Uzákonění stejnopohlavního manželství sněmovna v tuto chvíli jasně nakloněna není, vychází z analýzy Aktuálně.cz. Redakce se poslanců ptala, jak budou hlasovat. Nejméně 48 je pro, 30 je proti. Další neodpověděli, analýza proto pracuje s jejich dřívějšími výroky. Klíčový bude postoj 46 zákonodárců, kteří se dosud vyjadřovali nejasně. Více než polovina je z klubu ANO, právě ten může rozhodnout.
Čeština má své kořeny na konci desátého století, kdy se začala vyvíjet z praslovanštiny. Význam mnoha slov se od té doby změnil, některá se přestala používat, jiná lidé používají dodnes. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, jak se vyznáte ve středověké a novověké češtině.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Neomarxismus, biologická realita nebo že láska je něco jiného než právo. Na druhé straně pak rovnost, důstojnost či jistoty pro stejnopohlavní páry. Manželství pro všechny má mezi poslanci své příznivce i odpůrce. Aktuálně.cz nabízí přehled výroků, které zazněly při projednávání návrhu o zrovnoprávnění homosexuálních sňatků.
Hromová hora, moravská Sahara či ledovcová jezera. Někde se ukrýval loupeživý rytíř Vavřinec, jinde zas žijí pratuři a divocí koně. Česká příroda je plná fascinujících míst. Poznáte je?
Podlehnou návnadám travičů nebo vletí do drátů vysokého napětí. Přestože zákon mnoho druhů dravců chrání, umírají kvůli lidem. Ať už jde o orly, puštíky nebo jestřáby. Podle čerstvé studie Akademie věd je člověk dokonce nejčastější příčinou jejich smrti. Šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek v rozhovoru říká, že lidé dravce tráví úmyslně i náhodou.
V květnu vrcholí sezona klíšťat. Na pozoru by se měli mít lidé nejen v lese, ale i parcích či zahradách. Nejznámější český parazit může přenášet encefalitidu či boreliózu. "Klíště je v tom ale nevinně. V jeho zájmu samozřejmě není šířit nemoci. Ono samo nejspíš není rádo, že v něm něco takového přežívá," říká parazitolog Radek Šíma. Dodává, že pro klíště přisátí na člověka znamená jistou smrt.
Vlků v Česku přibývá, stejně jako stížností zemědělců, kterým ohrožují stáda ovcí. Stát už nyní vyplácí náhrady za zabitá zvířata. Snazší rozhodnutí o odstřelu nebezpečných jedinců teď umožňují nová pravidla, platná od začátku května. Doteď se na povolení čekalo i několik měsíců. Experti ale upozorňují, že na vině bývají i lidé, kteří šelmy dráždí nebo svá domácí zvířata dostatečně nechrání.
Zabouchnuté dveře mohou Pražany vyjít i na více než patnáct tisíc korun. Firma Zamecnik-24.cz využívá, že se lidé dostávají do svízelné situace a za běžnou práci účtují i několikanásobně vyšší ceny, než je obvyklé. Zákazníkům navíc vystavují neplatné faktury. Podle českých zákonů ale nedělají nic nelegálního.
Zobonoska, kněžice či páteříček. Někteří z nich připomínají kolibříky, jiní vás zas mohou v obraně potřísnit páchnoucí tekutinou. Žijí v trávě, na kompostu nebo v jezírku. Opylují květiny, odpočívají ve ztrouchnivělém dřevě či ryjí v hlíně. Přesto jich podle entomologů v Česku ubývá. Tyto druhy bezobratlých můžou žít i u vás na zahradě. Poznáte je?
Seznam osobností, který je nyní v Poslanecké sněmovně, čítá 151 jmen. Některá z nich dostane prezident Petr Pavel jako návrhy na státní vyznamenání. Například Zdena Mašínová tento týden pro Aktuálně.cz potvrdila, že ji prezident chce vyznamenat. Přehled ukazuje dalších 22 vybraných osobností, které mají šanci ocenění 28. října získat.
