Dlouho se šuškalo o tom, že jsou vosky na lyže a snowboardy s přísadou fluoru natolik škodlivé, že se budou muset postupně odbourat. Evropská unie dokonce vydala směrnici, kvůli které museli výrobci materiálu začít snižovat koncentraci této látky ve svých produktech.
Jenže v loňské sezoně přišel šok v podobě absolutního zákazu ze strany Mezinárodní lyžařské federace FIS, a to už od příštího ročníku Světových pohárů. Závodníci už smí jezdit jen na ekologických voscích.
"A pro nás je to hodně nešťastné rozhodnutí. Jak jsme teď testovali v italském Stelviu, na minutové trati je rozdíl mezi fluorovým a voskem bez fluorových aditiv mezi osmi až deseti vteřinami. Takový rozdíl není v závodech ani mezi prvním a posledním sportovcem, my se pohybujeme v řádech setin a desetin," vysvětlil deníku Aktuálně.cz trenér Evy Samkové Marek Jelínek.
Testy na soustředění prováděla nová posila českého snoboardcrossového SBX Teamu Tomáš Kašpar. "Ještě ale zdaleka nemáme otestováno všechno. Zkoušeli jsme nejlepší bezfluorovou variantu, která nám byla doporučena na vlhký jarní sníh, je možné, že v jiných podmínkách nebudou rozdíly tak zásadní," dodal servisman.
Sám má bohaté zkušenosti s přípravou lyží běžcům a biatlonistům, takže ví, jaké ztráty nabírají sportovci i tam. "Na patnáctikilometrové trati to jsou až tři minuty," prozradil.
Samková přijde o největší zbraň
Pro snowboardcross je situace ale zřejmě nejhorší ze všech sportů, které v rámci sdružení pod federací FIS zákaz dostaly. Na rozdíl od lyžařů nemají závodníci možnost bruslit, nebo se odrážet hůlkami, zkrátka jen jedou z kopce a potřebují rychlost, aby překonali náročnou trať.
"Pro nás znamená to, že klasicky stavěné tratě budou pro závodníky neprůjezdné. Když nebudou dosahovat potřebných rychlostí, bude hrozit obrovské nebezpečí jejich nedoskoků. Pro zdraví sportovců to bude devastující," varuje Jelínek.
Dosud byl světový snowboardcross ovlivněný tím, že staví pořadatelé tratě stejné pro jezdce na prkně i na lyžích pro skikros, který je rychlejší disciplínou a pro sportovce je snazší ve vyšších rychlostech zdolat náročnou trať. Teď se rozdíly v rychlostech zřejmě ještě zvětší.
"Pro naši Evku (Samkovou, pozn. red.) to znamená, že v závodech nebude moct využít svou největší zbraň a to je to pumpování, sešlapávání kopců v rychlosti. Teď už se nic takového dít nebude, spíš se může na trati ještě přizabít. Protože už teď - a obzvlášť holky - už nedoskakují skoky," líčí trenér české olympijské šampionky.
Sám si prý nedovede představit, že by se po takovém zásahu do rychlosti jízd stavěly dál stejné tratě jako doposud.
Jde i o zdraví servismanů
FIS zákaz zavedla z důvodu ochrany prostředí i zdraví servismanů, protože fluor ve voscích a skluznicích je technický a uvolňuje se do přírody i ovzduší.
"Těžko se argumentuje, že lyžování je čistý a ekologicky přátelský sport, když na jeho nejvyšší úrovni soutěží se pohybují servismani v chemických maskách," říká Roman Kumpošt, jenž vede pracovní komisi FIS, která má na starosti testování technologií, jež mají nepovolené vosky na vybavení sportovců odhalovat.
Chlapíci v maskách ovšem kontrují tím, že je pro ně normální používat při své práci ochranné pomůcky, stejně jako třeba při jiné manuální práci rukavice, a i tak je zřejmě budou dál používat, protože vdechování jakékoli částečky z vosků není optimální.
