Když se v roce 2014 konalo na Krymu referendum o připojení k Rusku, objevilo se hned několik zpráv, které svědčily o jeho nedůvěryhodnosti. Agentura AFP například popsala, jak v Sevastopolu několik desítek voličů vhazovalo své hlasy do uren ještě před zahájením referenda. Nyní odstartovaly podobné hlasování i další oblasti Ukrajiny okupované Ruskem.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu.
Rusko okupuje po více než 100 dnech války pětinu území Ukrajiny. Její armáda se nyní podle generála Jiřího Šedivého bude snažit zejména výrazně omezovat postup Rusů v Doněckém regionu. "Luhanská oblast je už pravděpodobně téměř ztracená. Ale mám dojem, že nejvýznámnější bude oblast kolem jižní fronty, to je Cherson a jeho okolí," uvádí Šedivý pro Aktuálně.cz.
Ruská invaze na Ukrajinu vstoupila minulý týden do čtvrtého měsíce. I po více než 100 dnech intenzivních bojů jsou podle novináře Ondřeje Soukupa Ukrajinci stále jednotní a odhodlaní bojovat tak dlouho, dokud to půjde. "V ukrajinském prostředí prakticky neslyšíte návrhy o tom, že by Rusku nechali třeba Krym nebo Mariupol, jen aby s válkou přestali," uvádí Soukup pro Aktuálně.cz.
Osmnáctiletý Vjačeslav z Doněckého regionu na Ukrajině se sám musí starat o čtyři mladší sourozence. Jejich matku totiž zabil ruský dělostřelecký granát. Dům rodiny byl naprosto zničen. Stovky lidí po odvysílání jejich příběhu nabídly pomoc.
„V Doněcku se situace vyostřuje, separatisté vystřelují rakety od domů civilistů, aby z nich udělali terče. Zasažen byl i dům mojí maminky. Jsou případy, kdy muže chytili na ulici a poslali je do bojů na straně Ruska, třeba u Mariupolu,” říká Ukrajinec žijící v Praze Max Soroka. S rodiči je několikrát denně v kontaktu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
Desítky evakuovaných obyvatel Doněcka strávily hodiny v autobusech poté, co Ruskem podporovaný vůdce separatistů Denis Pušilin nařídil ženám a dětem, aby se kvůli hrozbě války evakuovaly na jih Ruska. "Když nám řekl, abychom rychle odjeli, dostali jsme strach. Řekl nám, že všechno bude skvělé," tvrdila na kameru novinářům Current Time TV obyvatelka Doněcku Jelena.
Přes dva miliony lidí žije na území dvou samozvaných republik, které se před osmi lety odtrhly s ruskou pomocí od Ukrajiny. Z jedné strany je ruská hranice, z druhé dlouhá frontová linie, za níž stojí ukrajinská armáda. Kreml teď odtržená území Doněcké a Luhanské republiky oficiálně uznal za nezávislá a přesunuje sem vojáky, o kterých tvrdí, že jsou "mírotvůrci". Jak to ale na místě vypadá?
Ukrajinští vojáci se ve sněhu v bílých kamuflážních oblecích připravují na možný střet s Ruskem. U hranic se samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou si na střelbu od roku 2014 už zvykli, Kyjev i Západ se ale bojí větší eskalace. Snímky zachycují mráz i tvrdé podmínky zákopů.
Po měsících klidu je znovu slyšet palba na východě Ukrajiny. Minulý týden hlásila ukrajinská armáda těžké boje na linii, která na Donbase odděluje území pod ukrajinskou kontrolou a zónu ovládanou Ruskem a proruskými separatisty.
Ukrajinská armáda a média hlásí vyostření situace na frontě s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. "Vinou ostřelování okupantů přišli o život čtyři ukrajinští vojáci, další dva utrpěli zranění," napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na armádní komuniké.
Málokterý současný konflikt doprovází tak rozsáhlá dezinformační válka jako separatistické boje na východě Ukrajiny. Jedni jsou označováni jako fašisti, druzí coby zrádci v žoldu Kremlu. Zdá se, že dohoda není možná, jako by chyběl i nejnižší společný jmenovatel.
Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zeneského evropskou válkou. Prohlásil to v sobotou na mnichovské bezpečnostní konferenci. Zdůraznil, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení okupovaných území.
Podle plánů by vězení měli opustit všichni zajatci, kteří během pětiletého boje na východě Ukrajiny padli do zajetí. Podívejte se na fotografie z předávání vězňů.
Ukrajinské vládní síly a proruští separatisté z východu Ukrajiny dopoledne zahájili rozsáhlou výměnu vězňů mezi Kyjevem a proruskými separatisty v Donbasu. Odpoledne podle úřadu ukrajinského prezidenta výměna skončila, povstalci podle něj pustili 76 lidí. Druhé straně Kyjev předal 124 lidí.
Šachtar Doněck vládne ukrajinskému fotbalu a prožívá nejúspěšnější éru v klubové historii. Domácí zápasy, včetně těch v základní skupině Ligy mistrů, ale hraje ve vyhnanství.
