Šachtar pět let prchá před válkou. Stadion zničily rakety, fungoval i jako skladiště

Marek Janoš Marek Janoš
16. 11. 2019 12:15
Šachtar Doněck vládne ukrajinskému fotbalu a prožívá nejúspěšnější éru v klubové historii. Domácí zápasy, včetně těch v základní skupině Ligy mistrů, ale hraje ve vyhnanství.
Video: Youtube.com

Po liduprázdných listopadových ulicích Doněcku se válí podzimní listí. V severní části města se v šedivém soumraku rýsuje silueta moderního stadionu, který před sedmi lety hostil semifinále mistrovství Evropy mezi Španělskem a Portugalskem.

V utkání se střetli na jedné straně Pepé, Nani, Moutinho nebo Ronaldo a Casillas, Piqué, Iniesta, Xabi Alonso nebo Sergio Ramos na straně druhé. Drama vyvrcholilo penaltovou loterií pro pozdější mistry Evropy Španěly. O dva roky později se moderní Donbas aréna postavená čerstvě právě pro Euro 2012 ocitla ve válečné zóně.

4. května 2014 zavlála nad policejní stanici v Doněcku černo-modro-červená vlajka samozvané Doněcké lidové republiky. Poslední zápas se na stadionu odehrál jen o dva dny dříve. Šachtar porazil Mariupol 3:1 a zajistil si tak s předstihem ligový titul.

Naposledy síť v moderní Donbas aréně napnul gólem Douglas Costa. Pak už nikdo.

Tehdy už Rusové okupovali Krym a jimi organizovaní separatisté sílili i na východě Ukrajiny. Doněck se začal vylidňovat a město opustil i fotbalový tým, kdysi srdce sportovního a kulturního života.

Poslední zápas v Donbas aréně měl zvláštní atmosféru, kvůli propuknutí konfliktu jej v neutěšené atmosféře na stadionu sledovalo jen 18 tisíc diváků, do té doby chodilo průměrně na zápasy Šachtaru dvakrát tolik. Poslední domácí utkání sezony už odehrál Doněck v azylu v Čerkasy, oslavit titul dorazilo do stovky kilometrů vzdáleného města jen dva tisíce fanoušků.

Od té doby působí nejlepší ukrajinský klub posledních let ve vyhnanství.

Válka na Ukrajině

Doněck se nachází na samém východě Ukrajiny, na území, které momentálně okupuje proruský konfederační stát Novorusko. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem organizovanými a podporovanými separatisty trvá už pět a zahynulo během něj podle OSN více než 13 000 lidí, dalších přes 1,3 milionu jich opustilo své domovy.

Symbolem zmaru je supermoderní aréna

Myšlenky na fotbal z širokých ulic průmyslového srdce východu Ukrajiny odvály zvuky dělostřelectva. Dvakrát utrpěla zásah i moderní aréna pro 50 tisíc lidí. Nejdříve jedna ze střel zasáhla stadion přímo a jeho část zachvátil požár, později jej v létě 2014 poničila tlaková vlna od rakety, která dopadla nedaleko a roztrhala kus střechy. Místní dokázali zabezpečit jen základní opravy.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se fotbal měl do Donbas arény vrátit. Šachtar mezitím dál získával domácí tituly ve vyhnanství ve Lvově a později v Charkově, pravidelně hraje Ligu mistrů.

V roce 2017 se ze stadionu na krátkou dobu stal sklad zdravotnického vybavení, léků a jídla. Humanitární pomoc zaplnila většinu vnitřních prostorů stadionu. Do válkou zdecimovaného Doněcku ji poslal majitel Šachtaru Rinat Achmetov. Mnoho sympatií místních ale nezískal.

Od té doby aréna znovu osiřela. I kdyby Šachtar chtěl, do města v samozvaném státě Novorusko, jehož součástí je konfederativní Doněcká lidová republika, se už vrátit nemůže. Takový krok by nepřímo legitimizoval zdejší režim, zároveň by se přes frontovou linii stále probíhajícího konfliktu do Doněcku nedostaly hostující týmy na případné zápasy.

