Každý rok nadšenci v Česku sledují krmítka a počítají, jací opeřenci do nich přiletí. Někteří ptáci, které pozorovatelé zachytí, dokážou po stromech šplhat hlavou dolů, jiní umí silným zobákem louskat i tvrdé ořechy. Dobrovolníkům pod záštitou České společnosti ornitologické se v projektu Ptačí hodinka povedlo zaznamenat dvacet nejčastějších druhů ptáků v krmítkách. Dokážete je poznat?
Do internetového vyhledávače Google zadají Češi každoročně miliony výrazů. V roce 2023 ve vyhledávání rezonovaly především prezidentské volby, ale i válka v Izraeli a Gaze, zemětřesení v Turecku či ponorka ztracená na cestě k potopenému Titanicu. V grafice Aktuálně.cz se můžete podívat, která slova lidé v Česku za minulý rok nejvíce vyhledávali.
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Pije se víno. Hodně vína. Pánové ho rozlévají svým otrokům, dnes se jejich role obrátily. Všichni se veselí, rozdávají se dárky, hazard je povolený. Takto ve starém Římě v období zimního slunovratu slavili saturnálie. Nejdelší noc v roce ale prožívali i ostatní pohané. Germáni zapalovali ohně, Slované koledovali. Podle religionisty Pavla Horáka lidé slavili slunovrat zřejmě už v době kamenné.
Jeho srst má perlový nádech. V písku se pohybuje tak obratně, až se zdá, že v něm plave. Ale už 80 let ho nikdo neviděl, vědci ho proto považovali za vyhynulého. Až do letošního roku. Zlatokrt Wintonův byl dosud na seznamu nejhledanějších druhů zvířat organizace ochránců přírody Re:wild. Galerie Aktuálně.cz představuje další živočichy, po kterých vědci zatím dál pátrají.
Organizace spojených národů vznikla po druhé světové válce a tvoří ji 193 členských států. Ve velkém kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, kolik jejich hlavních měst dokážete poznat.
V českých e-shopech se stále dají koupit předměty s nacistickými symboly, trička odkazující na wehrmacht nebo vlajky spojené s ruskou agresí či slovenským fašismem. Podle odborníka na extremismus je takové zboží na hraně zákona, někdy i za ní. Policie varuje, že pokud nejde o originální historické předměty, může být prodej protiprávní. U dalších symbolů je zase postižitelné jejich veřejné nošení.
Žerou vajíčka a larvy konkurenčních druhů. Samečci jsou tak aktivní, že se občas snaží pářit i s mrtvými samičkami. Vyhovuje jim pobyt ve městě a původní druhy vytlačují do přírody. Slunéčko východní je v Česku invazním druhem a rychle se šíří. S blížící se zimou se snaží dostat do lidských obydlí. Odborník ale radí je z bytu či domu vyhodit, vyhladovělý hmyz totiž může lidi i poštípat.
V Česku poprvé odstartovala Středoevropská rallye. Zkouška na závod proběhla na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Organizátoři zde kvůli rychlostní zkoušce těsně před závodem položili asfalt. Po akci jej plánují opět odstranit.
Únava přecházející do vyčerpání, cynismus a nevýkonnost v práci, které neodezní ani po dovolené. Syndrom vyhoření na sobě pociťuje pětina Čechů, vážné příznaky má podle průzkumu Všeobecné fakultní nemocnice nejvíce lidí za posledních devět let. Za nárůstem je podle odborníků pandemie koronaviru, válka na Ukrajině či ekonomické problémy. Neřešený problém přitom může spustit další zdravotní obtíže.
Na ostřelování i válku jsou zvyklí. Přesto je masakr, který před dvěma týdny na jihu Izraele rozpoutal Hamás, zaskočil. Nyní v kibucu Bar'am na severní hranici Izraele zůstává jen armáda a tým první reakce ozbrojených kibucníků. Jsou v pozoru kvůli možnému útoku Hizballáhu z Libanonu. A pokud zaútočí, budou se bránit. Deník Aktuálně.cz se spojil s členkou bezpečnostní rady evakuovaného kibucu.
