Odvolací soud v San Francisku v neděli zamítl žádost amerického ministerstva spravedlnosti, aby do rozhodnutí o jeho odvolání okamžitě obnovil platnost prezidentského dekretu, který zakazuje cesty obyvatel několika muslimských zemí do USA. Vláda USA se odvolala proti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu.
Bývalý francouzský ministr hospodářství a současný prezidentský kandidát Emmanuel Macron vyzval americké vědce, akademiky a podnikatele, kteří nesouhlasí s jednáním nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se přestěhovali do Francie. Macron je v současnosti favoritem prezidentských voleb.
Výnos amerického prezidenta, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstup do Spojených států, zablokoval federální soud v americkém Seatlu. Opatření platí po celých USA a lidé ze zmiňovaných zemí mohou nyní opět žádat o vstup do USA. Pozastavení má trvat dokud justice neprozkoumá stížnost, kterou proti dekretu podal generální prokurátor státu Washington. Prezident na Twitteru rozhodnutí označil za směšné. "Názor takzvaného soudce, který v podstatě odnímá naší zemi vymáhání práva, je směšný a bude zrušen!" napsal. Některé aerolinky již začaly brát na cesty do USA držitele víz i ze zemí, kterých se Trumpův dekret týká.
Podle ministerstva zahraničí Spojené státy dočasně zrušily téměř 60 tisíc víz vydaných občanům převážně muslimských zemí. Dříve se hovořilo o 100 tisících víz, ale toto číslo prý chybně zahrnuje i diplomatická a jiná víza, která jsou z Trumpova nařízení vyjmuta. Americký prezident Trump minulý týden podepsal dekret, kterým s okamžitou platností do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie a na 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem.
Už po útocích na redakci Charlie Hebdo vláda rozmístila v ulicích francouzských měst vojáky. Stáli nejen u letišť nebo nádraží, ale také vedle oblíbených památek. Mezi nimi bylo i muzeum Louvre, kde vojáci zasáhli proti muži s mačetami. Bezpečnost země a terorismus se promítají do blížících se voleb prezidenta. Někteří kandidáti tématu radikálního islamismu hojně využívají.
Psal se 3. únor roku 1967, když se ve věznici Pentridge v australském Melbourne schylovalo k popravě jednačtyřicetiletého Ronalda Ryana. Šlo o vůbec poslední vykonaný trest smrti na území Austrálie. V roce 1985 ho pak tamní vláda definitivně zrušila. Kvůli některým brutálním vraždám v následujících letech ale otázka o jeho znovuzavedení opět přišla na přetřes.
Soudkyně v americkém Detroitu vydala nařízení, které dočasně blokuje platnost části dekretů prezidenta Donalda Trumpa. Reagovala tak na žádost aktivistů, kterým vadí, že dekret také zakázal vstup do USA osobám s právem trvalého pobytu a lidem s platným přistěhovaleckým vízem. Podle soudkyně se její rozhodnutí vztahuje na všechny osoby s právem trvalého pobytu v USA. Obdobné příkazy už vydaly okresní soudy v newyorském Brooklynu, v Los Angeles a v Bostonu.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce proti třinácti osobám a dvanácti firmám v Íránu. Důvodem je test balistické rakety, kterou Írán o víkendu provedl. Trump pohrozil Íránu už v pátek ráno prostřednictvím svého Twitteru, na kterém uvedl, že si "Írán zahrává s ohněm".
Bílý dům se vyjádřil k výstavbě osady, kterou chce Izrael vybudovat na palestinském území. Podle mluvčího nepředstavuje výstavba bytů překážku v mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Prezident Donald Trump se má setkat v polovině února s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Předchozí americké vlády se stavěly kriticky k židovské výstavbě nejen ve východním Jeruzalémě, ale i na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde v židovských osadách žije na 430 000 lidí. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.
Oficiálně má summit EU na Maltě řešit uprchlickou otázku a pomoc Libyi. Itálie těsně před summitem uzavřela dohodu o pomoci prozatímní libyjské vládě. Neoficiálně budou evropští lídři hovořit o vztahu k USA a novém prezidentu Donaldu Trumpovi, kterého šéf Evropské rady Donald Tusk zařadil mezi rizika ohrožující Unii.