"Všichni jsou z toho zaskočení, ať už servisáci, ale i výrobci a distributoři vybavení. Tohle nikdo nečekal a nikdo na to není připravený," přiznává Kašpar.
Podle Kumpošta už ale jsou v oběhu mázy, které mají srovnatelné vlastnosti s těmi fluorovanými. "Testování probíhají už sezonu nebo dvě, nebál bych se propadů sportovní výkonnosti," nechal se slyšet šéf testovací skupiny FIS.
Podle lidí ze servisu a trenérů však těžko jde lusknutím prstu přeskočit vývoj ideálních materiálů za posledních 15 nebo 20 let.
"Kdyby něco srovnatelného existovalo, tak už to teď někdo má a jezdí se na tom závody, ale do teď nic stejně rychlého není, jsem v kontaktu s trenéry z různých zemí a všichni jsou z rozhodnutí FIS nešťastní," dodal Jelínek.
Zákaz může zvětšit rozdíly mezi bohatými a chudými týmy
S ekologickou variantou lyžování přišli na Mezinárodní federaci Norové s tím, že už s předstihem podobná opatření zavedli u nich v nižších mládežnických kategoriích.
"Argumentují tím, že u nich často mažou lyže rodiče, kteří nemají prostředky se dostatečně chránit," uvádí Kumpošt.
Jenže právě severské týmy mohou na schváleném zákazu nejvíc vydělat. "Když si velké zahraniční týmy zaplatí vývoj na univerzitách, tak asi na něco přijdou, ale rozhodně to pak nikomu nedají. Mají rok a půl na to, aby ti bohatí už měli na olympiádě v Pekingu něco vyvinutého, a ti chudí ne. Rozdíl mezi špičkou a těmi ostatními se ještě víc rozevře," myslí si trenér Samkové.
O tom pracovníci FIS nechtějí ani slyšet. "Není všechno jen o penězích, ale o znalostech a chuti hledat řešení. Nemám rád názory, že něco nemůžu, protože… To je jednoduché říct, radši mám ty, co hledají řešení," rýpl si Kumpošt.
Přijde technický doping?
Čeští servismani se ve spolupráci se Svazem lyžařů ČR rozhodli investovat do strojů, které vyrábí struktury pro skluznice. "Budeme se ale snažit i vyvinout nějaké své parafiny obohacené o nějaké další látky, které by nahrazovaly fluor," doplňuje Kašpar.
Ale to bude stát čas a do té doby podle nich hrozí, že bude na závodech o další příležitost k podvodům víc, tedy k technickému dopingu.
"Proslýchá se, že jsou servismani, kteří umí překrýt fluorovou vrstvu jinou nanovrstvou, kterou testery před startem neodhalí, a když se v průběhu závodu první vrstva sjede, závodník poté zrychlí," vysvětlil někdejší servisman českého biatlonového týmu.
Podle Kumpošta ale má FIS k dispozici detektory, které tuhle možnost podvodu vyloučí. "Tester bude provádět scany do určité hloubky, takže překrytí nějakou nanovrstvou je prakticky vyloučené," řekl.
Odmítá také názory na to, že by mohl někdo úmyslně kontaminovat vybavení soupeře, aby byl diskvalifikovaný. Každý si prý musí svůj materiál hlídat.
"Jenže u nás to jde zrovna dost těžko. Nemáme zamykatelné buňky jako lyžaři nebo biatlonisté. Mažeme často v různých podzemních garážích, kde se motá dalších 10 nebo 15 týmů. Jak můžete ohlídat, že se v tom mumraji někdo nepřitočí a nestříkne vám trochu fluorového prášku na prkno?" ptá se Jelínek.
Kdo bude mít nakonec pravdu, odhalí zřejmě až letní testy pracovní skupiny FIS. Do té doby si jednotlivé sportovní úseky mohou rozmyslet, kdy chtějí testy na závodech provádět. Jestli před startem, nebo v cíli.
Takhle to vypadá v mazárně snowboardů Evy Samkové: