelské plynárně či holešovickém Veletržním paláci. Podívejte se na dobové fotografie největších požárů, při kterých pražští hasiči zasahovali.
Nejvyšší soud minulý týden zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, tehdejšími máničkami, kteří v roce 1966 dostali trest za účast na protestu proti akci Veřejné bezpečnosti s názvem Vlasatci. "Komunisté se báli jejich odlišnosti, proto máničky pronásledovali a násilně jim vlasy stříhali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