Ještě ho nemáte dost? Pak je vám nejšoubizovatější prezident v historii Spojených států amerických k dispozici i jako turistický artikl.
Nový americký prezident Donald Trump chce uspíšit rozhovory o změnách Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro Spojené státy "katastrofou". Trump ve čtvrtek rovněž uvedl, že mu nezáleží na tom, zda bude dohoda upravena, nebo nahrazena zcela novou smlouvou. Klíčové podle něj je, aby byla spravedlivější pro pracovníky ve Spojených státech. Trump v předvolební kampani sliboval, že ochrání americký průmysl před zahraniční konkurencí, zejména před přílivem levného zboží z Mexika a Číny. Krátce po nástupu do funkce podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP).
Teherán přiznal, že o víkendu otestoval balistickou raketu středního doletu. Podle informací německého listu Die Welt kromě toho ale ozkoušel i řízenou střelu Súmár, která je schopná nést jadernou hlavici. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího uvedl, že jeho země nepotřebuje žádné svolení k tomu, aby se bránila. Americký prezident Donald Trump reagoval na Twitteru slovy, že Íránci by měli "být vděčni za děsnou dohodu, kterou s nimi USA uzavřely".
Americký prezident Donald Trump tweetuje jako obyčejný člověk, ale následky můžou být velké, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na sociální sítě a komunikaci Daniel Dočekal. Tweety politiků už jsou dnes podle něj samy o sobě událostmi. Média by ale při jejich přebírání měla být opatrná. Dočekal je provozovatelem webů Pooh.cz a 365tipů. Sám sebe označuje za "kurátora, který sbírá na internetu a sociálních sítích věci, které by ostatní měli číst".
Americký prezident Donald Trump si nedávno telefonoval s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem a podle některých zdrojů měl Trump vyhrožovat Mexiku tím, že pokud země nebude zvládat boj se zločinci, zasáhne americká armáda. Trump si nedávno volal i s australským premiérem a v údajně napjatém rozhovoru Austrálii obvinil, že se snaží do Spojených států vyvézt "příští bostonské atentátníky".
Do Avdějevky, vzdálené deset kilometrů od východoukrajinského Doněcka, se vrátila nejhorší doba války. V bytech mají lidé zimu a tmu, ulicemi zní střelba. Úřady zvažují evakuaci tisíců obyvatel.
V mužské věznici v americké Smyrně, která je s 2500 trestanci největší ve státě Delaware, došlo ke vzpouře. Skupina trestanců zajala část ostrahy a získala kontrolu nad přísně střeženým zařízením, zatím ale není jasné, jaké má požadavky. Vězni drží jako rukojmí dva dozorce, policie se vzbouřenci vyjednává prostřednictvím vysílačky, k jejich požadavkům se však nevyjádřila. Důvodem k činu byly podle jednoho ze vzbouřených trestanců špatné podmínky ve věznici, ale i kroky nového prezidenta Donalda Trumpa.
Americký Senát ve středu schválil Rexe Tillersona do funkce ministra zahraničí. Bývalý šéf ropné firmy Exxon Mobil získal hlasy potřebné nadpoloviční většiny senátorů. Téměř všichni demokraté muže kritizovaného kvůli úzkým vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina odmítli podpořit, republikáni ovládající sněmovnu se však za něj postavili jednohlasně. Tillerson nakonec získal 53 hlasů.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k co nejrychlejšímu zrušení protiimigračního výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje cesty do USA občanům sedmi zemí s převážně muslimským obyvatelstvem. Už dříve uvedl, že USA má právo regulovat příchod imigrantů do země, ne však formou diskriminace. Dodal také, že takové kroky mohou usnadňovat teroristickou propagandu. K jeho kritice se připojil i UNICEF, podle nějž výnos postihne ty nejbezbrannější.
Hokejista Rangers jen tak neuvidí příbuzné z Íránu, basketbalista Toronta nešetří peprnými výrazy. Ačkoliv sportovci zpoza oceánu nepořádají protesty, dobře vědí o kroku Donalda Trumpa, jenž zakázal vstup do USA uprchlíkům a občanům vybraných zemí. Prezident světové velmoci čelí kritice, ale jeho kontroverzní opatření má podporu větší části americké společnosti.