Válka na východě Ukrajiny zastihla Šachtar uprostřed jeho nejzářivějšího období. Klub s charakteristickými černo-oranžovými barvami v poslední dekádě dominuje ukrajinské lize.

Od roku 2002, kdy jej převzal miliardář Achmetov, vyhrál dvanáct ligových titulů a stal se pravidelným účastníkem Ligy mistrů. Definitivně tak převzal dominanci nad ukrajinským fotbalem od Dynama Kyjev, symbolu sovětských časů, kdy do Dynama nuceně odcházeli nejlepší hráči z celé země, podobně jako do Dukly v době komunismu v Česku.

Díky rumunskému trenérovi Mirceaovi Lucescuovi vybudoval Šachtar propracovanou síť skautů v Jižní Americe a přes ukrajinský klub začali do Evropy proudit mladí talentovaní Brazilci. Donbasem prošli Willian (nyní Chelsea), Fernardinho (nyní Manchester City) nebo zmiňovaný Douglas Costa (nyní Juventus), kterého Achmetov prodal do Bayernu za 30 milionů eur.

Šestice zahraničních hráčů se po sezoně 2013/2014 odmítla na Ukrajinu z bezpečnostních důvodů vrátit. Achmetov je tehdy obvinil, že se pouze snaží vyvázat z kontraktu. Byli mezi nimi Brazilci Costa, Fred nebo Alex Teixeira.

Klub z rozdělené oblasti

Šachtar se ostatním ukrajinským klubům vymyká i svým přístupem k politice. Jako jediný se opakovaně nepřipojil k různým národním iniciativám, především těm spjatým s vyjádřením úcty ukrajinské armádě.

Politika a fotbal jsou v současné Ukrajině spojité nádoby. Řadu klubů vlastní a sponzorují lokální oligarchové, s příchodem války je navíc sport pro Ukrajinu jedním z prostředků, jak posílit národní jednotu. Šachtar z oblasti s ruskou většinou se ovšem těmto snahám vzpírá, za "jiný" klub v rámci Ukrajiny byl ale ultras Kyjeva a dalšími označován dlouhodobě.

Hodně emocí na Ukrajině vzbudil obránce Šachtaru a reprezentant Jaroslav Rakitskij. Média si v minulosti všímala, že Rakitskij nezpívá ukrajinskou hymnu. A nakonec v lednu přestoupil z Doněcku do Petrohradu. Fanoušci i členové ukrajinského svazu vnímají přestup do klubu sponzorovaného ruským státním podnikem Gazprom jako neodpustitelnou zradu. Od přestupu Rakitského nepovolali do národního týmu.

Šachtar se mezitím usídlil v asi tři sta kilometrů vzdáleném Charkově. Stadion sdílí s místním Metalistem Charkov. Předchozí azyl ve Lvově klub opustil kvůli výpadům místních, kteří mu neodpustili dřívější proruskou orientaci.

"Nebereme Šachtar jako uprchlíky. Válka zasáhla životy nás všech ze dne na den, ale pořád jsme všichni Ukrajinci. V Charkově je asi 200 tisíc uprchlíků z Donbasu, které teď bereme jako obyvatele našeho města. Jsme navíc rádi, že Šachtar přinesl do města Ligu mistrů," popsal pro BBC vztah mezi Metalistem a Šachtarem prezident domácího klubu Anton Ivanov.

V Doněcku se tak teď hraje pouze amatérský fotbal na menších hřištích, zápasy navštěvuje maximálně několik stovek lidí. Zatímco tři sta kilometrů severozápadně hraje Šachtar utkání Ligy mistrů a má šanci opět postoupit do její jarní části, v Doněcku platí kvůli probíhajícímu konfliktu noční zákaz vycházení ustanovený místním režimem a mír není na obzoru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy