Ruský dobrovolnický sbor, který bojuje ve válce na straně Ukrajiny, ve středu zveřejnil video se zajatým vojákem, který tvrdí, že je Čech. Podle dostupných informací se zdá, že jde zřejmě o v Rusku dlouhodobě žijícího Jakuba Jurčagu. Ten tvrdí, že se do války dostal omylem a Rusové ho oklamali - měl totiž na frontě pracovat jako medik.
Charkov je druhé největší ukrajinské město, před válkou v něm žil podobný počet lidí jako v Praze. Už tři roky jej však Rusové - i kvůli jeho blízkosti rusko-ukrajinské hranici - ostřelují. Lékařka z Charkovské národní lékařské univerzity Julija Volková představuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz projekt podzemní nemocnice, kterou s kolegy budují.
Poradce ruského prezidenta Anton Kobjakov zavzpomínal v úterý během právnické konference v Petrohradu na sovětské časy. Ty podle něj neskončily, Sovětský svaz se totiž podle jeho názoru z právního hlediska nerozpadl, a válka na Ukrajině je tak jenom vnitrostátním konfliktem. Podobné výroky přitom čas od času trousí také jeho šéf, ruský prezident Vladimir Putin.
Narodil se v éře Sovětského svazu v ukrajinském Krivém Rohu jako rusky mluvící Žid, proslavil se jako komik a herec - a nakonec si získal pozornost celého světa coby lídr napadené země. Tak zní stručná vizitka Volodymyra Zelenského. V úterý 20. května uplynulo přesně šest let od chvíle, kdy usedl do křesla prezidenta Ukrajiny. Je stále tak populární?
Igor Lipsic pracoval jako ekonom už v době Sovětského svazu a předpovídal, že se země zhroutí. Podobně teď mluví o ruské ekonomice, která podle něj začala klesat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Lipsic popisuje, jak válka na Ukrajině dopadá na běžného Rusa, kdo si může koupit korejský automobil nebo v čem se ekonomicky podobá dnešní Rusko Sovětskému svazu.
Tři roky po bombardování Mariupolu, který se stal symbolem ukrajinského utrpení, tam úřady zabavují tisíce domů a staví nové. Město mělo být podle ruské propagandy zcela opravené už letos, ovšem podle nezávislého serveru Bumaga se tak při současném tempu výstavby stane nejdřív v roce 2043. Obraz zdevastovaného města se snaží vylepšovat i influenceři v ruském žoldu.
Rusko má v plánu letos vyrobit více než 600 řízených střel Ch-101. To je víc než desetinásobek toho, co vyrábělo ještě před několika lety. Velká část součástek, které Rusové při výrobě používají, je západní výroby, případně pocházejí z Číny, Běloruska, Íránu a dalších spřátelených zemí. Naznačují to dokumenty, které zveřejnila ukrajinská televize 24TV.
Ruský generál Sergej Surovikin, o kterém se spekulovalo, že je mrtvý nebo ve vězení, je na živu a na svobodě. Důkaz o tom vyjevily fotografie z pokládání věnců při příležitosti Dne vítězství v Alžírsku. V africké zemi má působit jako vojenský poradce.
Za minulý rok Rusko ztratilo nejvíce vojáků od začátku války na Ukrajině, přes 45 tisíc lidí, píše ruská služba BBC. To je téměř třikrát více než v prvním roce invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy proběhla bitva o Bachmut. Každý kilometr dobytého území tak stál Rusko nejméně 27 životů, čísla ale můžou ještě stoupat.
Rusové ho zajali a mučili. Jeho bratry zabili a pohřbili jej zaživa spolu s nimi. Mykola Kuličenko ale přežil a vrátil se do rodné vesnice severně od Kyjeva, kde se jako jediný stará o svého otce. Nyní mu přišel povolávací rozkaz do ukrajinské armády. Pětatřicetiletý muž ale narukovat nechce. Má pocit, že už toho zažil dost, a noční můry ho budí doteď.
Téměř polovina Čechů si přeje, aby ve válce trvající od února 2022 zvítězila Ukrajina nad Ruskem. Více než třetina lidí chce, aby boje skončily dočasným mírem, aniž by zvítězila jedna strana. S vítězstvím Ruska by bylo spokojeno zhruba 7 procent populace. Vyplývá to z průzkumu institutu CEDMO.
Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží. Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to v pondělí prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky Thomas Haldenwang.
Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal v lednu.
Ukrajinští vojáci nedaleko Bachmut upozorňují na blížící se krizový moment. Nedostatek munice i podpory ze strany západních spojenců zcela znemožňuje zahájit protiofenzivu a armáda se tak může proti útokům ruského agresora pouze pasivně bránit. Nedávno se Ukrajinci navíc museli stáhnout ze dvou dalších vesnic nedaleko Avdijivky, kterou invazní vojska dobyla v únoru.
"Čeští vyjednavači by nevykupovali zbraně ze zemí, kde by to zavánělo nelegalitou nebo třeba z totalitních režimů. Ti, kteří to mají v České republice na starosti, si uvědomují možná rizika a konsekvence takového kroku," uvádí zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Ondřej Kundra k dodávce 800 tisíc dělostřeleckých granátů a dalších zbraní z mimounijních zemí, kterou zprostředkovává česká vláda.
Válka na Ukrajině všechno přeformátovala, říkají vládní politici. Brutální ruský útok na sousední stát tak slouží i jako dobrý referenční bod, podle kterého můžeme vládní politiky posuzovat. Pokud na to přistoupíme, můžeme směle říct, že Česko zažívá nejhvězdnější diplomatické období od vstupu do NATO a EU.
Ukrajinské centrum speciálních námořních operací zažilo jeden z nejhorších dnů války. Pokus o vylodění 73. speciální jednotky v okupované části Chersonské oblasti skončil neúspěchem. Ruští okupanti měli na místě přepadnout a zabít téměř dvě desítky elitních vojáků.
Ukrajina může brzy čelit kritickému nedostatku dělostřelecké munice potřebné k obraně proti ruským útokům. Navzdory tomu vojáci bojující proti okupantům tvrdí, že naději na vítězství jim situace nevzala. "Dřív nebo později si vezmeme území zpět," říká šéf dělostřelců z 43. brigády.
Rusové si na bojišti od dobytí ukrajinské Avdijivky stále udržují dynamiku. Krátkodobě jejich postup sice není rychlý, to se ale kvůli nedostatku a únavě ukrajinských vojáků, kterým chybí munice a zbraně, může změnit. Agresor by pak mohl získat iniciativu.
Mezitím, co válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku, pěchota 59. brigády ukrajinských sil čelí mnoha problémům. K tomu, aby mohla vzdorovat okupantům, jí chybí lidské síly i munice. Situaci vojákům komplikuje i nepříznivé počasí a ruské drony, píše agentura Reuters.
