Letošní zima v Evropě by měla být velmi studená a suchá. Jedna z prvních větších předpovědí počasí také uvádí, že bude asi méně foukat vítr. To vše může přidělat problémy v době, kdy evropské vlády řeší, zda mají dostatek plynu na vytápění. Odhady se mohou ještě změnit, upozorňují však meteorologové.
Rusové utíkající před částečnou mobilizací "hlasují nohama" a Evropa by jim měla poskytnout útočiště, tvrdí část evropských politiků. Další s tím ostře nesouhlasí. Jednotný postup by teď měla navrhnout Evropská komise. Pak možná přijde na řadu české předsednictví.
Za tří měsíce letošních lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku. Je to nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007, oznámila ve středu evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus. Ve srovnání s jinými lety byly letos požáry v Evropě intenzivnější a také trvaly déle, dodává agentura.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se výrazně zvyšuje, reaguje na přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku dopoledne zvýšila zhruba o třetinu. Krátce po 13:00 SELČ vykazovala růst o 26 procent nad 271 eur (asi 6670 korun) za megawatthodinu.
Zprávy o extrémních projevech počasí přicházely v srpnu z mnoha zemí. Lesní požáry způsobené dlouhodobým suchem zasáhly západní Evropu, kde nízká hladina řek zkomplikovala lodní dopravu. Sucho v Číně zase přimělo vodní elektrárny, na kterých čínská ekonomika stojí, zastavit provoz. Více o extrémech v srpnu najdete v pravidelném klima měsíčníku.
Záběry z projektu Blitzortung.org ukazují, jak málo stačilo, aby do Česka dorazila bouřka, která se prohnala téměř polovinou Evropy. Z animace je patrné, že bouřka se rozplynula téměř přesně na česko-rakouských hranicích. Kvůli bouřím a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v jihozápadní Evropě nejméně 13 lidí, velké škody na majetku hlásily především Rakousko a Itálie.
Západní Evropa se potýká s obrovským suchem, v řadě zemí vůbec nejhorším v historii. Vysychají koryta řek, klesají hladiny přehrad a umírají ryby. Na některých místech se po desítkách let objevily dávno zatopené památky nebo vraky lodí z druhé světové války, jinde farmáři bojují o úrodu.
Poptávka po letenkách v minulých týdnech, která místy překonávala i čísla z období před pandemií, zřejmě dosáhla svého letošního vrcholu. Nyní někteří prodejci počítají s mírným oslabením prodejů. Leteckou dopravu navíc zřejmě negativně ovlivní rostoucí náklady a nedostatečné kapacity. Vyplývá to z informací prodejců letenek.
Pokračující problémy v dodávkách dílů, do toho invaze Ruska na Ukrajinu. Evropský trh s novými auty má za sebou složitý půlrok, což se odráží i na prodejích. Za první pololetí letošního roku se v Evropě prodalo "jen" necelých 5,6 milionu automobilů, o 13,7 procenta méně než loni. Výrazný pokles zaznamenaly i jednotlivé trhy. Situaci na 15 největších trzích detailně probírá následující galerie.
Evropa nabízí nejen historická a kulturou překypující města, ale i krásnou přírodu. Členitá pohoří, průzračná jezera nebo mokřady každý rok navštíví tisíce turistů. Víte, kde se natáčel Vinnetou nebo kde podle legend sídlili řečtí bohové? Zkuste nejznámější národní parky najít na mapě!
Před pandemií koronaviru mířila do Evropy více než polovina turistů z celého světa, kteří si ze svých cest pořizovali fotografie. Díky tomu mohl před pár lety vzniknout seznam nejfotografovanějších měst starého kontinentu. Webová stránka Sightsmap, která ho vytvořila, čerpala data z webu na sdílení fotografií Panoramio a Foursquare. Poznáte oblíbená města? Ověřte své znalosti v kvízu.
Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) v pátek vyzvala evropské státy k naléhavému a koordinovanému postupu proti opičím neštovicím. WHO poukázala na silný nárůst výskytu této nemoci na evropském kontinentě v posledních týdnech. Na Evropu v současnosti připadá zhruba 90 procent nových případů této infekční choroby, která se dříve vyskytovala téměř výlučně v afrických zemích.
Nové teplotní rekordy, požáry nebo zákaz venkovních akcí. Do Evropy v druhé polovině minulého týdne dorazila velká vlna veder. Teploty přibližující se 40 stupňům Celsia zasáhly o víkendu i Česko. Odborníci nezvykle horké počasí popisují jako předzvěst budoucnosti.
Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla v rámci hledání alternativ vrátit ke spalování uhlí. Krok tímto směrem už naznačila německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Největší evropští odběratelé ruského plynu se odvrací od Zelené dohody pro Evropu kvůli hrozbě energetické krize, která by mohla nastat v zimě, a kvůli rostoucí inflaci způsobené mimo jiné vysokými cenami energií.
Francie, Španělsko či Německo o víkendu zřejmě zažijí nejteplejší den od začátku roku. Může za to vlna vedra, která z Iberského poloostrova postupuje dále na východ. V řade zemí tak teploty vystoupají na hodnoty, které jsou obvyklé v červenci či srpnu, uvedla agentura AP. Úřady vyzývají, aby na sebe lidé dávali větší pozor, a varují před vznikem požárů.
České dráhy lákají milovníky cestování po železnici na zvýhodněnou nabídku. Od tohoto pátku nabízí jízdenku Interrail, která slouží k libovolnému cestování vlaky po Evropě, za poloviční cenu. Akce platí pro všechny věkové kategorie, lístek s padesátiprocentní slevou lze koupit ale pouze do úterý.
Česká pošta chce se svými doručovacími službami expandovat do Evropy. V Moravskoslezském kraji buduje velké třídicí centrum, kam budou putovat zásilky především z Asie, a tyto balíky pak pošta rozveze po celé Evropě. Stavba logistického centra, které od září poběží ve zkušebním provozu, je nejvyšší investicí v moderní historii České pošty.
