Reklama
Reklama

Dan Poláček

1894 článků
Dan Poláček

Moje články

Fotogalerie / Jednorázové užití / Hlavní nádraží / Historie
Fotogalerie / Jednorázové užití / Hlavní nádraží / Historie
Fotogalerie / Jednorázové užití / Hlavní nádraží / Historie

Proměny jmen i zhyzdění magistrálou. 150 let Hlavního nádraží na méně známých fotkách

Hlavní nádraží v Praze se otevřelo 14. prosince 1871, tehdy ještě jako Nádraží císaře Františka Josefa. Původní budovu nahradila počátkem 20. století nová, postavená podle návrhu architekta Josefa Fanty. Spolu s přilehlou halou nad nejstaršími nástupišti je nyní největší secesní památkou v Česku. Podívejte se na méně známé historické snímky nejdůležitějšího nádraží v zemi.

Obrazem: Ruská vědkyně studovala v Československu, po návratu domů ji zastřelili
Obrazem: Ruská vědkyně studovala v Československu, po návratu domů ji zastřelili
Obrazem: Ruská vědkyně studovala v Československu, po návratu domů ji zastřelili

Obrazem: Ruská vědkyně studovala v Československu, po návratu domů ji zastřelili

Spolupracovnice českého vynálezce polarografie Jaroslava Heyrovského a talentovaná ruská vědkyně Jevgenija Varasovová studovala v Praze. Pak se ale i s manželem vrátila do Sovětského svazu, krátce před takzvaným Velkým terorem. Varasovovou zastřelili jako údajnou německou špionku v červnu 1938, manžel Jevgenij Vasilijev skončil v gulagu.

Reklama
Josef Špinar, ředitel základní školy / Václav Vašků
Josef Špinar, ředitel základní školy / Václav Vašků
Josef Špinar, ředitel základní školy / Václav Vašků

Učitel přišel o nohu, i tak naučil stovky dětí lyžovat. Čtenáři mu zaplatili protézu

Nepovedené přijímačky na vysokou ho přivedly na brigádu u železnice, kde měl těžký úraz. Bylo mu dvacet let. I tak Josef Špinar nastoupil na pedagogickou fakultu, dnes je ředitelem základní školy. Sportuje a lásku k pohybu předává i dětem. Vánoční sbírka, již uspořádalo Konto Bariéry spolu s Aktuálně.cz, mu pomohla se věnovat s žáky dál lyžování. Čtenáři se mu totiž složili na speciální protézu.

Reklama
Foto / JIP / ARO / Covid-19 / FNKV / Nemocnice / Koronavirus / ARO / Nakažení / Intenzivní péče / Pacient / Očkování / Antivaxer / Neočkovaní / Zdravotník / Lékař / Sestra / Listopad 2021 / Vinohrady
Foto / JIP / ARO / Covid-19 / FNKV / Nemocnice / Koronavirus / ARO / Nakažení / Intenzivní péče / Pacient / Očkování / Antivaxer / Neočkovaní / Zdravotník / Lékař / Sestra / Listopad 2021 / Vinohrady
Foto / JIP / ARO / Covid-19 / FNKV / Nemocnice / Koronavirus / ARO / Nakažení / Intenzivní péče / Pacient / Očkování / Antivaxer / Neočkovaní / Zdravotník / Lékař / Sestra / Listopad 2021 / Vinohrady

Tak vypadá boj o lidské životy v první linii. Fotoreportáž z jednotky intenzivní péče

Pobyt na jednotce intenzivní péče je vždy skličující. Epidemie nemoci covid-19 to však ještě zvýraznila. Bohužel pacientů v těžkém stavu při nynější podzimní vlně neustále přibývá. Zdravotníci v mimořádném nasazení bojují o jejich životy. Mnohdy je to však marný boj. Následující záběry byly pořízeny na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na konci listopadu 2021.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Opuštěná místa tak jímavá, až nebude věřit, že jsou v Rusku / Rusko / Urbex / Brownfield
Jednorázové užití / Fotogalerie / Opuštěná místa tak jímavá, až nebude věřit, že jsou v Rusku / Rusko / Urbex / Brownfield
Jednorázové užití / Fotogalerie / Opuštěná místa tak jímavá, až nebude věřit, že jsou v Rusku / Rusko / Urbex / Brownfield

Tajemná a opuštěná místa v Rusku: Města duchů i ostrov, kde experimentovali s morem

