Mistr Evropy mezi brankáři. Kluby tady staví nad národní tým, říká Hrubec o Švýcarech

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
25. 2. 2025 13:14
Šimon Hrubec se stal v minulém týdnu teprve druhým českým hráčem, který vyhrál hokejovou Ligu mistrů. Curychu vychytal finálovou výhru 2:1 proti Färjestadu, k poháru došel s vynikající úspěšností 93,3 procenta a průměrem 1,69 gólu na zápas. Do bohaté sbírky přidal 33letý brankář už čtvrtou trofej a pro Aktuálně.cz promluvil o ní i o působení ve Švýcarsku.
Šimon Hrubec vyhrál hokejovou Ligu mistrů jako druhý Čech a první český brankář.
Šimon Hrubec vyhrál hokejovou Ligu mistrů jako druhý Čech a první český brankář. | Foto: Reuters

Jakou váhu pro vás titul z Ligy mistrů má?

Rozhodně má váhu. Byl to poslední titul, který jsem nevyhrál, když vezmu v potaz soutěže, v nichž jsem chytal. Z tohohle hlediska jsem rád, že jsem ten čtyřlístek dovršil.

To je pravda, na kontě už máte triumfy z extraligy s Třincem (2019), z KHL s Omskem (2021) a s Curychem jste vloni získal švýcarský titul. Evropskou soutěž jste zase vyhrál teprve jako druhý Čech po Vojtěchu Mozíkovi.

Cením si toho. A jsem vlastně první český gólman, který Ligu mistrů vyhrál. Z toho mám radost, tohle prvenství mám teď v KHL i tady.

Není to tak všude po Evropě, ale váš klub i fanoušci přikládají Lize mistrů význam. O to více celkové vítězství potěšilo?

Od určité fáze, řekl bych kolem čtvrtfinále, už berou Ligu mistrů vážně všechny top kluby. Ano, bavili jsme se o tom, že vás ta cesta stojí spoustu sil, které byste mohli investovat do domácí ligy. Riskují se zranění, hraje se v podstatě zadarmo, protože klubu se to začne vyplácet až někdy od semifinále. Bylo by špatné, kdyby se pak nevyhrálo. Úsilí, peníze, ta rizika, všechno by přišlo vniveč.

Někteří lidé ve Švýcarsku řadí tento titul dokonce nad ligový, je to tak? Říkal jste, že si v Curychu dost váží evropského titulu z roku 2009, v době ještě před současnou verzí Ligy mistrů.

Pro fanoušky i našeho majitele to byla velká věc. Je pravda, že na ten rok v 2009 v naší organizaci strašně rádi vzpomínají a opravdu někteří fanoušci říkají, že teď už je jedno, jak sezona dopadne, hlavně že jsme vyhráli tohle. Je to úspěch, který se nepodaří každý rok.

A teď si můžete říkat nejlepší klub Evropy.

Ve finále rozhoduje jeden zápas, dopadlo to takhle. Jasně, vítěz je vlastně mistr Evropy, takže tak si teď můžeme říkat my.

Jaké byly oslavy, když vás hned za pár dní čekala švýcarská liga?

Ve čtvrtek jsme měli menší večírek s lidmi z kanceláří, s rodinami, se sponzory. Dali jsme si výbornou večeři, jednu dvě skleničky vína a jeli jsme zpátky domů. Protože ano, švýcarská liga rychle pokračuje.

Tam před vámi stojí úkol v podobě obhajoby titulu. Jak se těšíte na play off? Z druhého místa máte zase dobře našlápnuto.

Je to vrchol sezony, těším se na to. Chceme do něj jít z co nejlepší pozice, abychom měli výhodu domácího prostředí. Naši fanoušci umí udělat opravdu skvělou kulisu, vloni ve finále proti Lausanne jsme doma všechny čtyři zápasy vyhráli, venku ani jeden. Proto jsem byl strašně rád i za to, že jsme hráli doma finále Ligy mistrů. Upřímně nevím, jaké šance bychom měli proti Färjestadu venku. Švédská liga je hrozně silná.

S přicházejícím play off se tradičně uzavřete do své brankářské bubliny?

