Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Informoval o tom v úterý server Seznam Zprávy.
Český premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koalice ochotných v Paříži vyzval k vytvoření společného projektu protivzdušné obrany. Úřad vlády to oznámil v tiskovém prohlášení. Babiš stávající protivzdušnou obranu v Evropě považuje za roztříštěnou a bez potřebné koordinace výroby. Koalice ochotných je skupina zemí včetně Česka, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí.
Je to jeden z největších projektů na jihu Moravy v řádech miliard korun, o kterém snili inženýři ještě za socialismu. Zatímco ale dříve působilo poněkud bláznivě, že lidé budou mít teplo díky horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, teď už je to realita, pod kterou se podepsali jindy rozhádaní premiéři Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO). Aktuálně.cz zajímalo, jak takový horkovod bude fungovat.
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru tepe Andreje Babiše, podle něj je cílem předsedy hnutí ANO upevnění a rozšíření pozic pro jeho holding. Vrací se také k volbám a kondici opozice. A v neposlední řadě popisuje, v čem se plete Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.
V pravidelné páteční Tečce Radka Bartoníčka se autor v glosování české politiky za uplynulé dny hodně věnuje premiéru Andreji Babišovi. Zmiňuje se ale také o legendární herečce Heleně Růžičkové, která Babiše zaujala tím, jak v jednom z filmů líčila budoucí světovost Čechů. Otázkou ovšem je, jestli k něčemu takovému dojde za Babišovy vlády, jak Bartoníček ukazuje na některých videích a událostech.
Na čtvrtečním bilancování vlády si dával premiér Andrej Babiš se svým týmem skutečně velmi záležet. Celá akce proběhla na zahradě honosné vily, kde se členové kabinetu chlubili nejen do televizních kamer, ale ještě k tomu tam natáčeli propagační videa. A přesto všechno nebyl „šéf“ Babiš spokojený. Aktuálně.cz popisuje důvody i střípky z tohoto dne.
Od začátku fungování vlády Andreje Babiše se už několikrát stalo, že atmosféra v ní poněkud houstla, ale pád vlády nikdy nehrozil. Až teď je situace pro Babiše skutečně vážná. Tím, že se rozhodli s předsedou Motoristů Petrem Macinkou poslat peníze na zbraně pro Ukrajinu, vyvolali bouři u voličů i poslanců Tomia Okamury, jakou absolutně nečekali. Ihned se proto pustili do "záchranářských prací".
Přestože školákům nedávno začaly dvouměsíční prázdniny, na politické scéně právě vrcholí debaty o tom, co je čeká po návratu do školních lavic. Politici se přou mimo jiné o to, zda žákům zakázat mobilní telefony. Aktuálně.cz mluvilo s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), který je stejně jako jeho vládní i stranický šéf Andrej Babiš pro zákaz.
Mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem vzniká stále hlubší příkop. Zejména Babiš si dává záležet na tom, aby se k Pavlovi pokud možno ani nepřiblížil, což je vidět i na summitu NATO v Turecku. Jenže právě poslední dění v Ankaře ukazuje, že po návratu do Česka může být všechno jinak. A to kvůli Tomiu Okamurovi.
Autoři pondělního podcastu Politická šikana tentokrát výjimečně natáčeli v úterý mimo jiné proto, aby mohli glosovat zcela aktuální dění ohledně účasti premiéra Andreje Babiše a prezidenta Petra Pavla na summitu v Ankaře. V podcastu proto zazní často ostře formulované komentáře na adresu dnešního chování premiéra a prezidenta. Druhým tématem je kritika známého moderátora Čestmíra Strakatého.
Byla to výjimečná chvíle. V rozmezí několika desítek minut na tiskových konferencích premiér Andrej Babiš a následně prezident Petr Pavel mluvili na stejné téma – důležitý summit NATO v Turecku, peníze na obranu Česka a NATO a zároveň i na téma spolupráce obou politiků. Aktuálně.cz přináší bližší, analytičtější pohled na tato vystoupení vrcholných českých politiků.
Bývalý premiér Mirek Topolánek svým typicky svérázným způsobem glosuje vleklé spory vlády Andreje Babiše s prezidentem, které předcházely summitu NATO v Ankaře. „Nikoho už vlastně nezajímá, o co na summitu NATO jde, s jakým mandátem vláda na summit jede a jak chce obhájit neobhajitelnou obrannou politiku ČR,“ říká.
Vláda chce příští rok navýšit rozpočet resortu obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek NATO dát dvě procenta HDP na obranu. Před úterním odletem na summit aliance v Ankaře to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň uvedl, že neví o žádné koordinaci s prezidentem Petrem Pavlem. Ani ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prý netuší, jaký bude mít hlava státu v Turecku program.
Bývalý premiér Petr Nečas zevrubně popisuje dlouholetou praxi týkající se nejen toho, jak vypadaly naše delegace na summity NATO. Hovoří v této souvislosti také o Ústavě, přímé volbě prezidenta nebo roli Ústavního soudu. A opakovaně zdůrazňuje, že základem demokratického provozu je schopnost dosahovat politických dohod.
Armáda má nového náčelníka generálního štábu. Miroslav Hlaváč v 90. letech prošel misemi na Balkáně a později i v Afghánistánu, dlouhé roky strávil u dělostřelců a velel 4. brigádě rychlého nasazení. V rozhovoru s deníkem Aktuálně.cz rozebírá, jakou hranici pro spolupráci s kabinetem Andreje Babiše si stanovil nebo jaký vztah má s ministrem Jaromírem Zůnou poté, co pro něj na vládě nehlasoval.
Může prezident rozhodovat sám, nebo mu do toho může mluvit vláda? Otázka, kterou nyní řeší Ústavní soud (ÚS), není v české politice žádnou novinkou. Jen několik hodin poté, co vrcholní soudci Petru Pavlovi otevřeli cestu na summit NATO, označil Miloš Zeman verdikt za důkaz jejich podjatosti. Právě on přitom před 26 lety hnal kvůli podobnému sporu k Ústavnímu soudu Václava Havla. A prohrál.
Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který ve středu nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, vyvolalo okamžitou lavinu reakcí. Zatímco opoziční politici mluvili o vítězství zdravého rozumu, druhá strana barikády zpochybňovala nestrannost soudců.
Předseda SPD Tomio Okamura dlouhodobě vystupuje proti prezidentovi Petru Pavlovi i proti tomu, aby letěl na summit NATO do Turecka. Ještě před tím, než se Ústavní soud ve středu postavil za Pavla, Okamura řekl, co by vláda po něm v Ankaře požadovala. S tím, že na summit letí i on coby šéf sněmovny.
Může vláda prezidentovi zabránit v účasti na vrcholném summitu? Na tuto otázku bude hledat odpověď Ústavní soud poté, co Petr Pavel podal kompetenční žalobu a požádal o předběžné opatření. Ačkoliv by se to mohlo zdát, nejde v Evropě o ojedinělý případ. V Polsku vyústil v jednu z nejslavnějších politických bitev posledních let. A ta pro prezidenta neskončila dobře.
Zatímco nyní se bude kvůli sporu Andreje Babiše a jeho vlády s prezidentem Petrem Pavlem řešit ústavní rovina věci a dělba výkonu exekutivy mezi prezidenta a vládu – což vyjasní Ústavní soud – celá hra o delegaci České republiky na summit NATO je součástí něčeho o dost podstatnějšího.