V míše a mozku se jim objevují díry. Zahynou pak hladem či pádem ze vzduchu, když jim přestanou fungovat křídla. Od 90. let takto poblíž vodních nádrží v USA záhadně zemřelo už zhruba 200 orlů. Teprve před dvěma roky tým českých vědců zjistil, že za úhyn dravců může jed sinic, které v nádržích žijí. Čeští vědci nyní ve stejné sinici objevili látky, které mohou pomáhat při léčbě rakoviny.
Loni vědci nastražili pasti na myši. K překvapení biologů však v nich našli také v Česku zatím neznámý druh drobného hmyzožravce - bělozubku tmavou. Ta se do Evropy dostala z Afriky. Na Chebsko, kde se poprvé objevila, ale pronikla z Německa. Výzkumníci se nyní na místo vrátili a pokouší se o novém přírůstku do české přírody zjistit více informací. Do pátrání po bělozubce se zapojují i místní.
Háj s posvátnými stromy hoří. Kamenné sošky pohanských bůžků leží povalené v trávě. Z vyrabované slovanské vesnice odchází zástup žen, dětí i mužů. Oštěpy otrokářů je pohání k dlouhé cestě na západ. Jejich cílem je pražský trh, kde se v raném středověku s otroky čile obchodovalo. Podle historiků byla Praha patrně nejvýznamnějším trhem s otroky v zaalpské Evropě.
Začínají slábnout, v ranách na těle se jim šíří infekce. Nakonec vylétají z úlu zemřít ven, aby ostatním nepřidělaly práci s odklízením těla. Postupně se úl vyprazdňuje, až v něm žádné včely nezbydou. Jejich chovatel tak pozná napadení kleštíkem včelím. Právě tento roztoč je jedním z hlavních důvodů, proč letos v Česku uhynulo nejméně čtvrt milionu včelstev.
Mládě zubra uvízlo v blátě vysychající tůně. Neutopilo se, ale umřelo kvůli stresu, který mu bahnitá past způsobila. Ochranáři z přírodní rezervace Milovice, kde zubře zemřelo, tvrdí, že k smrti dojít nemuselo, kdyby v rezervaci bylo stabilní napajedlo. Jeho vznik má blokovat jediný úředník. Vedení Středočeského kraje oponuje, že jde o zodpovědnost ochranářů, a do rezervace poslalo veterináře.
Pralesní ptáci, mravenci či netopýři v džungli loví hmyz. Mezinárodní tým vědců nyní v džungli na Papui Nové Guineji zkoušel, co se stane, pokud predátoři z tropického porostu zmizí. Za výzkumem se museli vydat hluboko do papuánských lesů. "Zjistili jsme, že nám množství hmyzu vzrůstá v desítkách procent," říká ekoložka Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd, která tým vedla.
Ze Spojených států, kde se telefonní budky objevily už koncem 19. století, přišly do Česka před první světovou válkou. Oblibu si získaly za první republiky, nejvíce jich bylo na přelomu tisíciletí, kdy na ulicích stálo až 30 tisíc přístrojů. S nástupem mobilních telefonů se však přestaly používat. Poslední budka byla odpojena před dvěma lety. Některé se ale dál používají jako pouliční knihovny.
Od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zavraždilo podle odhadů nejméně devět tisíc ukrajinských civilistů. Kyjev vyšetřuje tisíce válečných zločinů útočníka. Podle nového průzkumu agentury Median pro institut CEDMO si část Čechů myslí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neprojevuje dostatečnou vděčnost za mezinárodní pomoc. Vstup země do NATO ale lidé podporují.
Koncem léta by Češi měli jíst chléb, ovoce a zeleninu. V zimě pak například zelí či maso, říká antropoložka Eva Ferrarová, která se zabývá tím, jak se stravování vyvíjí a jak souvisí s kulturou. Dříve se jedla třeba polévka z chroustů či pocukrované ryby. "Ptáky jako křepelky a bažanty jedli bohatí lidé. Mrkev či cibuli, které rostly v podzemí a byly daleko od Boha, jedli chudí," líčí.