Každé jaro při senoseči zahynou v Česku desetitisíce srnčat. Myslivci a dobrovolníci se zvěř snaží před sekáním z luk vyhnat, procházejí je v rojnici, používají plašiče a pachová odpuzovadla. Nemají ale dost lidí nebo o sekání nevědí dostatečně dopředu. Pomoci by mohlo větší využití dronů. Problém se snaží řešit i ministerstvo zemědělství, které na plašení poskytuje dotace.
Vlci byli v Česku vyhubeni před více než sto lety. Nyní se do krajiny vrací. A s jejich návratem přichází i konflikty s lidmi. Těm se snaží předcházet projekt Mendelovy univerzity Life Wild Wolf. "Musíme být připraveni některé jedince, kteří jsou příliš zvyklí na lidi, odstranit. I to je součástí soužití vlků a lidí v naší krajině," říká Miroslav Kutal, který má projekt v Česku na starosti.
Proměnlivé počasí, vítr i tma ztěžovaly opravu střechy české Mendelovy polární stanice na Antarktidě. Na starosti ji měl pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem, který se na jižní pól vydal společně s vědci z Masarykovy univerzity. Pracoval tam pět týdnů. Krom oprav střechy také pomáhal výzkumníkům přímo v terénu. "Během dvou měsíců jsem zažil všechna čtyři roční období," říká.
Peroutkův článek, červené trenýrky na Hradě či spor s Džamilou Stehlíkovou. Advokát Marek Nespala hájil tehdejšího prezidenta Miloše Zemana ve všech důležitých kauzách, kdy čelil žalobě či sám podával trestní oznámení. Právník nyní ve své funkci končí. Hrad mu za deset let spolupráce zaplatil z veřejných rozpočtů téměř 21 milionů korun. Deník Aktuálně.cz nabízí přehled kauz, kterými se zabýval.
Uprchlická krize a pandemie zvýšily zájem o podnájem bytů a domů. Nahrává to podvodníkům. Z lidí, kteří hledají bydlení, se snaží pod záminkou kauce či rezervačního poplatku vylákat peníze. "Pro vzbuzení důvěry pachatel může sjednat prohlídku přes Airbnb," uvádí policie. Varuje také před zasíláním osobních údajů a kopií dokladů. Podle realitních kanceláří přibylo falešných inzerátů až trojnásobně.
Znění zákona je jasné. Jedině, když se oběť brání, nebo je naopak úplně bezbranná, dochází ke znásilnění. Když se ani jedna z okolností u soudu neprokáže, odchází pachatel s mírným, či dokonce žádným trestem. "Jenže oběť často zamrzne. Je to obranný mechanismus, který se u znásilnění vyskytuje často. Nedokáže projevit nesouhlas," líčí mezery v zákoně právnička Petra Presserová z organizace proFem.
České soudy podle odborníků přistupují k obětem znásilnění chybně a jejich utrpení relativizují a bagatelizují. "Třeba dětské oběti mohou mít problémy za výrazně delší dobu, mohou se u nich rozvinout až v pubertě. U soudu to nahrává násilníkovi, který pak odejde s podmínkou," říká socioložka Petra Havlíková, jež společně s týmem výzkumnic analyzovala přes sedmdesát rozsudků pro organizaci proFem.
V prosinci a lednu se v Česku opět rozšířila ptačí chřipka. Hlavní ohniska nákazy byla ve velkochovech. Na Tachovsku hasiči museli vybít až tři čtvrtě milionu slepic. Podle expertky na chování zvířat Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity může za masivní šíření ptačí chřipky nejen velké nahuštění drůbeže v halách, ale například i stres, který jí oslabuje imunitu.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii si dosud vyžádalo přes jednadvacet tisíc mrtvých. Nejméně statisíce lidí přišly o své domovy. Na místo míří humanitární pomoc z celého světa. Jak a proč ke katastrofě došlo, vysvětluje Jan Burjánek, seizmolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. "Oblast je poměrně hodně zastavěná. Přišlo mi, že tam byly problémy v návrhu staveb," vysvětluje expert vysoký počet obětí.