Podívejte se na výběr nejzajímavějších opuštěných míst, vesnic i staveb, které lze najít na území Ruska. Nacházejí se mezi nimi dřevěný kostel na Sibiři, staré tavicí pece, historická pevnost i torza průmyslových objektů, které pomalu splývají s přírodou. Momentálně tato země asi není nejvyhledávanější turistickou destinací, fascinující místa si ale můžete prohlédnout alespoň v naší galerii.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Už 60 let vysílá a stále udivuje. Fotky z historie televizního vysílače Cukrák
Jednorázové užití / Fotogalerie / Už 60 let vysílá a stále udivuje. Fotky z historie televizního vysílače Cukrák
Jednorázové užití / Fotogalerie / Už 60 let vysílá a stále udivuje. Fotky z historie televizního vysílače Cukrák

Kdysi nejvyšší věž v zemi pokryla signálem sedminu republiky. Cukrák stojí již 60 let

Před 60 lety, 26. listopadu roku 1961, bylo zahájeno televizní vysílání z vysílače Cukrák, který stojí kousek za jižní hranicí Prahy. Hlavním důvodem jeho výstavby bylo zkvalitnit televizní signál ve středních Čechách. Šířil televizní vlny na území o rozloze 12 tisíc kilometrů čtverečních, čili sedminu území Česka. Vysílač dosahuje výšky 193,5 metru, je tak třetí nejvyšší věží v zemi.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Uplynulo 100 let od narození Alexandra Dubčeka. Podívejte se na snímky z jeho života / Alexandr Dubček / Dubček / Pražské jaro / 1968 / Normalizace
Jednorázové užití / Fotogalerie / Uplynulo 100 let od narození Alexandra Dubčeka. Podívejte se na snímky z jeho života / Alexandr Dubček / Dubček / Pražské jaro / 1968 / Normalizace
Jednorázové užití / Fotogalerie / Uplynulo 100 let od narození Alexandra Dubčeka. Podívejte se na snímky z jeho života / Alexandr Dubček / Dubček / Pražské jaro / 1968 / Normalizace

Alexander Dubček. Komunista, který měl svatbu v kostele a jehož unesli do Kremlu

Jeho otec byl nadšeným komunistou a do KSČ vstoupil později i syn. Alexander Dubček nakonec po kariérním žebříčku vystoupal až na pozici prvního tajemníka strany, do které byl zvolen 5. ledna 1968. Stal se také ústřední postavou Pražského jara i sovětské invaze. Připomeňte si život politika, který je dnes uznávaný spíš na Slovensku než v Česku.

Fotogalerie / Inverzní počasí v Krkonoších
Fotogalerie / Inverzní počasí v Krkonoších
Fotogalerie / Inverzní počasí v Krkonoších

A pak že v Čechách nemáme moře. Na Sněžce si můžete zahrát i slavnou scénu z Titaniku

Inverzní počasí zahalilo města a nížiny do mlhy, zatímco na horách je počasí jako z katalogů lyžařských středisek. Sněhu je zatím v Krkonoších jen pár centimetrů, ale zima už se ujala vlády. Podívejte se na nádherné výhledy, které se nabízejí z okolí Sněžky. Ve všední dny je tu turistů pomálu, takže i jedno z nejrušnějších míst českých hor je královstvím ticha.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Krvavá vzpoura ve věznici Leopoldov / Film Amnestie 2019 / Bontonfilm
Jednorázové užití / Fotogalerie / Krvavá vzpoura ve věznici Leopoldov / Film Amnestie 2019 / Bontonfilm
Jednorázové užití / Fotogalerie / Krvavá vzpoura ve věznici Leopoldov / Film Amnestie 2019 / Bontonfilm

Při útěku z Leopoldova zavraždili pět dozorců. Předcházela tomu nejdivočejší vzpoura

Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.

Foto: Tragický příběh rodiny Kučerových. Po odsunu na Sibiř čekala otce smrt
Foto: Tragický příběh rodiny Kučerových. Po odsunu na Sibiř čekala otce smrt
Foto: Tragický příběh rodiny Kučerových. Po odsunu na Sibiř čekala otce smrt

Foto: Tragický příběh rodiny Kučerových. Po odsunu na Sibiř čekala otce smrt

Češi, kteří v 19. století přesídlili do carského Ruska, šli za lepším životem. Chtěli si polepšit, což se jim i podařilo. Ale ne na dlouho. Jelikož časem zbohatli a byli Češi, museli se ve 30. letech minulého století během stalinského Velkého teroru přestěhovat do nehostinné Sibiře. Zde pak čelili vykonstruovaným procesům, které vyústily až ve smrt. Je to i příběh rodiny Kučerových.

Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939
Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939
Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939

Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939

Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama