V Česku žije Galyna Andrejciv přes 25 let. Organizuje demonstrace a založila nebo spoluzaložila hned několik neziskových organizací na podporu Ukrajiny. Je předsedkyní Pražského Majdanu a zároveň vede Ukrajinské centrum v Nuslích, kde pomáhá začleňovat uprchlíky do české společnosti, učí je česky a organizuje humanitární pomoc.
V úterních a středečních protestech na Ukrajině se mezi různými hesly ozývaly i výkřiky "Jermak pryč" či "Do p*dele s Jermakem". Údajně je to totiž právě Zelenského pravá ruka, kdo chce dostat protikorupční orgány v zemi pod kontrolu prezidentské administrativy. Popisujeme, kde se vzal "hlavní našeptávač" Andrij Jermak i jaký je jeho vliv na ukrajinského prezidenta.
Ukrajinci znovu protestují proti kontroverznímu zákonu oslabujícímu boj proti korupci, který v úterý prošel parlamentem a následně jej podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ve středu večer protestujícím i spojencům ustoupil, když oznámil, že obnoví nezávislost protikorupčních agentur, a slíbil, že předloží nový zákon. To ve čtvrtek udělal.
Aktuálně.cz se podařilo spojit s Američankou DeAnnou Huffmanovou, která i s manželem a třemi dětmi přijela do Ruska za lepším životem v rámci projektu amerických vesnic kousek od Moskvy. Místo lepšího života ovšem žena bojuje s pitím a její manžel zase na ukrajinské frontě. Pár o tom točí a publikuje videa na YouTube.
Ukrajinský parlament v úterý schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj k večeru podepsal kontroverzní zákon, který dává prezidentskému úřadu větší kontrolu nad protikorupčními institucemi v zemi. Zákon vyvolal na několika místech ve válkou napadené Ukrajině protesty.
Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo jako náhrada Společenství nezávislých států (SNS), které aktuálně zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina se do něj nikdy nezapojila a Gruzie jej ve svém proevropském období opustila. Bývalí spojenci ale v poslední době Rusko opouštějí, třeba proto, že chtějí se západními zeměmi obchodovat.
Zavládne na Ukrajině v dohledné době mír? Nebo zemi čekají další měsíce a roky války? Zkrotit Vladimira Putina se nedaří ani staronovému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, ani lídrům evropských zemí. Jak to v zemi, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, aktuálně vypadá, na místě už poněkolikáté sleduje šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zásilku nových zbraní pro Ukrajinu v přepočtu za víc než 200 miliard korun. Ve snaze ukončit válku, kterou na východě Evropy vede už čtvrtým rokem Rusko, dal jejímu vůdci Vladimiru Putinovi 50denní lhůtu k jednání o míru, jinak hrozí zavedením vysokých cel. Jejich síla je sice podle odborníků sporná, ale i tak jde o zásadní změnu Trumpova přístupu.
Americký prezident Donald Trump údajně během pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Podle zdrojů serveru Axios má zahrnovat i útočné zbraně. To je zásadní změna proti tomu, co šéf Bílého domu doposud prohlašoval. Nové zbraně by mohly pomoci bránící se Ukrajině; Trump si od nich slibuje, že tím (konečně) přesvědčí ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru.
Ještě v lednu 2022, měsíc před vypuknutím války na Ukrajině, hrál Serhij Stachovskyj tenis. V roce 2013 například na slavném turnaji ve Wimbledonu vyřadil tehdejšího obhájce vítězství Rogera Federera. Pak přišla válka a místo na tenisovém kurtu nyní Stachovskyj bojuje na frontě, ve speciální jednotce tajné služby SBU.
Rusko by se podle Peskova nemělo vracet do dob, kdy "negativita vůči vlastní zemi byla součástí redakční politiky některých publikací". Uvedl to v rozhovoru pro ruský časopis Expert, kde komentoval vývoj žurnalistiky v největší zemi světa. Pochvaloval si také, jak díky cenzuře za poslední tři roky od začátku války na Ukrajině vzrostlo vlastenectví.
Běloruský opozičník Sjarhej Cichanouski se po svém propuštění z vězení podle všeho hodlá vrátit do souboje s "posledním evropským diktátorem" Alexandrem Lukašenkem. Řekl, že ho do tří týdnů svrhne, jenže na to nedostal potřebné peníze a odborníci, které Aktuálně.cz oslovilo, si myslí, že jsou jeho šance velmi nízké.
Země sdružující se v organizaci BRICS - jíž se přezdívá protipól západních organizací, jako jsou G7 či NATO - vyslaly své zástupce na summit do Brazílie, kde v uplynulých dnech jednaly o "posílení spolupráce globálního Jihu". Tím jsou většinou míněny různé země světa převážně jižně od rovníku, které bývají označovány také jako rozvojové. Summitu se kvůli zatykači nemohl zúčastnit Vladimir Putin.
Americký prezident Donald Trump není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Americká televize CNN s odvoláním na své zdroje ze zpravodajských služeb tvrdí, že severokorejská armáda má v plánu poslat dalších 30 tisíc vojáků na Ukrajinu, aby bojovali na straně Ruska. Ukazují to prý satelitní snímky lodí a nákladních letadel, které se pohybují mezi Ruskem a KLDR.
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do nejsevernější pobaltské země, do Estonska. O tom, jestli je to reálná možnost, zda se dá věřit článku pět, který by měl zajistit bezpečnost států NATO, a proč je rád za Trumpův tlak na Evropu, jsme mluvili s estonským ministrem zahraničí Margusem Tsahknou.
Nedávno se vrátil ze Sumské oblasti Ukrajiny, která přímo hraničí s Ruskem. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se Petr Drbohlav, regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán humanitární organizace Člověk v tísni, rozpovídal o své poslední návštěvě Ukrajiny, jak se země změnila, jaké jsou její problémy nebo třeba jestli se bojí, když jede do válkou zasažených regionů.
Ruský prezident Vladimir Putin se sice snažil nedávné úspěšné útoky Ukrajinců na ruskou vojenskou infrastrukturu "vymlčet", ale nakonec se k nim vyjádřil. Ukrajince označil za teroristy, se kterými se nevyjednává. Kvůli tomu prý příměří není vůbec potřeba. Podle odborníka na Rusko Tomáše Glance z Curyšské univerzity se tím snaží obhájit bezohlednost ruské armády vůči civilnímu obyvatelstvu.
Ukrajinci v rámci tajné operace Pavučina dokázali nepozorovaně dostat drony až tisíce kilometrů od hranice své země a zaútočit na základny ruských strategických bombardérů. Údajně měly zasáhnout až 41 strojů, podle BBC bylo nenávratně zničeno třináct letadel. Aktuálně.cz popisuje, co přesně ukrajinský útok poškodil, jaký to může mít vliv na Rusko či jak je Ukrajinci přesně provedli.