Na to je ještě brzo. Čím jsem starší, tak tu bublinu dělám později a později. Zatím si play off moc nepřipouštím, pak jde všechno stranou. Každý gólman to má jinak, mně by třeba nevadilo dělat při play off rozhovory, ale vznikají různé mediální války, odvádí to vaši pozornost. Důležité je být plně koncentrovaný a plně nápomocný týmu na ledě, neřešit žabomyší války v médiích. Tomu se snažím předcházet, vypínám všechno, co se dá. Jsem jenom já, tým a rodina.

Dříve jste mluvil o tom, že vás cizince nechávají ve Švýcarsku v klidu. Nemáte tolik pozornosti, mediálního vytížení. Platí to pořád?

Na rozhovory moc nechodíme, to dělají skoro jen Švýcaři. Ale uznání se vám dostane, když něco vyhrajete. Abyste ho dostal jako cizinec, opravdu musíte něco dokázat. Pak Švýcaři uznají, že něco umíte, fanoušci si vás začnou vážit.

Už jste v Curychu třetím rokem. Jak se vám tam líbí?

Hokejově i rodinně je to dobré. Není moc lepších destinací po Evropě a je těžké se sem dostat, pokud někdo nemá nálepku NHL nebo větších zkušeností z ciziny. Z rodinné stránky je to super, syn chodí do školy a umí německy i anglicky. Dcera je ve školce, taky se pomalými krůčky učí jazyky. To je ohromná výhoda, co jim jako rodiče můžeme dát do života. Všude je to blízko, na zápasy se tolik necestuje a každý den spíte ve své posteli. Trávím tady s rodinou více času, než když jsem hrál sedm let v Třinci.

Zní to tak, že se bude ze Švýcarska špatně odcházet, že?

Tak na druhou stranu já jsem Čech a čím déle jsem tady a čím více některé věci vidím, více si vážím toho, jak se máme v Čechách. Proto všem doporučuju, aby šli do ciziny, vyzkoušeli si jiné ligy a zjistili, že ne všechno vypadá, jak je. Aniž bych chtěl být konkrétní, važme si toho, co v Čechách máme.

Říkal jste, že sen o NHL jste v sobě před několika lety uzavřel. Tak co ještě chybí do té sbírky titulů? Švédská liga? Ale mělo by smysl tam ze Švýcarska odcházet?

No, právě… Švédská liga je zatím o něco lepší než švýcarská, možná je to vyrovnaností těch týmů. Ale pak třeba to cestování. Nevím, jestli se mi Švédsko nabízí jako alternativa. Nepřemýšlím nad tím tak, že bych si řekl, že potřebuju do Švédska nebo do Finska, abych tam vyhrál pohár. Řeším to ve chvíli, když je něco na stole. Teď mám v Curychu smlouvu i na příští sezonu, nemá význam přemýšlet nad něčím jiným.

Momentálně je před vámi ta snaha o obhajobu ve Švýcarsku.

Přesně tak. Ambice na titul má tady třeba pět nebo sedm týmů, my bychom chtěli být první, kdo udělá double s pohárem z Ligy mistrů.

Co reprezentace? Koncem minulého roku jste v rozhovoru pro Seznam Zprávy říkal, že vás mrzí, že s vámi nikdo nekomunikuje. Změnilo se něco?

Ne. Ale já se soustředím na klubovou úroveň. Tohle bych řešil, pokud by přišel nějaký telefonát. Takže nároďák teď není otázka na mě.

A jak ve Švýcarsku vnímáte zájem lidí o místní reprezentaci? Vloni byla na mistrovství světa stříbrná, za rok bude šampionát právě tady.

Asi ten zájem vzrostl, ale osobně si myslím, že na vyšší úrovni pro Švýcary je klubismus. Možná se pletu, ale vypozoroval jsem, že je to nad národním týmem. Vidět je to třeba při Euro Hockey Tour a návštěvnosti. Kluby jsou na prvním místě.

Tak jak to bude podle vás vypadat na MS za rok?

Tak když se bavíme o MS, to zase fanoušci určitě přijdou. Navíc to bude zajímavé i pro ostatní, daleko to nebudou mít Češi nebo Němci. Bude se hrát ve skvělých arénách u nás v Curychu a ve Fribourgu. To jsou fantastická zázemí, nejlepší, co můžete ve Švýcarsku mít.

 

Buďte první, kdo diskutuje.

Právě se děje

Další zprávy